Zrušit daňové zvýhodnění volnočasových benefitů a zdanit stravenky poskytované nad běžný paušál navrhuje vláda při hledání úspor ve státním rozpočtu. Konsolidační balíček představila minulý týden ke zkrocení státního dluhu a ozdravení veřejných financí. Změnu kritizují zaměstnavatelé i firmy, které s benefity obchodují.
"Za nových podmínek avizuje 94 procent malých a středních podniků, že benefity výrazně omezí nebo zcela zruší," varovala ředitelka asociace Asociace malých a středních podniků Eva Svobodová. Zdůraznila, že to bude rána, kterou pocítí i zaměstnanci.
Zdanění nepeněžních benefitů má podle ministerstva financí přinést státnímu rozpočtu zhruba 1,4 miliardy korun ročně. Svobodová to vidí jinak. "Dopad bude záporný, protože z benefitů profituje řada oborů, jako jsou ubytovací služby, fitness centra, lékárny, knihkupectví a další," uvedla pro Aktuálně.cz. "Využívat je budou pouze velké společnosti, nejspíš ale ve snížené míře," odhadla.
Stejný názor má i nově zvolený prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. "Podle našich průzkumů tyto benefity využívají tři až čtyři miliony zaměstnanců. Pokud ztratí daňové zvýhodnění, velká část podniků je určitě zruší," prohlásil. Také on odhaduje, že stát zdaněním nezíská tolik, kolik plánuje.
Podle průzkumu firmy MultiSport Benefit by dvě třetiny pracovníků omezily aktivity, na které jim dnes zaměstnavatelé přispívají. Kartu od této firmy nabízejí firmy jako častý benefit, jejich pracovníci díky ní mohou využívat služeb různých sportovišť, fitness center či relaxačních zařízení. Pokud by o příspěvek přišli, sportoviště by ztratila značnou část tržeb, tvrdí Multisport.
"A protože by 64 procent lidí odradilo od pohybu, kdyby za něj museli více platit, promítlo by se opatření i do zdravotní situace a výdajů na zdravotnictví," uvedl výkonný ředitel společnosti Miroslav Rech.
Benefity pro zaměstnavatele zařizuje i firma Sodexo. "Zrušení daňového zvýhodnění by mělo negativní dopad na více než tři čtvrtiny zaměstnanců v Česku," zmínil jeho generální ředitel Daniel Čapek.
Vláda hájí návrh na rušení tím, že jde o selektivní daňovou výjimku, které využívají především větší společnosti. Malé firmy podle ní od poskytování nepeněžních benefitů také odrazuje náročná administrativa. Navíc se rušení netýká nejvyužívanějších výhod.
"Dva nejrozšířenější benefity jsou stravování a penzijní připojištění. Tam žádnou změnu nenavrhujeme. Ostatní chceme zdanit, což neznamená zrušit," upozornil ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS. "Malé firmy nemají často prostředky, aby poskytovaly jiné benefity než právě penzijní připojištění nebo příspěvek na stravování," prohlásil pro Aktuálně.cz.
Uvedl také, že ho debata překvapila. Podle něj jsou v Česku příliš vysoké sociální a zdravotní odvody z hrubé mzdy, poskytovat nepeněžní benefity je pak pro firmy výhodnější. "Myslím, že by zaměstnanci přivítali vyšší čisté mzdy, pak by si z nich zaplatili, co považují za vhodné," naznačil stav, který by považoval za vhodnější.
Omezení chystá vláda i u stravenek. Cílí při tom na takzvané manažerské čili nadlimitní stravenky. Na rozdíl od stravenkového paušálu nemají limit a lidé tak díky nim mohou získat i několik tisíc korun měsíčně. "Pro člověka jsou osvobozené od daně třeba ve výši 500 korun za den, tedy 10 tisíc za měsíc. A každých 10 tisíc se normálně daní. Proč by se těchto 10 tisíc danit nemělo?" zdůraznil ministr Stanjura.
Dopadu na firmy se Čapek ze Sodexo nebojí. "Situace, kdy hradí svým zaměstnancům stravenku nad limit spoluúčasti 55 procent, se týká velmi malého počtu podniků," uvedl.
