Totální převrat ve financování ČT a rozhlasu, Klempíř ukázal detaily. Opozice chystá obstrukce

Babišova vláda přichází s historickou změnou financování veřejnoprávních médií, opozice varuje před jejich likvidací. Česká televize a Český rozhlas podle ministra kultury Oty Klempíře dostanou od příštího roku místo výnosu z poplatků peníze ze státního rozpočtu, celkem 7,8 miliardy korun. Ministr to oznámil na úterní tiskové konferenci.

Česká televize a Český rozhlas podle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) místo výnosu z poplatků dostanou ze státního rozpočtu na příští rok dohromady 7,8 miliardy korun.

ČT má obdržet 5,74 miliardy, přičemž letos počítá s tím, že od poplatníků vybere 6,73 miliardy korun. ČRo dostane od státu 2,07 miliardy korun, letos má získat z poplatků 2,48 miliardy. Klempíř vládní návrh zákona o médiích veřejné služby představil na úterní tiskové konferenci.

Generální ředitelé obou veřejnoprávních médií už dříve uvedli, že se zrušením televizního a rozhlasového poplatku a převedením financování ČT a ČRo pod stát nesouhlasí. Jejich aktuální vyjádření ČTK shání.

Předseda ODS Martin Kupka oznámil, kdo z poslanců ODS hlasoval do Rady ČT pro exposlance ANO Stanislava Berkovce. „Zlobím se na ně,“ dodal. | Video: Radek Bartoníček

První ohlasy opozice na návrh zákona o ČT a ČRo hovoří doslova o likvidaci veřejnoprávních médií. Frontálnímu útoku budeme bránit, vzkázal poslanec KDU-ČSL František Talíř. Pirátská poslankyně Andrea Hoffmanová na síti X označila návrat k rozpočtu veřejnoprávních médií do roku 2024 za překotný. Obstrukce kvůli vládnímu návrhu na změnu financování ČT a ČRo budou masivní, přidal se šéf Starostů Vít Rakušan.

Důležitější než konkrétní forma financování veřejnoprávních médií budou podle prezidenta Petra Pavla garance nezasahování politické moci. Z tohoto pohledu bude třeba posuzovat jakýkoli návrh, řekl dnes prezident českým novinářům při své návštěvě Argentiny.

Na média dohlédne NKÚ

Financování bude podle vládních představ samostatnou kapitolou státního rozpočtu a bude pravidelně valorizováno o inflaci, maximálně o pět procent. Dalšími zdroji financování veřejnoprávních médií mají být výnosy z reklamy nebo prodeje práv. Na hospodaření bude dohlížet Nejvyšší kontrolní úřad.

Přijetí zákona má ještě letos předcházet poslanecký návrh, který z placení poplatků ještě letos vyloučí některé skupiny poplatníků. Jeho parametry chtějí koaliční poslanci představit na samostatné tiskové konferenci.

Vládní návrh podle Klempíře definuje veřejnoprávní poslání České televize a Českého rozhlasu, které má být zaměřené na poskytování kvalitního a důvěryhodného zpravodajství a plnění vzdělávací funkce. Až na třetím místě má být tvorba zábavních pořadů, řekl.

ČT se nemá slučovat s ČRo, na jejich fungování mají dohlížet rady, stejně jako dosud. Nemění se ani nic na nominaci radních různými organizacemi a spolky a jejich následné volbě poslanci a senátory. To má podle Klempíře zajistit veřejnou kontrolu. Zákon zároveň stanovuje, že veřejnoprávní média nebudou podléhat žádnému státnímu nebo politickému subjektu.

Klempíř označil stávající systém prostřednictvím poplatků za nemoderní. Předseda sněmovny a SPD Tomio Okamura dodal, že si veřejnoprávní média platí formou poplatků pouze lidé v deseti zemích EU, z nichž některé od tohoto systému hodlají také ustoupit. Proti zrušení poplatků, které se loni zvýšily na 150 korun měsíčně pro televizi a 55 korun měsíčně pro rozhlas, jsou obě média veřejné služby a opozice. Podle ní chce vláda dostat ČT a ČRo pod svou kontrolu. To Klempíř odmítl.

Česká televize a Český rozhlas proti zrušení poplatků argumentují mimo jiné smluvními závazky nebo nutností dodržování memorand o veřejné službě, která veřejnoprávním médiím ukládají povinnosti udržovat rozsah tvorby a investic v dalších pěti letech.