Helena Králová z Obvodního soudu pro Prahu 1 byla svého času nejznámější soudkyní v zemi. Když dostala na stůl kauzu zneužití Vojenského zpravodajství, kvůli níž v červnu 2013 padla vláda Petra Nečase (ODS), pachatele v čele s Janou Nečasovou (dříve Nagyovou) osvobodila. Učinila tak ještě několikrát, ačkoliv postupovala v rozporu s názorem odvolací instance.
Letos se kariéra této soudkyně uzavře. Dosáhla věku, v němž zákon soudci zapovídá vykonávat jeho profesi. "JUDr. Králová dovršila věku 70 let v letošním roce a mandát jí bude končit 31. prosince," sdělila Aktuálně.cz mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1 Pavla Hájková. Králová oslavila sedmdesátiny v říjnu. Shodou okolností to byla právě mluvčí Hájková, která po Králové kauzu Vojenského zpravodajství převzala.
Králová poprvé usedla na nejvyšší místo v soudní síni v říjnu 1975, letos završila 46 let v taláru. Pokud není vůbec nejdéle sloužící soudkyní v zemi, tak služebně starších kolegů je naprosté minimum. Králová se řadí dnes už k menšině soudců, kteří byli členy Komunistické strany Československa. Setrvala v ní do ledna 1990.
Od července nedostává obžaloby
Už nějakou dobu pracuje jen napůl. Vzhledem k blížícímu se důchodovému věku vedení soudu rozhodlo, že jí nebude nechávat řešit nově podané obžaloby. "Od 1. července má zastaven nápad nových věcí, nápad jí běžel pouze ve službách," upřesnila mluvčí Hájková. Ve službách rozhoduje "jen" o návrzích žalobců na potrestání v kauzách, které se projednávají ve zkráceném řízení.
Pro její pozdní část kariéry určující a z hlediska veřejného zájmu nejdůležitější obžaloba na ni vyšla v červnu 2014. Tehdy dostala na starost případ zneužití Vojenského zpravodajství, jenž stál politický život tehdejšího premiéra Petra Nečase. V červnu 2013 rezignoval po zásahu někdejšího Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu na Úřadu vlády a zatčení vedoucí svého sekretariátu Jany Nagyové.
Za 13 dní po podání obžaloby Králová bez veřejného jednání potrestala už provdanou Janu Nečasovou (Nečas s ní udržoval milostný poměr ve funkci, později si ji vzal) podmínkou. Stíhání tří bývalých vojenských zpravodajců včetně dvou někdejších velitelů, Milana Kovandy a Ondreje Páleníka, zastavila. Po podnětu od dozorového žalobce odvolací soud nařídil, aby kauzu projednala v hlavním líčení.
Následně se rozehrálo justiční drama o několika dějstvích. V květnu 2015 Králová všechny zprostila obžaloby, po odvolání žalobce opět zasáhl nadřízený Městský soud v Praze. Vytkl jí chybné hodnocení důkazů. Soudkyně však Nečasovou a bývalé zpravodajce osvobodila znovu. V prosinci 2016 už odvolací instance kromě zrušení jejího verdiktu nařídila, aby kauzu vyřídil jiný soudce.
Po druhé kárné žalobě zproštění z funkce
Tehdejší ministr spravedlnosti Robert Pelikán z hnutí ANO na Královou kvůli tomu podal kárnou žalobu. Důvodem bylo, že nerespektovala závazný názor nadřízené instance. Vedle kauzy Vojenského zpravodajství takto jednala v dalších čtyřech případech. V prosinci 2017 na ni dopadla další kárná žaloba, kterou tentokrát podal předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra.
Králová vedle první větve kauzy Nagyová dostala na starost i tu část, v níž se Nečas a Nečasová zodpovídali z uplácení bývalých poslanců ODS funkcemi ve státních firmách. Vávra konal ve chvíli, kdy Králová vnesla zmatek do otázky odposlechů. Nejprve je označila za nezákonné všechny, potom část, definitivně je pak vyřadila všechny. Následovala zmíněná kárná žaloba.
"Paní soudkyně opakovaně a z hlediska poměrů v našem soudnictví výjimečně často nerespektovala názor nadřízených soudů a to v takové míře, že to vedlo k ping-pongu, kdy se jí věci vracely a nakonec jí musely být odebírány. To je něco, co je i podle Ústavního soudu špatně a narušuje to důvěru v justici."
Vávra stejně jako Pelikán navrhoval Královou zbavit funkce. A bylo to Vávrovo podání, které donutilo ministra jednat. "Ministr Pelikán si přečetl text návrhu na zahájení kárného řízení, který podal předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra, a rozhodl se k dnešnímu dni soudkyni Helenu Královou zprostit funkce," informovala 14. prosince 2017 tehdejší mluvčí resortu spravedlnosti Tereza Schejbalová.
Snížení platu o 15 procent
Králová nemohla soudit další čtyři měsíce, u Nejvyššího správního soudu však svou funkci obhájila. Kárnou žalobu předsedy pražské městské instance soud zamítl. "Vývoj právního názoru - pokud by vskutku něco takového u kárně obviněné proběhlo - však zásadně nemůže být kárným proviněním," uvedl mimo jiné do rozhodnutí o přístupu soudkyně k odposlechům předseda kárného senátu Karel Šimka.
Výsledek kárné žaloby od ministra Pelikána už však Králová pocítila. Podle Nejvyššího správního soudu se provinila, vyměřil jí snížení platu o 15 procent po dobu jednoho roku. Trest dostala pouze za vedení kauzy Vojenského zpravodajství, u ostatních čtyř žalovaných případů obstála. Nicméně selhání u první větve kauzy Nagyová bylo zásadní.
Soudkyně Nečasovou a bývalé zpravodajce pokaždé osvobodila na základě výpovědi Petra Nečase. Z ní vyplývalo, že si sledování své tehdejší manželky Radky objednal u tajné služby on, aby ji chránil, nikoliv jeho tehdejší milenka ze žárlivosti. Nečas však u soudu lhal. Proti jeho verzi mluvily zajištěné důkazy včetně odposlechů, přesto mu Králová uvěřila a na jeho tvrzení postavila zprošťující verdikt.
"Hodnotila některé důkazy, a sice výpověď svědka Petra Nečase a obsah zaznamenané telefonní komunikace mezi Janou Nečasovou (později Nagyovou) a Petrem Nečasem, způsobem jsoucím v extrémním rozporu s rozumným myšlením," stojí v rozhodnutí stejného kárného senátu soudce Šimky. Králová porušila povinnost soudce rozhodovat v souladu s důkazy.
Poslanecké trafiky už soudit nebude
Kauzu Vojenského zpravodajství po Králové dotáhla do konce zmíněná soudkyně Hájková. Její rozhodnutí potrestat všechny aktéry podmínkou potvrdily všechny instance. Naopak neobstál další zprošťující rozsudek Králové v případě poslaneckých trafik. Tento verdikt letos v září zrušil opět Městský soud v Praze. Případ se bude u Obvodního soudu pro Prahu 1 projednávat od začátku. Ale už bez penzionované Králové.
V posledním roce své kariéry vyřizovala soudkyně 104 kauz, z toho jí k 16. listopadu zůstalo 18 nevyřízených. Čas na jejich uzavření má právě do konce roku. "Věci, které nebudou do 31. prosince skončeny, budou rozdělovány dle rozvrhu práce vedením soudu," poznamenala mluvčí Hájková. Jedním z těchto rozdělených případů budou i takzvané poslanecké trafiky.
Kauzy soudkyně Králové
Helena Králová v posledních letech vyřizovala vedle zneužití Vojenského zpravodajství i několik dalších mediálně známých kauz. Přinášíme výběr některých z nich:
- Nenávistné vystoupení někdejšího tajemníka hnutí SPD Jaroslava Staníka, který v Poslanecké sněmovně po volbách 2017 mluvil vulgárně o sexuálních a etnických menšinách. Za podněcování k nenávisti dostal rok vězení s dvouletou podmínkou a pokutu 70 tisíc korun.
- Případ ředitele strážníků v Praze 1 Miroslava Stejskala, který byl kvůli odebrání telefonu podezřelému obžalován ze zneužití pravomoci úřední osoby. Stejskal byl zproštěn obžaloby.
- Kauza výtržníka Michala S., který na akci Prague Pride v roce 2019 zapálil duhovou vlajku komunity a střílel na účastníky akce světlice. Dostal deset měsíců s podmíněnou lhůtou pěti let a pokutu 26 tisíc korun.
- Korupce a předražení jízdného několika pražskými taxikáři, do kauzy byl zapletený i úředník pražského magistrátu. Padly podmíněné tresty.
- Maření úkolu veřejného činitele dvou úřednic pražského magistrátu, které nelegálně přiznaly české občanství Josefině Czerninové ze šlechtického rodu Czerninů. Ženy dostaly podmíněné tresty. Za angažmá v této kauze čelí kárné žalobě bývalý nejvyšší žalobce Pavel Zeman.
- Kauza dvou bývalých manažerů státního podniku Čepro Alexandra Houšky a Tomáše Kadlece, kteří připravili firmu o 260 milionů korun. Králová oba muže opakovaně zprostila obžaloby, přičemž nerespektovala názor odvolací instance. Případ jí odebrali, manažeři nakonec dostali čtyři roky vězení.
Ačkoliv svou justiční dráhu završí Králová v Praze, v říjnu 1975 na ni vykročila ze samého západu republiky. Tehdejší Česká národní rada (český parlament) ji jmenovala soudkyní v Chebu, krátce poté se přesunula na soud do Karlových Varů. V 80. letech z justice na čas odešla a v říjnu 1990 se stala soudkyní Obvodního soudu pro Prahu 1. Na přelomu 90. let a nového tisíciletí byla místopředsedkyní trestního úseku.
Je čestná, ale kvalita její práce šla dolů
"Myslím, že je to čestný člověk, pracovitý. Nevím, jestli je to jen věkem, nebo zdravotními handicapy a vysílením, ale její práce už nebyla dobrá. Kvalita jejího rozhodování v posledních měsících a letech šla objektivně dolů," hodnotí poslední fázi její kariéry zmíněný předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra. Než přešel na město, 12 let se s Královou potkával právě na obvodu.
Její pracovitost, slušnost a oddanost profesi ocenil i předseda kárného senátu Karel Šimka. K tomu vyslovil naději, že se její exces nebude opakovat. "Lze jen doufat, že (…) ve spolupráci s vedením soudu nalezne takové uplatnění, které jí ve zbytku její profesní dráhy umožní využít silných stránek a minimalizovat negativa spojená s jejími slabšími stránkami," napsal do rozhodnutí.
Králová s médii nekomunikovala, i stanoviska k vlastním kauzám tlumočila výhradně prostřednictvím tiskové mluvčí. A takto to zůstalo i nyní, pro Aktuálně.cz se ke svému odchodu z justice v podstatě nevyjádřila. "Nechci o tom mluvit a s novináři už vůbec ne. Nemám k tomu žádný důvod," řekla.
