Češi šílí z „králíkáren“ s končící životností. Prodeje bytů v panelácích strmě rostou

První polistopadový prezident Václav Havel je krátce po sametové revoluci nazval „králíkárnami“. Názor na panelové domy, celá sídliště a bydlení v nich od té doby prošel výraznou proměnou. A byty v panelácích aktuálně opět patří mezi velmi žádané.

Jen za první pololetí letošního roku se jich v Česku prodalo přes 11 tisíc, zatímco byty v cihlových domech změnily majitele ve 8,6 tisíce případů a bydlení v novostavbách si pořídilo přes 9 tisíc lidí, vyplývá z údajů Hypox Semaforu společnosti Flat Zone. Ta zjišťuje údaje o počtu transakcí a jejich cenách přímo z katastru nemovitostí. Uvádí tedy reálný počet prodaných bytů a skutečné ceny, za které změnily majitele.

Za panelový byt kupci ve druhém čtvrtletí letošního roku dávali v průměru skoro 75 tisíc korun za metr čtvereční, tedy o 13 procent více než před rokem. Samozřejmě záleželo na tom, kde si je pořizovali: v Praze vycházel metr čtvereční skoro na 136 tisíc korun, na Karlovarsku pak jen zhruba na 41 tisíc.

„Segment panelových bytů si udržuje pevnou pozici a představuje nejdostupnější variantu vlastního bydlení. I zde však ceny stále rostou,“ hodnotí vývoj ve druhém kvartálu letošního roku Matěj Machytka, marketingový ředitel společnosti Flat Zone. Ostatně za posledních pět let průměrná cena panelákových bytů vyskočila skoro o polovinu. 

Paneláky na zboření? Ani ne, i když…

Zájem o byty v panelových domech na sídlištích zůstává nadále vysoký, přestože se v poslední době objevují zprávy, že se některé z nich blíží konci své životnosti. Ta byla při výstavbě stanovena maximálně na 50 až 70 let a tisíce domů tak přesluhují.

Celkově bylo před rokem 1989 postaveno více než 80 tisíc panelových domů. Z dat Českého statistického úřadu vyplývá, že nejvíc jich vzniklo v šedesátých a sedmdesátých letech, kdy vyrostlo skoro padesát tisíc takových domů.

Nicméně podle expertů České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) není obecně možné říci, kolika panelovým domům skutečně končí životnost a hrozí jejich zboření.  

„Konstrukční řešení panelových domů bylo samo o sobě navrženo a postaveno jako velmi robustní a odolné,“ řekl před nedávnem Aktuálně.cz Robert Špalek, předseda ČKAIT a autorizovaný inženýr v oboru statika a dynamika staveb. ČKAIT nicméně v minulosti několikrát varoval před neodbornými zásahy při individuálních rekonstrukcích bytů v panelových domech.

„Životnost, o které se mluví, je takzvaně návrhová. Oněch 50 nebo 70 let znamená dobu, po kterou by daný objekt měl plnit funkční požadavky, a to bez nutnosti do něj zasahovat s výjimkou běžné údržby,“ uvedl pro týdeník Ekonom Radek Zigler z katedry konstrukcí pozemních staveb ČVUT. Pokud se ale údržba nezanedbává a domy s končící životností projdou rekonstrukcí, budou podle Ziglera sloužit ještě minimálně další desítky let.

Panely nad cihly. V Brně a okolí to platí

A zdá se, že lidé hledající bydlení podobným slovům expertů věří. A to do takové míry, že například na jihu Moravy jsou panelové byty v průměru dražší než byty v cihlových domech.

„V Jihomoravském kraji přetrvává specifická situace, kdy je průměrný panelový byt (98 667 Kč/m²) oceněn výše než průměrný starší byt cihlový (91 645 Kč/m²),“ podotýká Matěj Machytka z Flat Zone.

Jinak obecně platí, že panelové byty se v celorepublikovém průměru dají pořídit o 8,5 tisíce korun za metr levněji než cihlové.

V Praze je rozdíl ještě výraznější, staré byty ve vyhledávané cihlové zástavbě se totiž nyní prodávají skoro za stejnou cenu jako novostavby. Což je ale dáno tím, že nové bytové projekty se staví především v cenově dostupnějších oblastech dále od centra, především v Praze 9, zatímco byty v „činžácích“ se logicky prodávají ve starší zástavbě blíže středu města.

„Přestože se s cihlovými byty dlouhodobě obchoduje nejméně, druhé čtvrtletí pro ně bylo s více než 4,3 tisíce evidovanými transakcemi napříč republikou velmi silným obdobím,“ uzavírá Machytka.