Praha dobíhá svět. Chce postavit futuristickou budovu Vltavské filharmonie

Praha dobíhá svět. Chce postavit futuristickou budovu Vltavské filharmonie
Studentské návrhy nové budovy filharmonie v Praze z roku 2014 - Vojtěch Ružbatský, Fakulta architektury ČVUT - Karlovo náměstí
Auditorium na Tenerife
Koncertní a konferenční centrum Harpa v islandském Reykjavíku
Centrum hudby ve finských Helsinkách
Foto: Shutterstock
Pavel Švec ČTK Pavel Švec, ČTK
Aktualizováno 12. 11. 2020 18:31
Slavný švýcarský architekt Mario Botta kdysi řekl, že moderní budovy koncertních síní jsou katedrálami dneška. V době sociálních sítí se totiž stávají exkluzivním prostorem fyzického a duchovního setkávání lidí, kde spolu s ostatními zakoušíme naděje a rozpory doby. A futuristická architektura budov tento moment zdůrazňuje.

Kodaň, Oslo, Reykjavík, Porto, Tenerife, Hamburk… Města, která si v posledních letech postavila moderní koncertní sály a ty se okamžitě staly architektonickými ikonami. A také symboly hrdosti města i jeho obyvatel.

Podobné ambice má i Česko, přesněji Praha či Ostrava. Naopak kdysi nadějný projekt od Jana Kaplického - nazvaný Rejnok -, který měl stát v Českých Budějovicích, je už zřejmě definitivně pohřben.

V hlavním městě se o stavbě takového formátu mluví desítky let. Intenzivněji poslední dekádu. Nicméně nyní podle vedení města "Vltavská filharmonie" dostává reálné obrysy. Praha se totiž dohodla s konsorciem firem - v čele s prestižním světovým studiem Henning Larsen - že jí vypracují studii využitelnosti. Čili zanalyzují, jak stavbu financovat či jak ji po dokončení efektivně provozovat. Praha kvůli sálu dokonce nechá změnit územní plán.

"Moderní architektura v Praze nemůže skončit jen u Tančícího domu. Nechceme mít z našeho města skanzen. Rád bych tu viděl vznikat další stavby světového významu. Věřím tomu, že nový koncertní sál by takovou stavbou mohl být," řekl k tomu primátor Prahy Zdeněk Hřib.

A primátorův náměstek Petr Hlaváček doplnil: "Pro rozvoj kultury v Praze je stavba nového koncertního sálu naprosto stěžejní. Praha nejen že moderní koncertní sál potřebuje, ona si ho i zaslouží. Tento dluh celých generací bychom se měli pokusit splatit."

Studie a změna územního plánu budou vznikat paralelně, v případě změny potom v tzv. zkráceném režimu. "Námi navržený postup ušetří městu a projektu filharmonie skoro dva roky času, než kdybychom pokračovali podle názoru předchozího vedení města, tedy podle původní změny územního plánu z roku 2008. Tu jsme proto již v říjnu definitivně ukončili," uvedl Hlaváček.

Stavba koncertního domu nejmodernějších parametrů se sálem, který by pojal zhruba 2000 posluchačů, by podle dřívějších odhadů měla stát přibližně čtyři miliardy korun.

Praha kvůli sálu změní územní plán

Zastupitelé již v říjnu schválili pořízení změny územního plánu, která se týká celého brownfieldu Bubny-Zátory, kde by měla vzniknout nová čtvrť, jejíž součástí má být i koncertní sál. Pro oblast vzniká také urbanistická studie, ze které má změna vycházet. Podle jejího návrhu by tam v budoucnu mělo žít až 25 tisíc lidí, vzniknout tam mají byty, kancelář, park či několik železničních zastávek. Na území o rozloze 110 hektarů je nyní stavební uzávěra.

Firmy z konsorcia mají zkušenosti jak s přípravou, tak i tvorbou projektů špičkových koncertních sálů v Evropě. Namátkou koncertní síně Harpa v islandském Reykjavíku, Národní opery v dánské Kodani nebo budovou Národního symfonického orchestru Polského rozhlasu v Katowicích.

"Jsme hrdí na to, že můžeme s Prahou spolupracovat. Je jedním z nejkrásnějších měst na světě, místem bohatým na historii a kulturu, a přispívat k tomuto dědictví je velká čest," řekl Andrew Lang z Henning Larsen Architects.

Vedle Prahy se činí i Ostrava. Byť jde jen o první krůček na dlouhé cestě. Před pár dny město představilo studii nového koncertního sálu za více než dvě miliardy korun. Projekt newyorského studia Steven Holl Architects a Architecture Acts z Prahy zařadil prestižní magazín Architizer mezi deset nejočekávanějších staveb světa.

Patnáctkrát dražší Opera v Sydney

Nebude snadné vše dotáhnout. Tak složité a drahé projekty totiž mnohdy doprovází problémy. Celkem očekávaně. Například zmiňovaná Labská filharmonie v Hamburku vysoce překročila rozpočet, místo osmi miliard korun nakonec stála 23,4 miliardy. Opera v Sydney rozpočet překročila dokonce patnáctkrát. Přesto se obě budovy záhy po dokončení staly nejznámějšími atributy města a v případě Opery v Sydney dokonce celého kontinentu. A vstoupily do dějin architektury.

Architekt Ondřej Beneš míní, že jde o jedny z největších světových investic do institucí, jež mají pomáhat lidem poznávat, artikulovat, kultivovat a neformálně spojovat zájmy a aspirace. A podle něj česká společnost přistupuje k tomuto velkému tématu se zpožděním.

V zemi národa, z něhož vzešel Dvořák, Smetana, Janáček, Kubelík a další, se od pádu komunistického režimu nepodařilo postavit kulturní stavbu, která by dosáhla někdejšího významu Národního divadla či Rudolfina. V Praze se zkrátka dává přednost spíše megalomanským dopravním stavbám.

Přitom Rudolfinum, které je domácí scénou České filharmonie, už nestačí. Byť jde o krásnou historickou stavbu, pokulhává zázemím, počtem sedadel v hledišti i místem na jevišti. I proto tu není možné uvádět impozantní partitury s mimořádně velkým obsazením orchestru autorů konce 19. a 20. století, jako byli třeba Berlioz, Mahler, Janáček, Stravinskij a další.

 

Právě se děje

před 20 minutami

Za vraždu cyklistky v Olomouci si muž odpyká 25 let, odvolání vzal zpět

Za loňskou brutální vraždu cyklistky na okraji Olomouce si osmačtyřicetiletý Rostislav Basler definitivně odpyká výjimečný trest 25 let. Na začátku jednání u olomouckého vrchního soudu vzal dnes své odvolání nečekaně zpět. Muž původně s vinou souhlasil, odvolal se pouze do výše trestu. Kromě výjimečného trestu má uloženu také zabezpečovací detenci. Znalci jej totiž označili za agresivního sadistu, který je pro společnost extrémně nebezpečný.

Případ se stal loni 15. dubna na periferii Olomouce. Muž si jednapadesátiletou cyklistku náhodně vytipoval a počíhal si na ni podle obžaloby na rozcestí u božích muk. Poté, co odmítla jeho výzvu k sexu, ji surově napadl. Pětkrát ji udeřil sekerou sečnou stranou do hlavy a trupu, bodl kuchyňským nožem do krku a poté s největší pravděpodobností ještě rdousil rukou. Žena utrpěla řadu zranění, zemřela na místě. Bezprostřední příčinou byl krvácivý šok, vykrvácela z proříznuté hrdelní žíly.

Zdroj: ČTK
před 59 minutami

Stát chce Brusel požádat o proplacení dotace pro firmu Agrofertu. Pokud to zamítne, může ho Praha žalovat

Plastikářská firma Fatra ze svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše (ANO) obdržela letos v únoru dotaci 547 tisíc korun ze státní kasy. A to i přesto, že v tu dobu Evropská komise preventivně pozastavila dotace pro podniky z holdingu Agrofertu. Informoval o tom v úterý o tom server iRozhlas.cz.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) a ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) nyní mají v plánu zariskovat a pokusit se požádat Evropskou komisi o proplacení dotace, aby otestovali její reakci, píše dále server. Do Bruselu již ohledně toho napsali dopis.

Pokud to Brusel zamítne, získají české úřady rozhodnutí o zamítnutí platby, na základě kterého budou moct Evropskou komisi žalovat a dohnat tak spor o střet zájmů Andreje Babiše před soud.

Tento plán by ale také mohl vést k pozastavení všech dotací z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost pro Česko. "Vezměte prosím na vědomí, že pokud nebudou zohledněna další doporučení auditu, bude nutné širší přerušení plateb," odpověděl podle iRozhlasu na dopis českých ministrů  šéf Generálního ředitelství pro regionální politiku Evropské komise Marc Lemaitre.

Zdroj: Domácí
Další zprávy