Komunistická StB chtěla dostat ministra Hegera za mříže

Martina Machová Martina Machová
5. 9. 2010 15:14
StB sledovala úspěšného lékaře od konce 70. let. I pro jeho údajný "židovský původ".
Ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09).
Ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09). | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Ministra zdravotnictví Leoše Hegera podezírala komunistická Státní bezpečnost z trestného činu poškozování zájmů republiky v cizině.

Kvůli tomu na něj založili koncem sedmdesátých let takzvaný signální spis s krycím názvem Rejnok. Deník Aktuálně.cz má svazek k dispozici.

Inkriminovaný paragraf po roce 1989 z českého zákoníku vypadl. Totalitní moc pod něj zahrnovala například zasílání literárních prací nebo informací o dění v tehdejším Československu do zahraničí, kde pak byla zveřejněny.

Soud pak mohl udělit trest ve výši tři roky. Sazba se ale po roce 1969 na základě „pendrekového zákona" mohla změnit podle přitěžujících okolností. Za podezření na poškozování republiky v zahraničí mohl být kdokoli zadržen i na tři týdny, aniž by k tomu policie potřebovala jakýkoli důkaz.

Ze stejného trestného činu byl obviněn a následně odsouzen v roce 1977 například Václav Havel spolu s publicistou Jiřím Ledererem a dramaturgem a režisérem Otou Ornestem.

Za zaslání memoárů někdejšího Benešova tajemníka a národně socialistického politika Prokopa Drtiny do zahraničí byli odsouzeni na 14 měsíců podmíněně.

Foto: Martina Machová

U Hegera policii k podezření stačilo, že byl na stáži v Americe, kde se podle StB setkával s emigranty, a že si totalitní moc myslela, že je "židovského původu".

"Není běžné, že StB zakládala přímo signální spis, běžně se zakládaly spíše spisy v kategorii prověřovaná osoba. Označení signální znamená ´aktivní rozpracování za účelem zahájení trestního stíhání´," komentoval svazek historik Radek Schovánek z Ústavu pro studium totalitních režimů.

"Znamená to, že mu dávali vysokou důležitost. Zřejmě to vychází právě z jeho stáže v Americe," dodal. Běžná praxe u signálních spisů znamenala nasazení odposlechů, tajné domovní prohlídky a sledování.

Hegerův spis se ale nezachoval kompletní, jen pár listů. Tajná police většinu dokumentů z celkového objemu 172 stran zničila.

Dochovaly se jen formality, jako návrh na zavedení svazku z března 1979 a návrh na jeho ukončení ze srpna 1986.

"Rozpracováním akce bylo zjištěno a potvrzeno, že objekt není židovského původu a prosionisticky se neangažuje. Styky na osoby židovského původu udržuje pouze z důvodu pracovních povinností nebo náhodných," odůvodnili příslušníci StB odložení svazku.

V závěrečné zprávě se rovněž věnují Hegerově charakteristice. Hodnotí jej jako "apolitickou osobu, zajímající se pouze o svůj odborný a společenský růst."

Ze stejného dokumentu také vyplývá, že si Hegera čtyřikrát pozvali na pohovor, kvůli jeho cestám za železnou oponu.

"Objekt informoval o průběhu svých cest, nesdělil však významnější poznatky StB charakteru. Ve všech případech projevil negativní vztah k orgánům StB," zhodnotili příslušníci komunistické Státní bezpečnosti.

 

Právě se děje

před 45 minutami

Boeing vyplatí odškodné rodinám obětí dvou nehod stroje 737 MAX

Americký výrobce letecké techniky Boeing odškodní rodiny 346 lidí, kteří zahynuli při haváriích dvou letadel typu 737 MAX v Etiopii a Indonésii. Poškozeným vyplatí 144 500 dolarů (3,4 milionu korun), uvedla dnes společnost v prohlášení.

Padesátimilionový fond, který vznikl letos v červenci a z něhož chce Boeing pozůstalé vyplatit, začne okamžitě přijímat žádosti od pozůstalých. Částka bude uvolněna nezávisle na žalobách, kterým firma kvůli haváriím čelí. Odškodnění si rodiny mohou nárokovat do konce listopadu.

Letecká společnost také v červenci prohlásila, že hodlá vyhradit dalších 50 milionů dolarů (1,1 miliardy korun) na podporu vzdělávání a hospodářství v obou zemích, kde k nehodám došlo.

Boeing 737 MAX 8 letecké společnosti Ethiopian Airlines spadl letos v březnu šest minut po startu z letiště zhruba 60 kilometrů od etiopské metropole Addis Abeba. Při nehodě zemřelo všech 157 lidí na palubě. Oběťmi byli lidé z 35 zemí, včetně čtyř Slováků.

Stejný stroj měl nehodu už loni v říjnu, kdy se letadlo nízkonákladové společnosti Lion Air se 189 lidmi na palubě zřítilo po startu z letiště v Jakartě. Ani tehdy neštěstí nikdo nepřežil.

Zdroj: ČTK
Další zprávy