


Měsíční prach náleží Akademii věd ČR, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly však v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem akademie převzala.

Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl. Usnesení zpřístupnil ve své databázi.
„Rozhodnutí uzavírá mimořádný spor o jeden z nejvzácnějších vědeckých materiálů, který se na území ČR nachází. Současně potvrzuje, že vědecké artefakty získané pro výzkumné instituce nelze bez dalšího považovat za soukromý majetek jen proto, že byly svěřeny konkrétnímu výzkumníkovi,“ uvedla mluvčí NS Gabriela Tomíčková.
Dcera vědkyně tvrdila, že její matka vzorky získala přímo od sovětských kolegů a rodina je pak držela jako vlastní majetek, aniž akademie měsíční prach postrádala. Akademie namítala, že vzorky od počátku náležely vědecké instituci, zatímco výzkumnice je měla pouze převzít a odborně se jimi zabývat.
„Na základě archivních dokumentů, svědeckých výpovědí i dalších důkazů soudy dospěly k závěru, že vzorky byly vždy předávány Československé akademii věd, nikoli konkrétním osobám. Za významné považovaly také to, že šlo o mimořádně vzácný materiál, který byl určen k vědeckému výzkumu a jehož darování soukromé osobě by bylo zcela výjimečné,“ řekla Tomíčková.
Ve sporu šlo konkrétně o materiál získaný sovětskými sondami Luna 16, Luna 20 a Luna 24 v letech 1970 až 1976. Drobné úlomky hornin, minerálů a skla jsou v 15 skleněných ampulích a jedné plastové vzorkovnici, dohromady váží zhruba jeden gram.
Ve prospěch Akademie věd rozhodl nejprve Obvodní soud pro Prahu 6, poté Městský soud v Praze. Oba dospěly k závěru, že rodina má vzorky vydat akademii. „Soudy provedly všechny důkazy relevantní pro právní posouzení věci a své závěry dostatečně odůvodnily,“ stojí v usnesení NS. Žena by teoreticky mohla ještě podat ústavní stížnost.






Dva týdny poté, co se zbrojař Michal Strnad ve sněmovně sešel s Tomiem Okamurou, jehož SPD vládne ministerstvu obrany, resort oznámil dvě miliardové zakázky. A z obou budou profitovat právě Strnadovy společnosti. Česká armáda by se totiž měla připojit ke slovenskému nákupu speciálních náklaďáků Tatra a samohybných minometů SAM120.



Spojené státy příští týden v Íránu zaútočí na mosty a elektrárny, pokud Teherán neuzavře do té doby se Spojenými státy dohodu. Ve středu to podle agentur řekl americký prezident Donald Trump při vystoupení na stanici Fox News. Dodal, že američtí představitelé v úterý vedli s íránskými zástupci rozhovory.



Rusko by po případném podepsání mírové dohody považovalo mezinárodní vojenskou misi na Ukrajině vyslanou spojenci Kyjeva za nepřijatelnou a za hrozbu. Ve středu to podle agentury Reuters prohlásila mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Reagovala tak na opakovaná vyjádření takzvané koalice ochotných.



Napětí mezi Spojenými státy a Íránem znovu prudce eskaluje. Americký prezident Donald Trump sice ustoupil od plánu zavést poplatek za plavbu Hormuzským průlivem, zároveň ale pohrozil rozsáhlými útoky na íránskou infrastrukturu. Teherán odpověděl výzvami k odvetě a zveřejnil seznam západních politiků, kteří se podle režimu stali prioritními cíli.



Anarchista ruského původu Igor Ševcov zůstane zapsaný v národní evidenci nežádoucích osob i Schengenském informačním systému. Ústavní soud odmítl jeho stížnost, je patrné z usnesení. Česká policie považuje Ševcova za bezpečnostní riziko.