Měsíční prach náleží Akademii věd ČR, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly však v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem akademie převzala.
Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl. Usnesení zpřístupnil ve své databázi.
„Rozhodnutí uzavírá mimořádný spor o jeden z nejvzácnějších vědeckých materiálů, který se na území ČR nachází. Současně potvrzuje, že vědecké artefakty získané pro výzkumné instituce nelze bez dalšího považovat za soukromý majetek jen proto, že byly svěřeny konkrétnímu výzkumníkovi,“ uvedla mluvčí NS Gabriela Tomíčková.
Dcera vědkyně tvrdila, že její matka vzorky získala přímo od sovětských kolegů a rodina je pak držela jako vlastní majetek, aniž akademie měsíční prach postrádala. Akademie namítala, že vzorky od počátku náležely vědecké instituci, zatímco výzkumnice je měla pouze převzít a odborně se jimi zabývat.
„Na základě archivních dokumentů, svědeckých výpovědí i dalších důkazů soudy dospěly k závěru, že vzorky byly vždy předávány Československé akademii věd, nikoli konkrétním osobám. Za významné považovaly také to, že šlo o mimořádně vzácný materiál, který byl určen k vědeckému výzkumu a jehož darování soukromé osobě by bylo zcela výjimečné,“ řekla Tomíčková.
Ve sporu šlo konkrétně o materiál získaný sovětskými sondami Luna 16, Luna 20 a Luna 24 v letech 1970 až 1976. Drobné úlomky hornin, minerálů a skla jsou v 15 skleněných ampulích a jedné plastové vzorkovnici, dohromady váží zhruba jeden gram.
Ve prospěch Akademie věd rozhodl nejprve Obvodní soud pro Prahu 6, poté Městský soud v Praze. Oba dospěly k závěru, že rodina má vzorky vydat akademii. „Soudy provedly všechny důkazy relevantní pro právní posouzení věci a své závěry dostatečně odůvodnily,“ stojí v usnesení NS. Žena by teoreticky mohla ještě podat ústavní stížnost.
Mohlo by vás také zajímat: NASA oznámila plány na vybudování stálé základny na Měsíci v hodnotě 20 miliard dolarů.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Proč nebojují? Frontový velitel navštívil prezidenta Pavla a kritizuje Ukrajince v ČR
Bojovali na všech frontách, teď s drony kosí Rusy u Charkova. Velitele praporu „Ragbisti“ Jevhenije Dudku přijal i prezident Petr Pavel. V exkluzivním rozhovoru pro Spotlight popisuje technologický skok ukrajinské armády i to, jak nepříteli odřezávají logistiku. Otevřeně ale kritizuje krajany v branném věku, kteří žijí v bezpečí v ČR: Pokud v nich koluje kozácká krev, mají jít bojovat za vlast.
ŽIVĚ Izrael v noci útočil na Írán, údery byly zřejmě odvetou za nedělní útoky Teheránu
Izrael oznámil v noci na pondělí údery na vojenské cíle v Íránu. Íránská státní média informovala o explozích v několika městech včetně Teheránu, píší agentury. Izraelské údery potvrdily i íránské revoluční gardy. Izraelská armáda později informovala o dalších raketách vypálených směrem na izraelské území z Íránu a Jemenu. Izraelské údery byly zřejmě reakcí na nedělní raketové útoky z Íránu.
Světové armády mají v arzenálech skoro 10 tisíc jaderných hlavic
Světové armády by mohly nasadit do boje zhruba 10 tisíc jaderných hlavic. V pondělní zprávě to uvedl Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI), který zaznamenal mírný nárůst počtu bojových jaderných hlavic. Podle SIPRI má jaderné zbraně devět států - Spojené státy, Rusko, Británie, Francie, Čína, Indie, Pákistán, Severní Korea a Izrael.
Česko čeká na dlouho poslední teplý den. V úterý přijde velká změna
V pondělí v Česku vyvrcholí příliv teplého vzduchu s teplotami až 28 stupňů Celsia, po kterém se v úterý ochladí a bude pršet. Ve středu se nejvyšší teploty budou držet do 19 stupňů. V druhé polovině týdne se mírně oteplí, denní teploty se budou pohybovat kolem 20 stupňů. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu.
