Komando, které může v cizině zachránit unesené Čechy, zatím nesmí vyjet. Poslanci to chtějí změnit

Jan Gazdík Jan Gazdík
8. 11. 2016 8:00
Češi, které v zahraničí někdo unesl nebo je ohrožuje na životě, se v budoucnu dočkají účinné pomoci. Ústava zatím bleskové vyslání speciální armádní jednotky neumožňuje. Na návrh poslanců se ale příslušná pasáž zákona v dohledné době změní. Velení armády myšlenku zastupitelů podporuje.
(Ilustační foto)
(Ilustační foto) | Foto: Reuters

Praha – Češi, kteří se v zahraničí dostanou do nesnází nebo je někdo unese, budou mít šanci, že se záchranná akce na jejich osvobození spustí daleko rychleji než doposud.

Česká vláda by podle nového scénáře v utajení rozhodla o okamžitém vyslání speciálního armádního komanda. Příslušníci prostějovských speciálních sil by pak během několika málo hodin opustili republiku, aby zajaté Čechy vysvobodili a v bezpečí je dopravili domů.

Celá věc má ale zatím jeden podstatný háček: Ústava podobnou bleskovou operaci armádě neumožňuje. Na návrh poslanců Jany Černochové (ODS), Davida Kádnera (Úsvit), Martina Stropnického (ANO), Marka Ženíška (TOP 09), Ivana Gabala (KDU-ČSL) a Jana Hamáčka (ČSSD) se ale příslušná pasáž ústavního zákona má v dohledné době změnit.

"Mám v tom podporu naprosté většiny poslaneckých klubů. Takže by parlament mohl změnu ústavy schválit," doufá Jana Černochová. Nejenom ona považuje tento krok za přelomovou ústavní změnu. "Jde především o pomoc českým občanům v nouzi," zdůrazňuje.

Poslanci navrhují, že by vláda nemusela parlament informovat o vyslání vojáků do riskantní mise "neprodleně", jak nyní požaduje ústava, ale "bez zbytečného odkladu". Tím se zmenší šance, že by předčasný únik zprávy o připravované akci ohrozil životy zachraňovaných českých občanů. Parlament bude mít pořád možnost armádní misi dodatečně zrušit. Vojáci by se pak museli stáhnout do třiceti dnů.

Na bleskové operace už máme

Náčelník generálního štábu Josef Bečvář nepochybuje, že by podobnou akci armádní specialisté zvládli. Kromě 601. skupiny prostějovských speciálních sil zmiňuje například i 43. výsadkový prapor v Chrudimi. "Záleželo by i na typu akce," vysvětluje.

Naléhavá nutnost změny ústavy vyplývá podle něj navíc i ze závěrů předloňského summitu NATO ve Walesu. Tam se Česko ústy prezidenta Miloše Zemana zavázalo k vyčlenění 150 mužů do aliančních Sil velmi rychlé reakce. Ti tvoří tzv. "alianční šíp", sbor 25 tisíc elitních vojáků schopných zasáhnout v krátké době kdekoliv na světě.

NATO ve Walesu na gesto Čechů kývlo. Síly velmi rychlé reakce přitom musí být schopné vyrazit do akce během šesti až dvaasedmdesáti hodin. Zrychlení celého legislativního procesu pro jejich vyslání by proto českým speciálním silám velmi pomohlo. 

Velení armády proto podle generála Bečváře myšlenku poslanců podporuje. "Mluvíme o mimořádně krátkých časových limitech, v nichž bychom museli vojáky k expedici vyslat," souhlasí Bečvář a přiznává, že vláda by tím nad armádou získala větší pravomoc, než má nyní. Změna ústavy by zároveň obsahovala i poměrně širokou definici vojenské operace, do které by byli vojáci vysláni bez nezbytného souhlasu parlamentu.

Nemůžete teroristům vzkázat, že se na ně chystáte

S ozbrojenými silami může dnes podle ústavního právníka Jana Kudrny neomezeně nakládat jen parlament. "To je ale v mnoha případech velmi nepraktické, těžkopádné a už dávno to neodpovídá změněným bezpečnostním poměrům ve světě," říká.

Vláda sice může i nyní vyslat vojáky do zahraničí na šedesát dnů, ale jen za velmi omezených podmínek. Ústava povoluje jen mise OSN, NATO, EU nebo pomoc při likvidaci následků přírodních katastrof. Vždy ale se souhlasem daného státu.

"Vůbec se třeba nepočítá se zmíněnou záchranou rukojmích nebo náhlou evakuací občanů z teroristy ohrožené turistické oblasti. Pokud o to požádá parlament, je to schvalování na hodně dlouhé lokte. V podobných případech rozhodují o životech ohrožených Čechů hodiny," zdůrazňuje Kudrna. "Podle nynějšího znění zákona by se unesení Češi nemuseli záchrany vůbec dožít," připojuje se Jana Černochová.

V zájmu bezpečí ohrožených lidí je podle Kudrny i to, aby podobné záchranné mise armády proběhly v přísném utajení. "Jinak teroristům při projednávání v parlamentu vzkážete, že se na ně chystáte, takže se na vás připraví, unesené lidi přemístí jinam, anebo je jednoduše zabijí. I proto je o takových operacích lepší rozhodovat ve vládě než v parlamentu," argumentuje Kudrna.

Návrh poslanců navíc počítá s tím, že speciální jednotku bude možné vyslat i bez souhlasu státu, ve kterém by mělo komando zasahovat. "Jde o takové případy, ve kterých cílovému státu nikdo nevládne, nebo má naopak několik vlád, takže není s kým jednat," doplňuje Kudrna.

Ústava zaspala dobu

I podle předsedy Poslanecké sněmovny a odborného mluvčího ČSSD pro obranu Jana Hamáčka neodpovídá současné znění ústavy z přelomu tisíciletí překotně měnící se bezpečnostní situaci ve světě  "Zejména pokud jde o nasazení Sil velmi rychlé reakce," podotýká Hamáček. Kontrolní role parlamentu se přitom podle něj případné změny nijak nedotknou. 

Ústavní právník Kudrna se neobává, že by některá z českých vlád mohla případnou novou širší pravomoc při vysílání vojáků zneužít. "Nejenom kvůli pochopitelné míře rizika, ale i proto, že čeští politici jsou dost opatrní. Určitě tu nejsou žádní jestřábové," říká Kudrna.

Podobně jako Hamáček argumentuje i místopředseda sněmovny Petr Gazdík (STAN). "Česko má jedno z nejsložitějších a nejpřísnějších kritérií vysílání vojáků na světě. Kvůli této komplikované parlamentní proceduře bychom mohli vážnému mezinárodnímu konfliktu jen přihlížet," říká. "Týká se to i pomoci našim občanům v zahraničí, pokud je budou únosci nebo teroristé ohrožovat na životě. V takovém případě jim naše ústava nezajišťuje včasnou pomoc," dodal Gazdík s tím, že jeho strana návrh na změnu ústavní legislativy podporuje.

Ředitel armádních speciálních sil Karel Řehka souhlasí s tím, že změna ústavy by byla "nadmíru vhodná", odpovídala by dnešním bezpečnostním poměrům ve světě i rychle se měnícím rizikům hybridních válek. "Nebudeme ani muset měnit výcvik našich mužů. Schopnosti i vybavení, které od nás bleskové nasazení jednotek vyžaduje, totiž už dlouho máme," vysvětluje šéf speciálních sil.

Teroristické organizace teď třeba i dva roky drží rukojmí a až pak se ozvou, je to posun, to ticho je ohlušující, říká vyjednávač Adam Dolník. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 14 minutami

Pietro Filipi je v konkurzu, česká módní společnost dluží asi 513 milionů korun

Městský soud v Praze rozhodl o prohlášení konkurzu na společnost Pietro Filipi. Věřitelům dluží asi 513 milionů korun, z toho je objem zajištěných pohledávek zhruba 49 milionů korun. V konkurzu je také společnost Pietro Filipi stores, která provozovala maloobchodní prodejny této české módní značky. V jejím případě výše pohledávek činí přibližně 182 milionů korun, většina je nezajištěných. Vyplývá to z dokumentů zveřejněných v insolvenčním rejstříku. Oděvní značka Pietro Filipi působila na českém trhu od roku 1993.

Insolvenční řízení s oběma společnostmi bylo zahájeno v únoru. Důvodem byla pandemie koronaviru a nucené uzavření obchodů. Kvůli nedostatku financí majitel firem Michal Mička nebyl schopen pokračovat v hledání investorů a případné reorganizaci společností. S pohledávkami ke společnosti Pietro Filipi se od začátku insolvenčního řízení přihlásilo 153 věřitelů, u Pietro Filipi stores jich je 52.

Zdroj: ČTK
před 38 minutami

Amazon chce za devět miliard dolarů převzít hollywoodské studio MGM, tvrdí americká média

Americký internetový prodejce Amazon jedná o koupi věhlasných hollywoodských studií MGM, za která je ochoten zaplatit asi devět miliard dolarů (187 miliard Kč). Získal by tak pro své streamovací služby rozsáhlý katalog populárních filmů a seriálů včetně série o Jamesu Bondovi. Informují o tom americká média. BBC připomíná, že zpráva přichází jen několik hodin poté, co americká telekomunikační společnost AT&T oznámila, že spojí svou rozsáhlou mediální součást s firmou Discovery, čímž vznikne další streamingový gigant vedle Netflixu a Walt Disney.

Společnost MGM Holdings, což je mateřský podnik MGM Studios, podle médií zvažuje prodej studií od konce loňského roku. MGM se řvoucím lvem ve znaku patří k nejslavnějším filmovým studiím a má stoletou tradici, která pokrývá desítky let od zlaté éry Hollywoodu až do dneška. Studio MGM produkovalo mimo jiné filmy jako Ben-Hur nebo Čaroděj ze země Oz. Amazon by díky akvizici významně posílil svou streamingovou službu Prime.

V pondělí oznámily spojení společnost WarnerMedia, která je ve vlastnictví AT&T, s firmou Discovery. Nový podnik bude schopen více investovat do původního obsahu pro streamovací služby. Bude vlastnit více než 100 mediálních značek, včetně filmového studia Warner Bros a televizních stanic HBO, CNN, Cartoon Network, HGTV, Food Network, Eurosport či Animal Planet.

Zdroj: ČTK
Další zprávy