Projednáme zpřísnění zákona o volbě prezidenta, řekl Rakušan. Podle něj je nejasný

ČTK Domácí ČTK, Domácí
26. 11. 2022 13:10
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) se chce po volbách sejít se svými podřízenými kvůli změnám v zákoně o volbě prezidenta. Reaguje tak na prohlášení některých odborníků, kteří vyčítají ministerstvu vnitra uznání kandidatury Denisy Rohanové, ačkoli nepředložila podpisy žádných současných poslanců. Podle Rakušana je zákon příliš nejednoznačný.
Po oznámení ministra vnitra Víta Rakušana začne možná práce na úpravě zákona, který říká, kdo má a nemá právo bojovat o post prezidenta.
Po oznámení ministra vnitra Víta Rakušana začne možná práce na úpravě zákona, který říká, kdo má a nemá právo bojovat o post prezidenta. | Foto: ČTK

Když se Aktuálně.cz zeptalo ústavního právníka Jana Kysely na to, co říká tomu, že Denisa Rohanová může jít do prezidentských voleb díky podpisům dnes už bývalých poslanců, reagoval jednoznačně. "Je to absurdní," podivil se postupu ministerstva vnitra, které Rohanové podpisy uznalo. A podobně se divili i někteří jiní prezidentští kandidáti, kteří pro změnu zpochybňovali tvrzení ministerstva, že nemají padesát tisíc podpisů občanů nutných pro kandidaturu.  

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) na tyto a další pochybnosti zareagoval nepřímo v sobotu na sociálních sítích, když oznámil, že se chce po volbách sejít se svými podřízenými ohledně změn v zákoně o volbě prezidenta. Právě tento zákon upravuje podmínky, za jakých se mohou lidé ucházet o post hlavy státu.

"Rozdílné výklady zákona o volbě prezidenta mohou vyvolávat otázky, které však nyní může vyřešit jen Nejvyšší správní soud," napsal v sobotu Rakušan. "Po lednových prezidentských volbách se plánuji sejít se svým náměstkem a jeho kolegy nad tím, jaká zpřesnění si zákon zaslouží," doplnil.

Už zmiňovaná prezidentka České asociace povinných Denisa Rohanová podala přihlášku s podpisy poslanců minulé sněmovny, které funkční období vypršelo loni na podzim. Na úřadě se zaregistrovala ještě v době, kdy měli poslanci platný mandát. Ministerstvo se domnívá, že je takový postup v pořádku.

Rozpory ale například vyvolává i otázka, zda může poslanec nebo senátor podepsat kandidátní listinu více uchazečům o účast ve volbách. Zatímco podle ministerstva vnitra to je možné, Nejvyšší správní soud ve svém doporučujícím vyjádření v roce 2017 podpořil opačný výklad.

Někteří odmítnutí se odvolávají 

Ministerstvo vnitra v pátek do voleb zaregistrovalo devět uchazečů, přihlášky dalších 12 odmítlo. O Hrad se utkají bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, poslanec SPD Jaroslav Bašta, senátoři Pavel Fischer a Marek Hilšer, bývalá rektorka Danuše Nerudová, bývalý vysoký představitel armády Petr Pavel, Rohanová, odborový předák Josef Středula a bývalý rektor Tomáš Zima.

Ministerstvo odmítlo zaregistrovat například podnikatele Tomáše Březinu, Karla Diviše a Karla Janečka, úřad jim neuznal část podpisů voličů, a neměli tak potřebných 50 tisíc podpisů voličů. Všichni tři již avizovali, že se obrátí s odvoláním na Nejvyšší správní soud. Přidají se k nim pravděpodobně i další kandidáti. Termín mají do středy 30. listopadu.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 2 hodinami

Jihomoravští policisté zadrželi loni na hranicích se Slovenskem 14 tisíc migrantů

Jihomoravští policisté zadrželi za loňský rok na hranicích se Slovenskem zhruba 14 tisíc nelegálních migrantů, od 29. září, kdy byly zavedené intenzivní kontroly, jich bylo téměř šest tisíc. V lednu už počet zadržených migrantů výrazně klesl díky kontrolám i počasí, řekl v sobotu novinářům jihomoravský policejní ředitel Leoš Tržil.

Od neděle kontroly skončí a budou pouze namátkové. Policie bude také nadále monitorovat pohyb na hraničních přechodech, na zelené hranici i situaci v příhraničních obcích. Na ostrahu hranic bude vyčleněno na denní směně 39 policistů, což je zhruba desetina stavu z doby nejvyššího nasazení.

Od neděle bude také možné znovu volně překračovat zelenou hranici. Zjednoduší to situaci turistům, kteří, ač je Česko a Slovensko součástí schengenského prostoru, přes zelenou hranici nemohli.

Drtivá většina, 93 procent, zadržených migrantů byli loni Syřané. "Převážně se jednalo o mladé muže, výjimečně o matky s dětmi. Letos v lednu už to nebyli Syřané, ale například Moldavané," řekl Tržil. 

Další zprávy