Koláček promluvil o roli některých politiků v kauze MUS

Zuzana Kubátová Zuzana Kubátová
17. 10. 2013 16:15
Antonín Koláček dostal v případu Mostecké uhelné v Bellinzoně nejtvrdší trest.
Antonín Koláček ve funkci předsedy představenstva Mostecké uhelné společnosti a.s. (MUS) na snímku z roku 1998.
Antonín Koláček ve funkci předsedy představenstva Mostecké uhelné společnosti a.s. (MUS) na snímku z roku 1998. | Foto: ČTK

Praha - Klíčový muž privatizace Mostecké uhelné společnosti Antonín Koláček (54) po letech přerušil bobříka mlčení. Před týdnem ho soud ve švýcarské Bellinzoně (zatím nepravomocně) poslal na 52 měsíců do vězení. Vyměřil mu tak nejvyšší trest z šestice mužů odsouzených za podvody a praní špinavých peněz.

Koláček se nadále cítí nevinný, což vysvětluje v rozhovorech, jež začal tento týden jako na běžícím pásu rozdávat médiím. Teprve ve čtvrtečním vydání deníku Insider ale poprvé podrobně popisuje ze svého pohledu transakci, v níž podle švýcarských vyšetřovatelů Appian připravil stát o v přepočtu o 97 milionů švýcarských franků.

Insider: Došel jste k závěru, že bylo chybou v případu Appian před vyšetřovateli v Česku a ve Švýcarsku nevypovídat. Prohlásil jste, že rozhodnutí měníte a od teď vypovídat budete. Už se na vás obrátili čeští policisté nebo státní zástupci, kteří případ vyšetřují souběžně se Švýcary?

Koláček: Myslím, že jsme měli víc a dřív mluvit hlavně se švýcarskými vyšetřovateli. Švýcarští soudci buď našemu případu neporozuměli, nebo porozumět nechtěli. Ale s českou policií jsme se dohodli, že se sejdeme počátkem listopadu.

V čem Švýcaři vašemu konání neporozuměli?

Myslím, že ho vůbec nepochopili. Odvážili se posuzovat období transformace české ekonomiky ze socialismu na kapitalismus podle švýcarských zákonů. Neznám detailně zdůvodnění rozsudku, to dostaneme někdy v únoru. Ale to, co u soudu naznačili, jsou věci vytržené z kontextu jen proto, aby mohli zadržet naše peníze a nás odsoudit.

Ale základní rysy případu jsou jasné: vy jste v roce 1998 s kolegy Klimeckým a Měkotou byli ve vedení Mostecké uhelné. Ta svěřila peníze společnosti Newton, kterou řídili Petr Kraus a Marek Čmejla. Za peníze Mostecké se pak skupovaly její akcie, ty pak skončily ve firmě Appian, již založili pánové de Groote a Diviš. A v závěru jste se o majoritu v Mostecké podělili všichni. Je to modelový případ incestní privatizace. Když jste firmu ovládli, koupili jste od státu jeho majoritní podíl, navíc za cenu mimořádně výhodnou. Nevypadá to na zcela čistý postup…

Rámec takto vypadá, ale Mostecká byla tehdy akciovou společností v určité situaci. Když jsem tam v roce 1995 přišel do pětičlenného představenstva (byl tam vyslán svým zaměstnavatelem - Komerční bankou, která po kuponové privatizaci část akcií Mostecké ovládala - pozn. red.), měli jsme za úkol co nejrychleji firmu zachránit a stabilizovat.

K tomu jsme vytvořili strategii. Půjčily se nějaké peníze na správu firmě Newton (tu Koláček zakládal, po svém nástupu do vedení Mostecké uhelné z ní vystoupil - pozn. red.), které se pak vrátily zúročené zpátky.

Ale to už jste vlastníky Mostecké uhelné byli vy, respektive váš Appian. Jak došlo k tomu, že akcie, které za peníze Mostecké s vaším vědomím kupoval Newton, skončily nakonec ve vašich rukou?

My jsme pro Mosteckou chtěli najít strategického investora. Tím se měl stát americký Appian, jednali jsme s jeho šéfem Stephenem Norrisem. Jenomže pak se do toho razantně vložil FNM, pan Češka proti tomu vystupoval, dokonce podával trestní oznámení. Stephen Norris se lekl a z operace se stáhl.

A vznikl náhradní „český" Appian, u jehož zrodu stál Jiří Diviš a jehož tváří se stal bývalý šéf Světové banky a MMF Jaques de Groote. Díky němu Appian dál budil zdání, že jde o americkou firmu. Přitom jste za ním stáli s Divišem a de Grootem vy z vedení Mostecké a lidé z Newtonu. Jak tento model vznikl?

Někdy počátkem roku 1998 za námi přišel Petr Kraus z Newtonu a řekl, že Norris do toho nejde. A že je třeba dokončit shromáždění majority Mostecké bez něj.

Proč?

Firma potřebovala jasného vlastníka, který by jí dal jasnou strategii a jasně v ní rozhodoval. A podíl, který Newton v té době měl, se ještě nedal nabízet dalším subjektům ke strategickému partnerství. Potřebovali jsme získat další akcie od měst a obcí, aby byl dostatečně velký.

Kdo z ministrů věděl o tom, že vaše manažerská skupina začíná skupovat akcie Mostecké?

Informovali jsme ministra Pilipa.

Ale až v době, kdy jste měli v rukou větší podíl než stát. Když bylo dobojováno. A teprve v roce 1999 jste veřejně deklarovali, že vaše skupina ovládá největší podíl v MUS. Kvůli tomu mimochodem ministerstvo financí nedávno rozšířilo trestní oznámení na vás.

Ono to šlo dost rychle, shromáždění balíku v Newtonu trvalo jen asi tři měsíce. V momentě, kdy jsme to začali dokupovat od obcí, o tom věděl pan Češka. Prohlášení ministerstva financí nerozumím, myslím, že se zmýlilo.

Jakou roli v případu hrál významný politik ČSSD, poslanec Josef Hojdar? V divoké privatizaci vám pomohl, protože právě on přemlouval hornické obce, aby právě vám prodaly své akcie. Jak jste ho na té operaci zainteresovali?

Pan Hojdar byl členem představenstva Mostecké uhelné, byl jmenovaný za města, za region. Když Newton informoval představenstvo o tom, co se stalo, že původní americký Appian ztratil o Mosteckou zájem, souhlasil, aby Newton zkoncentroval ten akciový balík sám.

V té době pořád byly dvě možnosti: majorita se mohla zkoncentrovat buď v rukou státu, nebo v rukou vašeho Appianu. Jak jste Hojdara přesvědčili, aby lobboval za vás?

Byl přesvědčen, že je výhodnější, když akcie koupí Newton, protože ten platil Mostecké ze svěřených peněz slušné devítiprocentní úroky. A stát pak měl možnost majoritu získat - mohl ji přece koupit poté, co dostal FNM na v dubnu 1999 ten dopis, kde jsme nabízeli buď odkup státního podílu, nebo prodej toho našeho.

Celý obsáhlý rozhovor s Antonínem Koláčkem čtěte v deníku Insider

 

Právě se děje

Další zprávy