"Rozhodnutí ze dne 18. 12. 2017 ruším a řízení o propuštění zastavuji," stojí v úvodu rozhodnutí ministra Kněžínka s tím, že bezpečnostní sbor je povinen Středovi zaplatit náklady odvolacího řízení ve výši 5687 korun.
Středa, který rozhodnutí obdržel tento týden, už požádal věznici o nápravu. "Volal jsem jim, aby mi vrátili služební průkaz, ale řekli mi, že na personálním oddělení bude odpovědná osoba až v pátek," uvedl pro Aktuálně.cz.
Doplnil, že bude žádat o ušlou mzdu - jeho služební poměr skončil loni v říjnu, poté pracoval nejprve jako řidič a nyní jako revizor olomouckého dopravního podniku.
Kněžínek je tak už druhým ministrem spravedlnosti za ANO, který se Jiřího Středy, oceněného za třetí odboj, zastal. V rozhodnutí ministr zdůrazňuje, že propuštění Středy bylo přinejmenším zčásti motivováno tím, že poukazoval na nezákonná jednání ve věznici, nikoliv obavou o jeho osobnostní způsobilost.
Věznice totiž tvrdí, že Středa je osobnostně nezpůsobilý k výkonu služby v bezpečnostním sboru. Ministr však v rozhodnutí píše, že z podkladů přiložených k žádosti tato domněnka nevyplývá. "Služební záznamy a služební hodnocení za rok 2015 nevedou k závěru, že by u příslušníka hrozilo užití násilí, nebo dokonce užití střelné zbraně," dodává.
Ředitel Ruprecht totiž upozorňoval na to, že Středa médiím a institucím opakovaně zasílá podněty a "v důsledku pocitu beznaděje a psychického tlaku by mohl použít střelnou zbraň". Tvrdil také, že se Středa snaží napravit "nespravedlivou společnost, způsobit ve věznici chaos a odcestovat do Kanady". Kvůli tomu měl svou práci vykonávat ledabyle.
Podle vyjádření dotčených osob se však Středa odkazoval na užití právních prostředků ochrany a užitím násilí nevyhrožoval. Podle hodnocení komisaře Jiřího Ambrože, které je součástí rozhodnutí, Středa zadané úkoly plnil odpovědně, je slušný k nadřízeným a má vojenské vystupování. "Dbá na bezpečnost svou i ostatních příslušníků. Je pracovitý typ, tiché a klidné povahy. Konfliktní situace nevyhledává," stojí v dokumentu.
Upozornil na práci vězňů na soukromých stavbách
Spor chartisty Jiřího Středy s olomouckou věznicí začal v roce 2015, kdy si Středa stěžoval tehdejšímu ministrovi Pelikánovi na to, že podle něj ředitel věznice Jiří Ruprecht zneužíval odsouzené jako levnou pracovní sílu na soukromých stavbách.
"Já jsem při kontrole na vnějším pracovišti zjistil problém, kdy vězni nepracovali tam, kde to měli určené, ale pracovali u soukromého domu paní majitelky restaurace v sousední vesnici," uvedl loni pro server Hlídací pes.
O rok později Středa neprošel psychotesty: "Ze závěru psychologa vyplývá, že v oblasti výkonových funkcí je u příslušníka patrná nevyrovnanost jednotlivých schopností. Příslušník nesplnil požadavky osobnostní charakteristiky," stálo v závěrečné zprávě.
Podle chartisty však byly testy záměrně příliš složité a žádal, aby byly porovnány s těmi staršími.
Opět na začátku
Středy se poté loni v dubnu zastal ministr spravedlnosti Pelikán (za ANO), který rozhodnutí o propuštění Středy zrušil. Jak však tehdy upozornil deník Aktuálně.cz, muž se tím dostal do bezvýchodné situace: výpověď sice neplatila, ale stále neměl psychotesty, a tak nemohl být ani zaměstnán. V polovině července tak Středovi z olomoucké věznice opět přišel dopis, ve kterém ho nadřízení informovali, že začalo řízení o jeho propuštění.
Středa tehdy avizoval, že se bude bránit, a situace tak opět dospěla do bodu, kdy zasáhl ministr spravedlnosti, tentokrát už Jan Kněžínek. Jak nyní bude olomoucká věznice postupovat, není z vyjádření pro deník Aktuálně.cz jasné. "K personálním záležitostem jednotlivých osob se s ohledem na ochranu osobních údajů nevyjadřujeme. Ale v každém případě postupujeme dle zákona," uvedla mluvčí Markéta Doleželová.
"Měli by mi umožnit návrat do služby," je přesvědčený Středa.
Jiří Středa je aktivista, který v roce 1978 podepsal Chartu 77. Po revoluci působil v charitativních misích v Kosovu a ministrem obrany Martinem Stropnickým byl minulý rok vyznamenán za třetí odboj.
