Klíště je nevinné, člověku se snaží vyhnout. Ve dvou zvládnou vysát myš, říká vědec

Vojtěch Štěpán Vojtěch Štěpán
27. 5. 2023 7:14
V květnu vrcholí sezona klíšťat. Na pozoru by se měli mít lidé nejen v lese, ale i parcích či zahradách. Nejznámější český parazit může přenášet encefalitidu či boreliózu. "Klíště je v tom ale nevinně. V jeho zájmu samozřejmě není šířit nemoci. Ono samo nejspíš není rádo, že v něm něco takového přežívá," říká parazitolog Radek Šíma. Dodává, že pro klíště přisátí na člověka znamená jistou smrt.

Proč klíšťata lezou na některé lidi více a na jiné méně?

Na to je těžké odpovědět. Já tomu osobně moc nevěřím. Spíš si myslím, že lidé, kteří tvrdí, že na ně klíšťata nelezou, třeba jenom méně chodí do lesa.  Když člověk stráví celý život ve městě, má jich samozřejmě méně. Někdo zas v lese chodí opatrně nebo se podvědomě vyhýbá místům, kde jsou klíšťata.

Není to typem krve nebo tělesným pachem?

Nemyslím si, že by bylo tím, že někdo klíštěti smrdí a někdo mu voní.

Takřka všichni vědí, co se stane, když se klíště dostane na člověka. Co když se jich ale více zakousne do malého zvířete? Dokážou ho pitím krve třeba i vážně zranit? 

Dokážou. A nejen malého živočicha. V Severní Americe žije klíště, které se jmenuje piják losí. Dokáže úplně vycucat i losa. Můžou se jich na něj přisát i desetitisíce. Stejně tak jsou klíšťata obrovský problém třeba ve velkých chovech krav v Jižní Americe nebo Africe. Určité druhy klíšťat tam způsobují miliardové ztráty na hovězím dobytku. Když sají krev, krávy tolik nerostou a neprodukují tolik masa. 

Pokud by ale i dva dospělci našeho domácího klíštěte sáli na myši, tak ji celou vycucnou. Myš má asi dva mililitry krve a jedno klíště zvládne nasát jeden mililitr krve. 

A děje se to?

Spíš ne. Dospělci většinou na myších nesají. To spíš nižší stadia klíšťat. Kdybychom ale v laboratoři dali na myš dva dospělce, tak se to stane.

Některá klíšťata lidem mohou způsobit alergii na maso. Jak to dokážou?

Taková klíšťata existují. Naštěstí nežijí v Česku, ale v Americe. Jmenuje se klíště americké a ve svých slinách má disacharid alfa-gal. Když se dostane do krve, v těle se proti němu vytvoří protilátky. Úplně stejný disacharid je i v hovězím či vepřovém mase. A když potom člověk, u kterého se přecitlivost proti alfa-galu vytvoří, sní červené maso, má alergickou reakci.

Proč vůbec klíšťata sají zrovna krev?

To je zajímavá otázka. Předchůdci klíšťat byli predátoři, roztoči, kteří lovili. Začít sát krev byla evoluční příležitost. Klíšťata zjistila, že krev může být dobrým zdrojem energie, aniž by se musela honit za kořistí. 

Proč takto malá zvířata můžou lidem způsobit tak velké zdravotní komplikace? Způsobit hostiteli nemoc přece pro ně není evolučně výhodné.

Klíště je v tom nevinně. V jeho zájmu samozřejmě není šířit nemoci. Ono samo nejspíš není rádo, že v něm něco takového přežívá. Víme třeba, že některé přenášené patogeny, třeba babézie, můžou ubližovat i klíštěti, když jich je v něm moc. Spíš patogeny využívají parazity, kteří střídají hostitele.

Zároveň jsou ale klíšťata nakažená boreliózou odolnější.

To je dost pravděpodobné. Je obecně známo, že někteří paraziti dávají svému přenašeči nějakou výhodu, aby zvýšili šanci, že budou přenesení. Borelióza tak dělá klíšťata odolnější.

Specializují se klíšťata na lidi?

Vůbec ne. Člověk je pro ně úplně náhodný hostitel, na kterém být nechce. Když se klíště přisaje na člověka, znamená to pro něj téměř jistou smrt. Člověk ho najde a zabije ho. Pro klíště jsou přirození hostitelé divoká zvířata.

V Česku žijí různé druhy klíšťat. Jak se navzájem liší?

U nás žije asi jedenáct druhů. Některé jsou hodně vzácné, ale z těch nejčastějších je to klíště obecné. To na sobě najdeme nejčastěji. Pak u nás můžeme najít ještě klíště ježčí, které se hodně podobá klíštěti obecnému, ale žije ve zvířecích norách. Na hostitele tak nečíhá venku, ale specializuje se na zvířata, jako jsou ježci nebo lišky. Občas se dostane na psy a kočky, když hrabou do zvířecích nor. Na jižní Moravě zas žijí klíšťata rodu pijáků, což je zase dost odlišný druh s jinými patogeny. 

Jak se před klíštětem chránit krom repelentu a vhodného oblečení? Může pomoct třeba nějaké specifické jídlo, které je odpuzuje?  

To se zase vracíme k první otázce. Nic takového není vědecky prokázané. Důležité je spíše chování člověka. Tedy vyhýbat se místům, kde mohou být klíšťata. A když už tam jsme, tak se po návratu z lesa prohlédnout a klíšťata vyndat. To je jediná účinná ochrana.

Do kdy je nejlepší klíště vyndat? 

Záleží, o jakých patogenech se budeme bavit. Třeba virus encefalitidy se v parazitovi vyskytuje ve slinných žlázách. Takže jakmile na vás klíště začne sát a pouštět do vás sliny, virus se okamžitě přenáší.

Trochu jinak je to u boreliózy, kdy borélie žijí ve střevě klíšťat. Než se stanou pro člověka infekční, musí prodělat určitý vývoj a dostat se ze střeva do ústního ústrojí, což jim trvá asi čtyřiadvacet hodin. U boreliózy je tak určitý čas, kdy můžeme klíště bezpečně vyndat.

Jak dlouho by klíště na člověku zůstalo, kdyby ho ze sebe nesundal?

Záleží, jaké stadium klíštěte by to bylo. Na člověku nejčastěji sají nymfy, které to vydrží zhruba tři až čtyři dny. Kdyby na nás sál dospělec, bude to sedm až deset dní.

Jak moc se může po deseti dnech zvětšit?

Klíště má schopnost se obrovsky zvětšovat. Uvádí se, že třeba stokrát. 

Jak ho co nejlépe odstranit? Často se říká, že se nemá kroutit, ale rovnou vytrhnout.

Na to jsou různé názory a osvědčené rady. Je celkem jedno, jak si ho člověk vytrhne, jestli s ním bude kroutit, nebo viklat. Důležité je vyndat ho rychle. Na technice nezáleží.

Jak jsou klíšťata užitečná pro přírodu? 

Člověk se vždy snaží každému zvířeti přidělit, jestli je užitečné, nebo ne. Ale to je jenom lidský pohled na věc. Kdyby se na stejný problém díval jiný živočišný druh, tak by rozdělení na užitečné a neužitečné vypadalo úplně jinak. Takže z pohledu biologa se takto neptáme. Klíště jenom využilo svou příležitost v potravním řetězci. Nedá se říct, že by v něm bylo něčím prospěšné nebo neprospěšné. Se škodlivostí klíšťat se to občas přehání. V jeho zájmu je ucucnout si trochu krve a hostiteli moc neubližovat.  

Myslel jsem to spíše tak, jaké je jeho místo v potravním řetězci. Zda je například užitečné jako potrava pro ptáky a podobně.

Ano, pták ho může sezobnout. Existuje i jedna parazitická vosička, která do klíšťat klade vajíčka. Vyvíjí se v nich pak její larvičky. Pro tuto vosičku je tak klíště životně důležité. Jinak klíště významnou roli nehraje. 

Zaujalo mě, že klíště saje za život jen dvakrát či třikrát.

Klíště má tři vývojová stadia, larvu, nymfu a dospělce. Každé ze stadií se musí jednou nasát. U dospělců pak sají jenom samice.

A samice saje kvůli vajíčkům?

Ano, musí vyrobit obrovské množství vajíček, která jsou složená z proteinů. Na to potřebuje spoustu energie. Samec jen oplodní samici, takže sát nemusí.

Jak dlouho klíště žije?

V přírodě je to většinou kolem dvou let.  

Radek Šíma
Autor fotografie: Radek Šíma

Radek Šíma

  • Parazitolog, molekulární biolog.
  • Působí v plzeňské Bioptické laboratoři a Parazitologickém ústavu Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích.
  • Vystudoval molekulární biologii a genetiku na Biologické fakultě Jihočeské univerzity a molekulární patologii na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Plzni. 
  • Zabývá se studiem klíšťat. Podílí se na výzkumu vakcín proti nemocem, která přenášejí.

VIDEO: Jak správně vyndávat klíšťata? (12. 5. 2023)

Jak správně vyndávat klíšťata? | Video: Twitter/Státní zdravotní ústav
 

Právě se děje

Další zprávy