Klener: Bez chemoterapie se ještě dlouho neobejdeme

Jakub Novák
29. 12. 2012 19:00
Rozhovor online deníku Aktuálně.cz s předním českým onkologem Pavlem Klenerem
Profesor Pavel Klener.
Profesor Pavel Klener. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Onkologická péče je v České republice na evropské úrovni, ale vzhledem k její ceně se zřejmě v budoucnosti neobejdeme bez zvýšení spoluúčasti nemocných.

V rozhovoru pro online deník Aktuálně.cz to říká letošní laureát České hlavy, tuzemské obdoby Nobelovy ceny, onkolog Pavel Klener.

"Zhoubné nádory tvoří omezené procento nemocí, ale zase stojí velmi mnoho peněz - naopak nachlazením nebo chřipkami trpí miliony, ale jejich léčba vyjde na ´pakatel´. Kdyby si lidé byli ochotní připlatit, dala by se z těchto peněz financovat léčba pacientů, kteří si to nemohou dovolit - měl by tu fungovat jakýsi princip solidarity," říká k tomu Klener.

"Medicína je drahá a žádný stát na světě si nemůže ji dovolit platit v celém rozsahu. Bez finanční spoluúčasti není možné udržet současnou vysokou úroveň léčby," dodává.

Dobrou zprávou je obrovský pokrok, kterého se daří dosahovat v úspěšnosti léčby a v prodlužování života, nikoliv pouhého "přežívání".

Aktuálně.cz: Jak je to v Česku s četností výskytu krevních rakovin? Lišíme se v tom, podobně jako u některých typů (např. kolorektálních), nějak od ostatních zemí?

Pavel Klener: To ne. Česká republika se od ostatních států liší například ve výskytu rakoviny tlustého střeva nebo prostaty, ale v krevních malignitách je to s ostatními zeměmi srovnatelné.

A podobně jako jinde i zde narůstá výskyt různých typů rakovin, ale roste také počet vyléčených a uzdravených pacientů, protože moderní léčebné metody zaručují v některých případech ve vysokém procentu trvalé vyléčení, u jiných zase ve vysokém procentu úspěšné léčení - tedy prodloužení aktivního života, nikoliv přežívání.

Ačkoliv bylo dosaženo velkého pokroku třeba i v případě akutní leukémie, úplně vyléčit se podaří jen v omezeném procentu případů, ale prodloužení aktivního života je mnohem častější, než tomu bylo kdy dřív.

Nicméně ta léčba je velmi nákladná a v České republice ji pacienti dostávají na skutečně evropské úrovni. A troufám si zcela zodpovědně říct, že u řady diagnóz jsou léčeni kvalitněji, než v některých státech západní Evropy.

Léčba na evropské úrovni

A.cz: Čím to je?

Bylo to tím, že pojišťovny hradily moderní léčbu a veškeré nové léky schválené Evropskou unií byly okamžitě registrovány i tady a v indikovaných, odborně odůvodněných, případech to pojišťovny hradily.

Jenomže já si nedovedu představit, vzhledem k tomu, že téměř každý měsíc se objevuje nová, účinná látka (a to velmi drahá), že si to bude moci pojišťovna dovolit i do budoucna, aniž by se přitom zvýšila spoluúčast nemocných.

Zhoubné nádory tvoří omezené procento nemocí, ale zase stojí velmi mnoho peněz - naopak nachlazením, chřipkami nebo bolestmi trpí miliony, ale léčba vyjde víceméně za "pakatel". Kdyby si lidé byli ochotní připlatit, dala by se z těchto peněz financovat léčba pacientů, kteří si to nemohou dovolit - měl by tu fungovat jakýsi princip solidarity.

Medicína je drahá a žádný stát na světě si nemůže ji dovolit platit v celém rozsahu. Bez finanční spoluúčasti není možné udržet současnou vysokou úroveň léčby.

A.cz: Je to tedy tak, že pacient, který onemocní nějakou formou rakoviny a bude chtít mít přístup k nejmodernějším lékům, nemusí jezdit za hranice?

To je absolutně zbytečné, jen ho to bude stát velmi mnoho peněz. Navíc řada pacientů podléhá vtíravým reklamám na "stoprocentně účinné" přípravky, které pojišťovny nehradí a deklarované jako potravinové doplňky.

Lidé jsou dnes příliš důvěřiví, ať už se jedná o jejich zdraví nebo peníze, mnohdy tak třeba naletí různým léčitelům. To se ale nestává jen u nás, k tomu dochází po celém světě.

Krize důvěry

A.cz: A není tato důvěra vkládaná v léčitele také částečně příznakem nedůvěry v lékaře, kteří jim mnohdy věnují jen velmi krátký čas?

Také to s tím trochu souvisí - onen léčitel má čas s pacientem vše probrat, zatímco ve zdravotnickém zařízení, kde je plná čekárna a má doktor nejen hodně pacientů, ale také administrativy a je toho na něj moc.

Pacientům se potom nemůže věnovat tolik věnovat, ti na něj zanevřou - v léčiteli pak vidí vlídnou tvář, která s nimi pohovoří, vše s nimi probere - a s tím pak souvisí důvěra, kterou k němu cítí i navzdory neodbornému léčení.

Nejde to zevšeobecňovat, ale vždycky jsem medikům zdůrazňoval, že mnohdy stačí tři, čtyři věty navíc, které pacienta uklidní a získají si tím jeho důvěru.

A.cz: S tím do určité míry souvisí i dřívější diskuze o tom, zda používat označení "pacient" nebo "klient".

Já nerad používám termínu "klient", pro mě jsou to pacienti. Samozřejmě, že se ekonomika nedá od zdravotnictví oddělit, ale je tu prioritní snaha pacientovi pomoci a vyléčit je. Slovo klient používám nerad.

Podívejte se: Na zhoubné nádory se umírá méně

A.cz: V souvislosti s rakovinami jste tu mluvil v pojmech jako "poměrně úspěšná" léčba - co to v dnešní onkologii znamená?

Když jsem nastupoval, tak diagnóza akutní leukémie byla rozsudkem smrti a přežití pacienta bylo otázkou tří měsíců. Dnes ti pacienti - pokud se je nepodaří vyléčit - žijí tři roky a více, což je velký úspěch.

Hodgkinova choroba (skupina nádorů bílých krvinek, pozn. red.)sice byla léčitelná ozařováním, nicméně to bylo v podstatě smrtelné, dnes už je 90 % pacientů s touto chorobou úplně vyléčitelných.

Měl jsem i pacientky, které po vyléčení porodily zdravé děti - to je ohromný úspěch nesrovnatelný s dřívější dobou.

A.cz: Které rakoviny jsou naopak stále mimo možnosti současné medicíny?

Samozřejmě jsou dnes nádory, se kterými si stále moc rady nevíme a kde je ta úspěšnost malá, jako je třeba karcinom slinivky břišní, nebo některé typy plicních nádorů - část z nich se sice léčit dá, ale jiné jsou zatím léčeny velmi neúspěšně.

Dokonce byla udělána srovnávací studie, kdy pacienti, kteří dostávali pouze podpůrnou léčbu, sice přežívali o něco kratší dobu než pacienti, kteří byli léčeni poměrně agresivní léčbou, nicméně šlo o dobu v řádu týdnů - léčení pacienti tak sice žili déle, ale za cenu ohromných nežádoucích účinků a zhoršení kvality života. Nicméně i to se mění a zavádějí se stále účinnější léky.

A situace se mění i u karcinomu slinivky.

A.cz: Když už jsme u pokroků v léčbě - letos jste publikovali článek o látce zvané roscovitin, která podle všeho vypadá velmi slibně.

Je to látka vyvinutá v Olomouci, která podobně jako například olomoucin, bohemin, účinkuje trochu jinak než běžná cytostatika. Tyto látky je však třeba zatím zahrnout mezi ty experimentální, u nichž se zkoumá možnost praktického využití.

Je to cesta zahájená v roce 2000, uvedením do praxe prvního léku nesprávně označovaného jako "biologická léčba" - lepší je používat termín "cílená léčba". Jednalo se o lék proti chronické myeloidní leukémii a používá se dodnes.

A.cz: Jaký je rozdíl mezi klasickou chemoterapií a onou cílenou "biologickou" léčbou?

Nechci zabíhat do detailů, ale jednoduše můžu říct, že rozdíl mezi běžnými cytostatiky a látkami, mezi něž by ten roscovitin patřil, je ten, že prvně jmenovaná skupina omezuje dělení rychle rostoucích buněk - rakovinných i zdravých, zatímco v případě cílené léčby působí tyto látky uvnitř buňky a brání přeměně zdravé buňky v nádorovou - a to na různých úrovních.

Nicméně i cílená léčba má určité vedlejší účinky, což se často zamlčovalo - jsou jiné, než u běžné chemoterapie, ale jsou. Navíc většina těchto léčiv sice představuje obrovský přínos léčbě, nicméně obvykle v kombinaci s klasickou chemoterapií.

Umožňují například kontrolovat metastazující rakoviny, nebo rakovinu jater, kdy nelze použít ozařování.

A.cz: Bez klasické chemoterapie se tedy ještě nějakou dobu moderní medicína neobejde, že?

Říkalo se, že chemoterapie nepřežije rok 2000 - ale přežila a pořád patří k základním metodám onkologické léčby, bez níž bychom se dodnes neobešli.

Na druhou stranu její nežádoucí účinky se dnes již dají mnohem lépe kontrolovat a tlumit - ať už jde o poruchy krvetvorby, zvracení nebo nevolností, které byly v minulosti tak nesnesitelné, že někteří pacienti chemoterapii kvůli tomu odmítali.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Závěť britského prince Philipa bude tajná dalších 90 let, rozhodl soud

Závěť zesnulého prince Philipa, manžela britské panovnice Alžběty II., bude zapečetěná a tajná ještě nejméně 90 let, rozhodl dnes nejvyšší soud. Důvodem je ochrana "důstojnosti a postavení" královny, píše BBC News. Již více než století je v Británii zvykem, že po smrti vysoce postaveného člena královské rodiny jsou soudy požádány, aby zapečetily jejich závěti.

Philip, známý též jako vévoda z Edinburghu, byl s královnou ženatý více než 70 let. Brali se ještě předtím, než usedla na trůn. Vévoda zemřel ve věku 99 let letos v dubnu.

"Míra publicity, kterou by zveřejnění pravděpodobně přilákalo, by byla velmi rozsáhlá a zcela v rozporu s cílem zachovat důstojnost panovníka," uvedl v dnes zveřejněném verdiktu soudce Andrew McFarlane.

Stejným způsobem zapečetěných posledních vůlí členů britské monarchie existuje zhruba 30. Ve správě je má nejdéle sloužící soudce nejvyššího soudu se specializací na rodinné právo, jímž je právě teď Andrew McFarlane, vysvětluje BBC. Nejstarší ze závětí pochází od prince Františka z Tecku, mladšího bratra královny Mary, rozené Marie z Tecku. Nejnovější je závěť královny matky z roku 2002.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Futsalisté na MS podlehli Brazílii 0:4, s favoritem drželi krok jen poločas

Čeští futsaloví reprezentanti ve druhém utkání na mistrovství světa v Litvě podlehli favorizované Brazílii 0:4. Rekordní pětinásobní šampioni vstřelili všechny branky ve druhém poločase.

Svěřenci trenéra Tomáše Neumanna nenavázali na úvodní vítězství 5:1 nad Panamou, třetí utkání ve skupině D sehrají v neděli proti Vietnamu, který má na kontě také tři body. "Kanárci" jsou po dvou kolech stoprocentní a mají jistý postup.

Čeští hráči v Klajpedě první půli drželi s Brazilci krok, i když gólmana Gerčáka dvakrát zachránila branková konstrukce. Šance si ale vytvořil i Neumannův tým, ty největší zahodili Seidler se Slováčkem.

Jihoameričané už po přestávce potvrdili roli jasného favorita. Mezi 23. a 24. minutou se dvakrát trefil Ferrao, nejlepší futsalista světa za poslední dva roky. Gerčáka poté překonali ještě kapitán Rodrigo a těsně před koncem Marlon. Češi tak s Brazílií prohráli i poosmé v historii.

Do osmifinále turnaje projdou dvě nejlepší mužstva z šesti skupin a čtyři nejlepší celky na třetích místech. Čeští futsalisté na světovém šampionátu startují počtvrté, nejlepším výsledkem Neumannova výběru je osmé místo z roku 2004.

Mistrovství světa ve futsalu v Litvě:

Skupina D:

Brazílie - Česko 4:0 (0:0)

Branky: 23. a 34. Ferrao, 26. Rodrigo, 20. Marlon.

Sestava Česka: Gerčák (Němec) - Záruba, Slováček, Koudelka, D. Drozd - Homola, Vokoun, P. Drozd, Křivánek, Rešetár, Seidler, Holý, Vnuk. Trenér: Neumann.

Panama - Vietnam 2:3 (2:2)

1. Brazílie 2 2 0 0 13:1 6
2. Česko 2 1 0 1 5:5 3
3. Vietnam 2 1 0 1 4:11 3
4. Panama 2 0 0 2 3:8 0

Skupina C:

Šalamounovy ostrovy - Portugalsko 0:7 (0:3), Thajsko - Maroko 1:1 (0:1).

1. Portugalsko 2 2 0 0 11:1 6
2. Maroko 2 1 1 0 7:1 4
3. Thajsko 2 0 1 1 2:5 1
4. Šalamounovy ostrovy 2 0 0 2 0:13 0

 

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Ozonová díra je letos větší než Antarktida, výrazně se zvětšila v posledním týdnu

Ozonová díra nad jižní polokoulí je letos větší než obvykle a rozměry už přesahuje velikost Antarktidy. Uvedla to dnes evropská agentura pro sledování atmosféry Copernicus, podle níž se díra v ochranné vrstvě atmosféry výrazně zvětšila v posledním týdnu.

"Sledujeme poměrně velkou a potenciálně i hlubokou ozonovou díru," sdělil ředitel agentury Vincent-Henri Peuch. Zvětšování ozonové díry podle něj letos začalo běžně, podobně jako loni, kdy se však změnila v jednu z nejdéle trvajících za dobu měření.

Ozonová vrstva chrání Zemi před rakovinotvorným ultrafialovým zářením ze Slunce. Nad Antarktidou se vytváří každoročně. Vědci nicméně doufají, že by mohla díky omezení škodlivých látek v nadcházejících desetiletích zcela zmizet. Situace se zlepšila díky Montrealskému protokolu z roku 1987, jenž prakticky zastavil výrobu látek, které ozonu škodí.

Odborníci tvrdí, že se ozonová vrstva začíná obnovovat, ale zároveň dodávají, že bude zřejmě trvat do 60. let tohoto století, než z atmosféry zmizí škodlivé látky, podotkla agentura AP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy