Klausův zákon o hotovosti by měl opačný efekt. Všude by museli brát karty, varuje ČNB

Radek Dragoun Radek Dragoun
Aktualizováno 16. 6. 2020 8:55
Česká národní banka i ministerstva se postavily proti návrhu obou poslanců Trikolóry Václava Klause mladšího a Zuzany Majerové Zahradníkové, podle nichž by v ústavě mělo být zakotveno právo všude platit hotově. Banka argumentuje mimo jiné i tím, že by změna zákona měla opačný efekt – znamenala by povinnost přijímat karty.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Jedním z cílů České národní banky by podle návrhu poslanců Trikolóry měla nově být také ochrana rovnocenného postavení hotovostních a bezhotovostních forem transakcí. Václav Klaus mladší a Zuzana Majerová Zahradníková novelu připravili, protože se obávají snah o to, hotovost omezit nebo ji dokonce vůbec nepřijímat. Jimi připravená změna ústavy by tak měla zabránit tomu, aby lidé v budoucnu nepřišli o možnost platit hotově.

Sama Česká národní banka se však této změně brání. Podobně jako některá ministerstva upozorňuje, že už současný zákon o oběhu bankovek a mincí až na některé výjimky stanoví povinnosti hotovost přijímat.

I z tohoto důvodu je podle ministerstva vnitra novela nadbytečná. "V České republice již existuje dostatečná zákonná ochrana osob, které by chtěly platit své závazky v hotovosti, respektive je právně zakotvena hrozba trestní sankcí tomu, kdo odmítne přijmout tuzemské peníze. Jedná se o skutkovou podstatu trestného činu ohrožování oběhu tuzemských peněz, která postihuje případy odmítnutí tuzemských peněz bez zákonného důvodu," uvedl resort v připomínce k návrhu změny ústavy.

S tímto zákonem se v minulosti potýkala i tržnice Manifesto na pražské Florenci, kde se mohlo platit výhradně bezkontaktně. "Odmítání hotovosti legální není. Obchodník je vždy povinen umožnit zákazníkovi platbu v hotovosti při úhradě kupní ceny, pokud se nejedná o více než 50 mincí v jedné platbě nebo nestandardně poškozené tuzemské bankovky a mince," vysvětlovala tehdy mluvčí České národní banky Petra Vodstrčilová.

Banka tak upozorňuje, že schválení novely by mělo opačný efekt, než autoři zamýšleli, neboť v textu se píše o zrovnoprávnění bezhotovostního a hotovostního způsobu platby. "Akceptace jiných forem placení je (nyní) dobrovolná. Hotovost tak má již dnes oproti bezhotovostním penězům, které nikdo přijímat nemusí, nikoliv rovnocenné, ale zvýhodněné postavení. Návrh fakticky znamená, že po jeho přijetí ve stávající podobě by nejspíš vznikla také povinnost akceptovat dnes dobrovolné bezhotovostní platby," uvádí Česká národní banka.

Hotovost ochranu nepotřebuje, říká ministerstvo

Proti novele se ozvalo i ministerstvo financí, které stávající zákony vykládá jiným způsobem, jak před časem upozornil server Peníze.cz. Staví výše princip smluvní volnosti obchodníka a podle něj například internetové obchody mohou přijímat pouze bezhotovostní platby. Česká národní banka však trvá na tom, že pokud e-shop umožňuje platbu až při převzetí zboží v prodejně či u dopravce, hotovost přijímat musí.

Podle resortu financí by zákon zásadně zasahoval do základní soukromoprávní zásady, kterou je smluvní autonomie. Podle něj je navíc sporné, zdali by hotovost nemuseli přijímat i tam, kde ji již nyní neberou kvůli technickým či provozním důvodům. "Zda text navrženého zákona v tomto ohledu nečiní právo na hotovostní platbu vynutitelným i tam, kde nyní taková platba není možná či obvyklá, by nepochybně vyžadovalo hlubší analýzu, která není součástí předloženého návrhu," píše ministerstvo ve svém stanovisku.

Podobně jako další instituce navíc upozorňuje, že v současnosti něco podobného psát do ústavy není nutné, protože platby v hotovosti jsou natolik rozšířené, že speciální ochranu nepotřebují. Na druhou stranu však roste počet Čechů, kteří využívají platební kartu. Podle statistiky Sdružení pro platební karty vzrostl počet karetních transakcí mezi roky 2008 až 2018 téměř 6,5krát. Své útraty tak platí již čtyři pětiny Čechů.

Ministerstvo financí uvádí, že se bezhotovostní způsob platby prosazuje sám od sebe díky výhodám, které nabízí spotřebitelům i podnikům. Výjimkou jsou platby přesahující 270 tisíc korun, které je nutné kvůli lepší kontrole praní špinavých peněz provádět výhradně bezhotovostně.

Komplikace při placení pojistného 

Proti novele se ozvalo také ministerstvo práce a sociálních věcí, které by její přijetí mohlo způsobit problémy. Hotovost například nepřijímají orgány sociálního zabezpečení při placení pojistného na sociální zabezpečení nebo dluhů na nemocenském pojištění.

Důvody jsou především bezpečnostní, technické a personální, jde ale také o finanční náklady spojené s přijímáním hotovostních plateb. "Neodpovídá proto skutečnosti, že by navrhovaná úprava neměla žádné finanční dopady do státního rozpočtu a do veřejných rozpočtů. Podporování hotovostních plateb je rovněž proti současnému celosvětovému trendu elektronizace, digitalizace a bezhotovostních kontaktů," uvádí ministerstvo práce.

 

Právě se děje

Další zprávy