Klausová se připravuje na post slovenské velvyslankyně

Domácí Domácí
15. 7. 2013 23:24
Klausová již čte směrnice Evropské unie a informace o rodném Slovensku
Livia Klausová.
Livia Klausová. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Livia Klausová se poprvé vyjádřila ke své možné roli velvyslankyně na Slovensku. Pro iDNES.cz uvedla, že by za funkci byla ráda a již se na ni připravuje.

"Jestli chcete něco prozradit, tak čtu si směrnice Evropské unie a čtu si některé knihy i informace o mém rodném Slovensku," řekla iDNES.cz Klausová.

"Bude mě to těšit, dělala bych to ráda, ale zatím žádné další informace nevím," dodala k postu velvyslankyně v této sousední zemi.

Post pro manželku exprezidenta Klause byl jádrem sporu mezi prezidentem Milošem Zemanem a bývalým ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem. Schwarzenberg chápal nabízenou funkci jako odměnu za podporu v Zemanově prezidentské kampani.

Klausová podpořila Zemana ve spotu před závěrečným kolem prezidentské volby. "Prožil život v České republice, má vztah k naší zemi a k lidem, kteří tady žijí. A jako polický protivník mého muže vždy držel slovo", vyjadřovala se o prezidentovi.

"A nechci, aby po mně přišla na Pražský hrad první dáma, která bude mluvit jen německy," uvedla také ve videu.

Změna k postoji jmenování Klausové velvyslankyní na Slovensku přišla s Jiřím Rusnokem po demisi Petra Nečase. Budoucí premiér se ještě před svým jmenováním vyjádřil, že se s Klausovou nemá problém.

Nový ministr zahraničí Jan Kohout jména sice zatím oficiálně nepotvrdil, ale už avizoval, že očekává větší personální změny a to i na postech velvyslanců, uvádí iDNES. cz.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 16 minutami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 51 minutami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy