Praha - Prezident Václav Klaus podepsal novelu zákona o právu shromažďovacím. Jde jen o drobnou technickou úpravu, která by však mohla pomoci obcím zakázat provokativní akce neonacistů.
"Zákon prodlouží lhůtu, kterou mají správní orgány pro své vyjádření k oznámenému shromáždění, a to ze tří kalendářních dnů na tři pracovní dny," potvrdil mluvčí prezidenta Radim Ochvat.
Návrh na změnu zákona podal vládě letos v dubnu ministr pro lidská práva a menšiny Michael Kocáb.
Na krátkou rozhodovací lhůtu si stěžovali mnozí starostové měst, ve kterých se konaly pochody radikálů - například Přerova, Plzně, Ústí nad Labem.
"Svolavatel podá oznámení záměrně až ve čtvrtek odpoledne, pak už zbývá na rozhodnutí jediný pracovní den," popisoval praktiky neonacistů mluvčí přerovské radnice Bohuslav Přidal.
Vedení Přerova povolilo na jaře pochod rasistů, který se pak zvrhl v krvavý pouliční boj s policisty. Radnice tvrdila, že nemá možnost akci nepovolit.
"Obce nemají čas, aby oznámení důkladně prozkoumaly a shromáždily argumenty k zákazu, které by obstály u soudů," potvrdila bývalá ministryně Džamila Stehlíková, která se snažila prosadit změnu zákona už před Kocábem.
Obce několikrát akce radikálů zakázaly, avšak soudy je zrušily s odůvodněním, že k tomu nedodaly dostatečné důvody. Tak tomu bylo v Plzni, Ústí nad Labem, Bohumíně.
Moc to nepomůže, tvrdí Vícha
Starosta Bohumína a senátor za ČSSD Petr Vícha míní, že ani tato úprava zákona moc nepomůže. "Tři pracovní dny jsou více než tři kalendářní dny. Na praktické pravomoci obcí postupovat proti shromážděním extremistů to nic nemění," obává se Vícha.
Jestliže z názvu ohlášené akce nevyplývá, že by mohlo jít o potlačování práv a svobod jiných, nebude ani nadále možné ji jen tak zakázat.
Radikálové často ohlásí třeba Pochod proti drogám, ale sotva skončí lhůta pro vyjádření obce, objeví se webech výzvy k "zastavení cikánského teroru".
Podle právničky Kláry Kalibové, která se specializuje na extremismus, by stačilo, kdyby obce byly schopny shromáždit důkazy, které by svědčily o propojení svolavatele s neonacisty.
Delší rozhodovací lhůta by jim to mohla lépe umožnit. V praxi to bylo zatím tak, že soudy daly za pravdu svolavatelům. Ti se ihned poté, co jim obec pochod nepovolila, obrátili na soud.
"Obce nejsou schopny zákon důsledně využívat," uvedla Kalibová.
To ale starostové odmítají. "Nejsme vybaveni na to, abychom shromažďovali důkazy," podotkl Petr Vícha, který zažil, že soud zrušil rozhodnutí města o zákazu akce radikálů jako neopodstatněné.
Ministerstvo vnitra slíbilo vypracování manuálu ke shromažďovacímu zákonu, který by měl pomoci obcím lépe ho využít.
