Ombudsman šikanuje slušné občany, psal Klaus. Nemáte argumenty, oponují ministerstva

Jan Horák Jan Horák
7. 2. 2020 18:58
Poslanec a předseda hnutí Trikolóra Václav Klaus mladší chce, aby úřad veřejného ochránce práv zanikl. Instituci mimo jiné považuje za plýtvání penězi. Navrhl zákon, jímž by se úřad zrušil. Z dotčených institucí včetně dvou ministerstev se však na Klausovu iniciativu snesla kritika, předlohu ztrhaly jako neodůvodněnou. Jejich stanoviska představují podklad pro rozhodnutí vlády.
Klaus mladší DVTV
Klaus mladší DVTV | Foto: DVTV

"Neztotožňujeme se s názorem předkladatele, že úřad ombudsmana je pouhou ukázkou rozpínavosti státu a jeho byrokracie a je politickým centrem levicového extremismu. Naopak veřejný ochránce práv pomáhá řešit situaci znevýhodněných osob, přispívá k fungování institucí a předcházení eskalace sporů," stojí v nesouhlasném stanovisku ministerstva vnitra, které stejně jako další deník Aktuálně.cz prostudoval.

Klaus sepsal návrh zákona, který by zrušil úřad veřejného ochránce práv, 20. ledna. Instituci vytýká příliš vysoké náklady, její chod si údajně žádá ročně stovky milionů korun. Podle Klause by agendu ombudsmana zvládli vyřizovat tři právníci při kanceláři prezidenta nebo premiéra. Byrokratickou zvůlí či porušováním práv se prý navíc dostatečně zabývají média či neziskové organizace. Klaus proto chce instituci bez náhrady zrušit.

"Úřad se stal namísto ochránce práv drobných občanů spíše politickým centrem levicového extremismu, šikanování slušných občanů orgány státu a oporou některých politických neziskových organizací v systému státu," přidal další argument v důvodové zprávě doplňující jeho novelu bývalý poslanec ODS, který po vyloučení ze strany loni v červnu založil hnutí Trikolóra.

Vedle ministerstva vnitra v takzvaném připomínkovém řízení vznesly námitky ministerstvo spravedlnosti, úřad vlády či sama ombudsmanka Anna Šabatová. Všechny se vůči Klausovu návrhy vymezily. Shodně upozorňují, že úřad valnou částí náplní své práce, například problematikou rovného zacházení s muži a ženami, monitorováním práv osob se zdravotním handicapem či dohledem nad zacházením s azylanty, naplňuje povinné evropské směrnice.

"Zrušením zákona o veřejném ochránci práv by nebyla některá ustanovení relevantních směrnic transponována (přenesena, pozn. aut.) do právního řádu České republiky, návrh zákona je proto bez současně předložené odpovídající náhrady (…) s právem Evropské unie neslučitelný," kritizuje v odmítavém stanovisku odbor kompatibility Úřadu vlády, jenž se vyjadřuje ke všem legislativním návrhům.

Podle vnitra důvěra v ombudsmana roste

Resort vnitra v této souvislosti potvrzuje, že není možné zrušit úřad ombudsmana bez náhrady. Připomíná také dvojnásobný nárůst podnětů od občanů mezi lety 2004 až 2018, počet proseb stoupl z 4 415 na 8 153. Ministerstvo tato čísla čte jako výraz důvěry veřejnosti v úřad. Vnitro Klausovi dále vytýká, že návrh nedoprovodil věcnými argumenty a analýzou výsledků dvacetiletého fungování úřadu.

Veřejný ochránce práv

Úřad veřejného ochránce práv zřídila někdejší vláda premiéra Miloše Zemana v roce 1999 zákonem č. 349/1999. Jeho smyslem je chránit občana před svévolným jednáním institucí, pokud je v rozporu s principy demokratického právního státu. Výsledky šetření ombudsmana se pak zpravidla odráží v přijatých nápravných opatřeních dotčených institucí. Úřad sídlí v Brně.
Podle poslední výroční zprávy veřejné ochránkyně práv za rok 2018 činil rozpočet úřadu 159 milionů korun a čítal 157 zaměstnanců. Prvním veřejným ochráncem práv se stal 18. prosince 2000 Otakar Motejl, Anna Šabatová nastoupila do úřadu 18. února 2014.

Podle ministerstva spravedlnosti se Klaus nezabývá tím, jak by měl stát naložit v případě zrušení úřadu s jeho majetkem, třeba budovou, v níž sídlí, nebo desítkami zaměstnanců. Resort polemizuje i s Klausovým tvrzením, podle kterého je agenda veřejného ochránce práv vzhledem k existenci soudů nadbytečná. Ministerstvo ho s odkazem na odbornou literaturu či evropské normy naopak považuje za potřebný doplněk demokratického provozu.

"Oproti soudnictví, či konkrétněji soudnímu přezkumu činnosti veřejné správy, se tak ‚řízení‘ u veřejného ochránce práv vyznačuje bezformálností, rychlostí, operativností, bezplatností, absencí advokátního přímusu (povinnost být zastupován, pozn. aut.) a širším vymezením okruhu osob, jež se mohou na veřejného ochránce práv obracet," shrnuje ministerstvo spravedlnosti.

Hájíme prospěch občanů, brání se Klaus

Anna Šabatová pak vyvrací Klausovy výtky o personální přebujelosti úřadu, k níž mělo údajně za posledních dvacet let dojít. Poukazuje na minimální nárůst počtu pracovníků ve srovnání s nárůstem práce, jeden z nejmenších rozpočtů ze státních orgánů a na to, že přístavbu svého sídla hradil úřad z ušetřených peněz. "Předkládaný materiál není odůvodněn relevantní argumentací. Důvodová zpráva obsahuje nepravdivé údaje," píše Šabatová.

"To jsou jejich politická stanoviska. Myslí si, že prosadí někoho ze své partaje do úřadu," reagoval pro Aktuálně.cz na výsledek připomínkového řízení Klaus. ANO ani ČSSD, pod které spadají resorty vnitra a spravedlnosti, přitom žádné kandidáty na post veřejného ochránce nemají. "Trikolóra sleduje prospěch daňových poplatníků," dodal. Vláda jeho návrh projedná 17. února, postoj kabinetu bude vodítko pro provládní poslance při hlasování.

Šestiletý mandát Anny Šabatové se završí tento měsíc. Jejího nástupce volí Poslanecká sněmovna, výběr nového ochránce práv je navržený do programu středečního jednání sněmovny. Kandidáty jsou bývalý poslanec ČSSD Stanislav Křeček, jehož navrhl prezident. Senát nominoval zmocněnce u Evropského soudu pro lidská práva Alexandra Schorma a advokáta Jana Matyse. Helena Válková z klání o funkci odstoupila kvůli svému členství v KSČ.

 

Právě se děje

Další zprávy