reklama
 
 

Klasnová je doktorkou, ačkoli nepsala doktorskou práci

24. 6. 2011 5:30
Případ místopředsedkyně VV ukazuje, že se nehodnotí vědecký výkon, ale snaživý průměr

Praha - Místopředsedkyně sněmovny Kateřina Klasnová se stala před sedmi lety doktorkou teologie na Karlově univerzitě díky písemné práci, ve které převážně jen opisovala čtyři publikace.

Jde o klasické učebnice a odvolávají se na ně i autoři běžných seminárních prací, které jsou na stejné téma antických mystérií pověšeny na internetu.

Aktuálně.cz zjistilo, že to původně měla být jen magisterská práce, za niž politička chtěla získat magisterský titul, ale protože se rozsahem rozrostla na více než sto stran, uznala Husova bohoslovecká fakulta po složení příslušných zkoušek Klasnovou za doktorku s titulem ThDr.

Jde o další zjištění v seriálu, v němž Aktuálně.cz zkoumá, jakou cestou se dostali k akademickým titulům čeští zákonodárci. 

Proti rakouským normám

Kdyby místopředsedkyně Klasnová získala zásluhou stejné práce doktorský titul v Německu nebo v Rakousku, označili by ji experti za plagiátorku.

Doktoráty ve světě

Doktoráty ve světě

  • Německo, Polsko
    Vědecké doktoráty Dr.
  • Irsko, Skandinávie, Spojené království, Španělsko
    Vědecké doktoráty Ph.D.
  • Rusko, Ukrajina
    Vědecké doktoráty „Kandidat nauk, Doktor nauk"
  • Belgie, Francie, Rakousko, Řecko
    Vědecké doktoráty,
    Profesní doktoráty u lékařů
  • Austrálie, Kanada, Spojené státy
    Vědecké doktoráty Ph.D.
    Profesní doktoráty u lékařů M.D.
  • Maďarsko
    Vědecké doktoráty Ph.D.
    Profesní doktoráty u lékařů a právníků
  • Itálie
    Vědecké doktoráty Ph.D. nebo Dr. (dottore riserca)
    V běžném životě užívají titul „dottore" absolventi nižších akademických stupňů laurea a laurea magistrale
  • Nizozemsko
    Vědecké doktoráty dr. (doctor)
    Právníci a inženýři užívají profesní titul doctoraal, u lékařů se užívá titul doktor, i když nesložili disertační zkoušku
  • Česko, Slovensko
    Vědecké doktoráty Ph.D., Th.D. (dříve CSc.)
    Velké doktoráty DSc.
    Profesní doktoráty u lékařů a veterinářů MUDr., MVDr.
    Malé doktoráty JUDr., PhDr., RNDr., ThDr., PaedDr., PharmDr.

Zdroj: wikipedia

Na její práci „Pojetí soterologie v antických mysterijních kultech", za kterou získala doktorát v roce 2004, se totiž dá použít definice plagiátorů, jak ji razí jejich rakouský lovec Andreas Weber. 

I podle německých předpisů není plagiát vědecké či doktorské práce pouze doslovným překlopením části textu z cizí studie, kterou přitom autor „zapomene" citovat.

Už zmíněný Rakušan Andreas Weber to pak vystihuje slovy, která použil, když v tisku hodnotil doktorskou práci eurokomisaře Johannese Hahna. 

„Autor označuje části textu jako citáty, označuje je však poznámkou pod čarou a nikoli uvozovkami. Potom ale opisuje dál bez odkazu a při čtení vzniká dojem, že už zase mluví autor," uvedl Weber.

Stěžoval si i na to, že Hahn schválně použitý text převyprávěl, aby zakryl skutečnost, že prostě jen opisoval.

Ze čtyř učebnic

Studie ThDr. Kateřiny Klasnové má celkem 105 stran. Po třiceti stranách úvodu shrnujících dosavadní výzkumy následuje padesátistránkový popis mystérií jednotlivých antických božstev v čele s bohyní zemědělství Déméter.

Faktické líčení mystérií vychází často doslova z učebnice Antická mystéria od Růženy Dostálové a Radislava Hoška. Výklad, jak se účastí na mystériích došlo ke spáse, si Klasnová vypůjčila především od dvou autorů publikujících anglicky, Luthera H. Martina a Waltera Burkerta, kteří napsali tři knihy s obdobným názvem.

Martinovy a Burkertovy věty tvoří osu závěrečné dvacetistránkové kapitoly, kde se popisuje, proč antická mystéria musela ustoupit ranému křesťanství.

V soupise použité literatury je celkem 17 antických a 40 novodobých zdrojů, u většiny se však v textu vystačí s jedinou zmínkou. V některých případech je připomínka cizího textu opsána z některé ze čtyř základních učebnic.

Doktor nemusí být vědec

Kateřina Klasnová nechce hodnotit, jakou má její práce vědeckou hodnotu. Upozorňuje však, že na rozdíl od německých to české zákony od zájemců o doktorský titul ani nevyžadují.

„Doktorský studijní program, který je zaměřen na vědecké bádání, je ukončen tituly Ph.D. či Th.D. uváděnými za jménem. Zatímco rigorózum neboli malý doktorát je zkrátka zkouška s prací, úspěšně zakončena tituly PhDr. či ThDr. aj., uváděnými před jménem - jako v mém případě," vysvětlila na dotaz Aktuálně.cz.

Kdyby chtěla titul Th.D. a napsala skutečnou disertační práci, musela by popsat nejméně dvě stě stran a prokázat vědeckou kvalitu.

Odpovídala standardům

„Pokud jsem u vás vzbudila dojem, že jsem si 'lukrativní' titul ThDr. snad zakoupila, pak bych ještě ráda uvedla, že jsem svou alma mater řádně navštěvovala a studium jsem absolvovala s červeným diplomem - tedy za celou dobu studia jsem dostala tuším dvě nebo tři dvojky," upozornila Klasnová a odkázala se na děkana bohoslovecké fakulty Jana Blahoslava Láška, který její magisterskou práci vedl.

Profesor Lášek potvrzuje, že Kateřina Klasnová studovala velmi dobře. „Její magisterská práce zcela odpovídala standardům. Srovnáte-li ji s magisterskými pracemi z jiných oborů, bude to zjevné. Rozhodně si nemyslím, že byla napsána horkou jehlou a nepečlivě," shrnuje zkušenosti s budoucí místopředsedkyní sněmovny Lášek.

Klasnová se podle něho držela jedné z tehdy obvyklých citačních praxí.

Také děkan připomíná, že se v českém prostředí nežádá od autorů magisterských prací, aby přinášeli nové poznatky. „Mají obvykle prokázat schopnost kandidátů pracovat s literaturou a prameny," vysvětluje.

Malý, ale doktor

Profesor Lášek ale sám upozorňuje, že se v Česku udělují doktoráty neobvyklým způsobem. V Německu, Polsku či Velké Británii získá student doktorát pouze po předložení vědecké práce. Ve Spojených státech, Francii nebo Rakousku se kromě toho užívá tzv. profesní doktorát pro lékaře, i když disertační práci nenapíšou.

Jenže v obou následnických státech Československa se navíc užívá tzv. „malý doktorát", jaký získala například místopředsedkyně sněmovny. Dosáhnout na něj mohou i právníci, přírodovědci či farmaceuti, i když se spokojí se stostránkovou rigorózní prací, kterou odněkud opíší.

Západoevropskou výjimkou je Holandsko, kde se mohou stát doktorem i právníci a inženýři, i když neprokážou žádné vědecké výkony. Nesmějí si ovšem říkat „doctor", ale musí se spokojit s titulem „doctoraal".

Menšinou ve vlastní zemi

Česko-slovenský model může sloužit k pobavení intelektuálů ze sousedních zemí, podobně jako případ italského regionu Jižní Tyrolsko, kde žije německá menšina.

Tamní absolventi vysokých škol tvůrčím způsobem využívají italské praxe. Italské zákony zakazují, aby si zkratku Dr. nebo Ph.D. napsal ke jménu ten, kdo neobhájí disertační práci. Umožňují ovšem, aby obecný titul „dottore" využívali všichni, kdo složí nějaké vysokoškolské zkoušky, například na bakalářské úrovni, odlišují ho však od skutečného doktorátu.

V Jižním Tyrolsku překládají titul „dottore" do němčiny zkratkou Dr. nebo Dr. Ing. a italský stát jim to s ohledem na menšinová práva toleruje. Proto se třeba mezi 35 poslanci regionálního sněmu vyskytuje 21 „doktorů".

Ve dvousetčlenné české sněmovně se najde zatím 60 doktorů, stejný počet inženýrů a čtyřicet magistrů.

autor: Petr Holub | 24. 6. 2011 5:30

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama