Ovlivňoval Babiš finanční správu? Zlikvidovaná firma FAU zbavila úřady mlčenlivosti

Martin Ťopek Martin Ťopek
Aktualizováno 29. 8. 2017 18:41
Ministr financí Ivan Pilný vyzval vedení finanční správy, aby požádalo společnost FAU o zbavení mlčenlivosti. Jinak údajně nemůže splnit výzvu premiéra Bohuslava Sobotky k prověření postupu berních úředníků a toho, zda je v kauze FAU neúkoloval tehdejší ministr Andrej Babiš. Firma FAU žádosti obratem vyhověla, prověrka tak může začít.
Současný ministr financí Ivan Pilný a jeho předchůdce Andrej Babiš.
Současný ministr financí Ivan Pilný a jeho předchůdce Andrej Babiš. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Ministr financí Ivan Pilný (ANO) se domnívá, že není oprávněn prověřovat postup berních úředníků. Nemůže tak splnit úkol, který dostal od premiéra Bohuslava Sobotky, aby prověřil, zda bývalý ministr financí Andrej Babiš neovlivňoval práci berních úředníků při likvidaci společnosti FAU, která sídlila v areálu jeho Agrofertu.

"Ministr financí nemá vzhledem k povinnosti mlčenlivosti finanční správy umožněn přístup k detailům daňových řízení," argumentuje Pilný s tím, že požádal generálního ředitele Martina Janečka, aby vyzval společnost FAU ke zbavení mlčenlivosti. "Bez toho není možné vést o případu jakoukoliv seriózní diskusi," dodal Pilný. 

Babiš uvedl, že zbavení mlčenlivosti považuje za nesmysl. Dodal ale, že je ale rád, že bude mít finanční správa možnost hájit svůj postup. "Já už nejsem ministr a nikdy jsem nebyl šéf finanční správy. Já s tím nemám nic společného, to je zase nějaká provokace," řekl.

Kauza společnosti FAU začala zjištěním Hospodářských novin, že Babiš měl o firmu FAU, které sídlila v jeho přerovské Precheze, zájem a snažil se ji ovládnout. Posléze firmu kontroloval finanční úřad, který jí doměřil stovky milionů na DPH a následně vydal takzvaný zajišťovací příkaz. Ten úředníkům umožnil společnosti zabavit veškerý majetek a FAU skončila v konkurzu.  

Na Twitteru se po zveřejnění těchto informací objevila tajně pořízená nahrávka s Babišem, na níž předseda ANO sděluje informace, ke kterým by jako tehdejší ministr financí vůbec neměl mít přístup. "Hoši na ně klekli a je to v insolvenci," popisoval Babiš, jak firma FAU skončila. 

Kvůli podezření, že Babiš ovlivňoval práci finanční správy, aby mohl likvidovat své konkurenty, vyzval Sobotka Pilného k prověření celého případu. Ten nejprve odmítl s tím, že se kauzou zabývá Nejvyšší správní soud. "Bylo by to vlamování se do otevřených dveří," řekl v pondělí Pilný.

Další den se ale rozhodl přenést problém na Generální finanční ředitelství, aby požádalo společnost FAU o zproštění mlčenlivosti. "Jako ministr financí nejsem oprávněn k žádnému vyšetřování a nedisponuji nástroji orgánů činných v trestním řízení," uvedl Pilný. 

Mluvčí Generálního finančního ředitelství Gabriela Štěpanyová uvedla, že finanční správa obratem o zbavení mlčenlivosti společnost FAU požádala. "Není-li medializace této kauzy zcela účelová, pak lze věřit, že firma FAU to ve vlastním zájmu učiní a umožní veřejnosti seznámit se rovněž s argumenty finanční správy," uvedla mluvčí.

Právník společnosti FAU Alfréd Šrámek žádosti vyhověl a zaslal zproštění mlčenlivosti vůči všem médiím. Zproštění se týká ministra financí Ivana Pilného, jeho předchůdce Andreje Babiše a všech finančních a celních úřadů.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 3 minutami

Počet obětí pondělního atentátu na mešitu v Pákistánu vzrostl až na 100 lidí

Počet obětí pondělního útoku na mešitu v pákistánském Péšávaru vzrostl na 100. Vyplývá to z aktualizované bilance agentur AP a Reuters, které se odvolávají na pákistánské policejní a nemocniční zdroje. Zranění utrpělo podle různých zdrojů 150 až 255 lidí. Desítky z nich jsou v nemocnici, někteří v kritickém stavu. Většina obětí jsou zřejmě policisté.

"Do nemocnice Lady Reading Hospital byla doposud přepravena stovka těl," uvedl mluvčí největší nemocnice ve městě Muhammad Asim v prohlášení.

Podle mluvčího místní policie Muhammada Idžáze Chána byl útok spáchán jako odveta za policejní operace namířené proti ozbrojeným islamistickým skupinám. "Jsme v tomto boji v první linii, a to je důvod, proč jsme se stali cílem," řekl AFP Chán. "Cílem bylo nás demoralizovat," dodal.

V okamžiku, kdy útočník odpálil sebevražednou vestu, se v mešitě modlilo téměř 400 věřících. Mešita leží v rozlehlém komplexu, který rovněž slouží jako ústředí policie a protiteroristických jednotek. Není jasné, jak se útočníkovi podařilo do přísně střeženého areálu dostat. Výbuch patří mezi nejkrvavější útoky na pákistánské bezpečnostní složky za poslední roky.

Zdroj: ČTK
před 15 minutami

V EU bylo v letech 2021 a 2022 kvůli ptačí chřipce utraceno 50 milionů kusů drůbeže

V Evropské unii bylo kvůli ptačí chřipce v posledních dvou letech utraceno zhruba 50 milionů kusů drůbeže. Nákaza se potvrdila ve 3000 ohniscích. Novinářům to dnes řekl ředitel sekce veterinární Státní veterinární správy (SVS) Petr Šatrán. V komerčním chovu v Česku se nákaza naposledy objevila v Lánech na Kladensku, kde bylo usmrceno 9300 kachen. Největší ohnisko se potvrdilo loni na Tachovsku, kde nákaza zasáhla velkochov nosnic se 750.000 kusy drůbeže.

V ČR se loni potvrdilo 20 ohnisek nákazy. "Roky 2021 a 2022 byly z epidemického hlediska nejzávažnější," řekl Šatrán.

Podle Českomoravské drůbežářské unie se v ČR chová zhruba pět milionů kusů nosnic, likvidace chovu na Tachovsku tak znamenala úbytek zhruba 15 procent.

Šatrán poznamenal, že na úrovni EU se diskutovalo o vakcinaci proti ptačí chřipce. "V současné době jsou vakcíny na území EU registrovány a bylo přijato nařízení, které vakcinaci umožňuje v určitých případech," uvedl. Poukázal ale na to, že není přesně stanoveno, jak by se měla nákaza v případě vakcinace sledovat. Upozornil na to, že plošná vakcinace by výrazně omezila obchod se zvířaty a živočišnými produkty.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Centrální banky loni koupily nejvíce zlata od roku 1967

Centrální banky po celém světě loni nakoupily 1136 tun zlata v hodnotě 70 miliard USD (1,5 bilionu Kč). Nákupy centrálních bank tak byly nejvyšší od roku 1967. Celková poptávka po zlatě pak loni stoupla na nejvyšší hodnotu od roku 2011. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnila Světová rada pro zlato (WGC).

Celosvětová poptávka po zlatě se loni zvýšila o 18 procent na 4741 tun. Kromě centrálních bank měli zájem o zlato i drobní investoři.

Údaje ukazují změnu postoje vůči zlatu od 90. let a začátku tisíciletí, kdy centrální banky, zejména ty v západní Evropě, prodávaly stovky tun kovu ročně. Od finanční krize v letech 2008 a 2009 evropské centrální banky přestaly prodávat a stále více mladých tržních ekonomik, jako je Rusko, Turecko či Indie, zlato nakupuje.

Centrální banky zlato preferují, neboť se očekává, že si tento kov udrží hodnotu i v době nestability. Na rozdíl od měn a dluhopisů není zlato závislé ani na žádném emitentovi nebo vládě.

WGC upozornila, že v době pandemie nemoci covid-19 se nákupy snížily. Ve druhé polovině loňského roku se ale zájem opět zvýšil a centrální banky od července do prosince nakoupily 862 tun zlata.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V prvním pololetí 2022 zemřelo meziročně o pětinu méně lidí. Nejčastěji podlehli ischemické srdeční chorobě

V prvním pololetí loňského roku zemřelo podle předběžných dat Českého statistického úřadu 60 tisíc obyvatel, meziročně o více než pětinu méně. Nejčastější příčinou úmrtí byla opět ischemická choroba srdeční, která je na prvním místě od roku 2018, jen v prvním pololetí roku 2021 ji vystřídal koronavirus. Český statistický úřad o tom v úterý informoval v tiskové zprávě.

Za prvních šest měsíců loňského roku zemřelo zhruba o 16 700 lidí méně než ve stejném období předchozího roku. "Meziroční pokles počtu zemřelých úzce souvisel se snížením úmrtnosti na onemocnění covid-19," uvedla Markéta Šafusová z oddělení demografické statistiky ČSÚ. Proti prvnímu pololetí roku 2020 zemřelo loni asi o pět procent obyvatel víc.

Při ischemické chorobě srdeční srdce přes tepny zúžené usazováním tuků nedokáže čerpat dost krve a postupně odumírají jeho části. V prvním pololetí 2022 jí podlehlo podle úřadu více než 8 tisíc lidí, tedy 13,5 procenta zemřelých. S věkem se podíl zemřelých z této příčiny zvyšoval, u lidí nad 85 let tvořila přes 21 procent úmrtí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy