Kdo vyhrál a prohrál poslední debatu? Máme výsledek

Pavel Tomášek Pavel Tomášek
11. 1. 2013 22:40
Aktuálně.cz publikuje obsáhlou analýzu ohlasů na poslední vystoupení kandidátů
Foto: Vojtěch Marek

Praha - Necelé dva miliony diváků před televizní obrazovkou a všech devět prezidentských kandidátů za řečnickými pultíky na pódiu před moderátorem pokládajícím otázky. Uchazeči o úřad hlavy státu dostali jen několik hodin před otevřením volebních místností poslední velkou příležitost ovlivnit mínění voličů a rozhodnout tak o svém výsledku v první přímé volbě prezidenta.

Jak se jim to povedlo? Jako čistě online deník jsme se rozhodli podívat se na to, jak výkon jednotlivých kandidátů hodnotili lidé v diskusích na internetu a sociálních sítích.

Největší ohlas, bez ohledu na to, zda pozitivní, či negativní, měla vystoupení Miloše Zemana a Vladimíra Franze. Bezprostředně po debatě se jejich výkonu týkala zhruba tisícovka příspěvků. Na třetím místě skončil s odstupem Karel Schwarzenberg. Nejmenší ohlas měl naopak výkon Jiřího Dienstbiera a Přemysla Sobotky.

Pokud jde o poměr pozitivních a negativních komentářů na výkon v debatě, nejlepší výsledek zaznamenala trojice kandidátů: Táňa Fischerová, Zuzana Roithová a Karel Schwarzenberg. U všech dosáhl podíl pozitivních reakcí 70 procent.

Zuzana Roithová si mezi trojicí vítězů připsala nejmenší počet negativních ohlasů, šlo jen o desetinu z celkového počtu příspěvků týkajících se jejího představení v diskusi. U Fischerové a Schwarzenberga dosáhl podíl negativních reakcí 20 procent.

Za vítěznou trojící se umístili Jiří Dienstbier a Vladimír Franz, oba si vysloužili shodně 60 procent pozitivních ohlasů.

Propadákem byla debata pro Jana Fischera, kterého příznivě hodnotilo jen 10 procent příspěvků. Špatně dopadli i Přemysl Sobotka a Jana Bobošíková, oba s 20 procenty pozitivních zmínek.

Když při hodnocení výkonů jednotlivých kandidátů zkombinujeme množství příspěvků a jejich hodnotící zabarvení, dosáhli u lidí nejlepšího výsledku Zuzana Roithová a Karel Schwarzenberg.

Táňa Fischerová se v důsledku toho, že - měřeno počtem příspěvků - vyvolala u lidí malý ohlas, propadla na šesté místo. V „indexu popularity" ji předstihli Jiří Dienstbier, Miloš Zeman a Vladimír Franz. Na posledních příčkách jsou Jan Fischer, Přemysl Sobotka a Jana Bobošíková.

Pokud jde o slovní hodnocení pozitivně vnímaných účastníků debaty, u Táni Fischerové použili lidé slova jako slušná, zásadová, důvěryhodná. Zuzanu Roithovou hodnotili navíc jako sympatickou a zkušenou. U Karla Schwarzenberga vyzdvihli navíc především mezinárodní zkušenosti.

Miloše Zemana viděli lidé jako vyhořelého prominenta opoziční smlouvy, který se dopouštěl povrchních bonmotů. Přemysl Sobotka byl pro lidi bezbarvý, Jan Fischer morous a Vladimír Franz pomalý a občas mimo. Jiřího Dienstbiera hodnotili lidé jako politika bez praktických zkušeností a dobrého kandidáta do příštích voleb. Jana Bobošíková působila na lidi jako kariéristka a prospěchářka.

Lidé vnímali negativně především Zemanovy útoky na novináře a jeho komentář k napojení na firmu LukOil. Zabodoval naopak výrokem, že Viktor Kožený byl také Čech, a proto není důvod být hrdý na vše, co je české.

Zuzana Roithová si lidi získala svým vymezením se vůči Václavu Klausovi, kdy řekla, že prezident nesmí lidi urážet a poučovat.

Jana Bobošíková se u lidí nesetkala s pochopením, když zaútočila na Karla Schwarzenberga za to, že haní v zahraničí státní symboly. Schwarzenberg naopak nepochodil s tvrzením, že nezná zkorumpované velvyslance.

Z výroků Jiřího Dienstbiera lidé vysoko hodnotili ten, v němž označil Klausovu amnestii za podkopání hrdosti národa.

Táňa Fischerová si lidi naklonila svým výrokem, že jezdí místo autem tramvají.

Poslední veřejné vystoupení všech devíti kandidátů na prezidenta mělo na internetu velký ohlas. Zájem lidí se výrazně zvýšil: od čtvrteční osmé hodiny večer, kdy debata začala, do páteční deváté hodiny ráno se počet všech zmínek bezprostředně se týkajících kandidátů téměř zdvojnásobil.

Analýzu ohlasů na prezidentskou superdebatu jsme provedli ve spolupráci s firmou Yeseter Now, která pro ni využila vyhledávací platformu Yeseter

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 53 minutami

Roušky už nikdo nechtěl. Správa státních rezerv jich zlikviduje 17 milionů

Správa státních hmotných rezerv nechá zlikvidovat přes 17 milionů roušek, kterým vypršela doporučená doba použití. Správa na realizátora likvidace vypsala veřejnou soutěž. Vyplývá to z registru zakázek Portál dodavatele. Evidenční cena jednoho kusu roušky je podle správy rezerv deset korun. Náklady na likvidaci by neměly přesáhnout 233 tisíc korun.

"Ještě před exspirací jsme roušky nabídli ostatním složkám státu a pak také fyzickým a právnickým osobám. Nebyl ale o ně zájem," řekl předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr. Dosud byly roušky pod celním dohledem. Správa rezerv podle Švagra likvidované roušky nenakupovala. Do jejích zásob byly převedeny z majetku ministerstva vnitra, o čemž dříve rozhodla vláda.

Stát během koronavirové krize pořizoval do skladů hmotných rezerv zdravotnický materiál za miliardy korun. Šlo zejména o roušky a respirátory, ochranné rukavice či brýle a testovací sady. Veškerý materiál ovšem stát během doporučené doby použití nestačil spotřebovat.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Cena zlata překonala hranici 2000 dolarů, je nejsilnější za poslední rok

Cena zlata na světových trzích dnes překonala 2000 USD za troyskou unci, což je nejvíce za poslední rok. Naposledy tuto hranici žlutý kov atakoval krátce po invazi Ruska na Ukrajinu na začátku loňského března. Důvodem současného růstu je panika na trzích způsobená problémy velkých bankovních domů Credit Suisse a SVB. Vyplývá to z údajů serveru Kurzy.cz a komentářů analytiků.

V historii se podle ekonoma Trinity bank Lukáše Kovandy unce zlata prodávala za více než 2000 dolarů pouze loni v první polovině března a pak také přechodně v srpnu roku 2020, kdy se svět obával dopadů pandemie onemocnění covid-19, na něž tehdy ještě neexistovala účinná vakcína.

"Důvodem růstu ceny zlata je panika na bankovním trhu kvůli problémům Credit Suisse a SVB. Tato bankovní krize má okamžitě své pokračování v Evropě. Zlato se i v tomto případě ukázalo jako bezpečný přístav a zachovalo se dle očekávání. Dalším důvodem pro růst zlata je že, centrální banky už nebudou zvyšovat sazby, což je špatně pro inflaci, ale dobře pro zlato," podotkl analytik Golden Gate Pavel Ryba.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Peníze ke snížení rozdílů mezi ženami a muži nebyly využity účelně, zjistili kontroloři

Dotace ze státního rozpočtu a Evropské unie, které v letech 2014 až 2021 směřovaly na snížení rozdílů mezi ženami a muži na trhu práce, svému účelu příliš neposloužily. Oznámil to Nejvyšší kontrolní úřad, který prověřoval peníze vynaložené na takzvané genderové audity. Ministerstvo práce a sociálních věcí podle něj nesledovalo skutečný přínos dotací. Ministerstvo s některými závěry Nejvyššího kontrolního úřadu nesouhlasí, ale některé výtky už zohlednilo v kritériích nových projektů.

Nejvyšší kontrolní úřad prověřil využití dotací, poskytnutých z operačního programu Zaměstnanost 2014-2020 a spolufinancovaných ze státního rozpočtu. Zkontroloval 14 projektů z celkem 68, objem prověřených peněz činil 40 milionů korun.

Úřad zjistil, že dotace přispěly k naplnění účelu jen nevýznamně: pouze osm procent z kontrolovaného objemu peněz naplnilo účel ve všech klíčových otázkách. V zavádění konkrétních opatření po skončeném auditu pokračovalo za finanční podpory z operačního programu jen 14 procent organizací. "Ministerstvo práce a sociálních věcí nesledovalo skutečný přínos dotací a podmínky pro nakládání s nimi nastavilo tak, že příjemci mohli peníze čerpat, aniž by bylo zřejmé, jakých cílů chtějí dosáhnout. U čtyř projektů zjistil Nejvyšší kontrolní úřad nezpůsobilé výdaje v souhrnné výši 1,6 milionu korun," uvedla instituce. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy