Praha - "Jen vstávejte, všichni vstávali. Kdo nevstává, není školák. Pokud to není učitel."
Čtete si vzkaz, který vlípl "dospělák" Václav Šach na facebookovou stránku s názvem Nesnáším vstávání do školy. Ta má mimochodem 218 706 fanoušků, což představuje přes šestinu všech dětí, které 1. září usedly do školních lavic.
Drtivá většina z nich tak učinila v 8 hodin ráno. Neměla jiný důvod, než že to tak "dospělákům" lépe vyhovuje.
A to přes to, že už mají k dispozici celou škálu lékařských výzkumů, které jednoznačně říkají: Vašim dětem ranní vstávání škodí.
Koho zajímá biorytmus?
Nejnovějším střípkem do této mozaiky je čerstvě zveřejněná studie rakouské Společnosti pro zdraví dětí a mládeže (ÖGKJ), na kterou upozornila agentura ČTK.
Rakouští lékaři zjistili, že teprve kolem deváté hodiny ranní začíná být většina dětí optimálně výkonově naladěna a tedy schopna nejlépe vnímat výuku, obzvláště v zimních měsících.
Fakta:
- Začátek školy od osmi hodin je ve střední Evropě tradicí vycházející ještě z dob osvíceneckých monarchií, včetně habsburské.
- Tehdy ještě drtivá většina obyvatel pracovala doma, ať už v zemědělství, nebo v řemesle, a vstávala "se slepicemi", tedy s rozedněním.
- Do současnosti se charakter zaměstnání rodičů podstatně změnil, včetně pevné pracovní doby "od - do" a občas dálkového dojíždění za prací.
"Vše nasvědčuje tomu, že pozdější nástup do školy by biorytmu dítěte vyhovoval lépe," citovala agentura APA odborníka ÖGKJ na spánek Haralda Kenziana.
Ve zprávě se píše, že má dnes až třetina školou povinných dětí poruchy spánku.
Příliš vjemů, příliš mnoho televize či videoher před spaním, k tomu třeba coca-cola (nebo jiný energetický nápoj) a na problém s usínáním je zaděláno. Šestileté děti přitom potřebují 9,5 až 13,5 hodiny spánku, pro desetileté je doporučováno mezi 9 a 11 hodinami.
Ještě jiná je potřeba spánku u teenagerů: Pokud se dobře nevyspí, hrozí poruchy růstu a (a to spíše) zvýšené riziko dopravních úrazů. Mnichovský Institut pro chronobiologii uvedl, že kolem 7. hodiny ranní je pozornost adolescenta na stejné úrovni jako ve 4 hodiny v noci.
"Učíme naše žáky uprostřed jejich subjektivní noci," uvedl profesor institutu Till Roenneberg.
Kdyby mohli, ještě by spali
Jinou studii již před časem zveřejnili pracovníci z Northwest University v Chicagu. Porovnávali, jak dobře adolescenti spí, když musí a nemusí vstávat do školy.
Zjistili, že v době školní docházky spali mladiství o plné 2 hodiny denně méně než v době prázdnin a než by odpovídalo biologické potřebě organismu. Není pak divu, že ve škole působí ospale a unaveně.
"Testy zaměřené na kognitivní výkony a duševní kondici ukázaly, že výsledky byly u všech vyšetřovaných dívek a chlapců lepší v odpoledních než ranních hodinách," poznamenal lékař Lukáš Dostal ve stati publikované před pěti lety v časopise Děti a my.
Autoři seznali, že v důsledku příliš brzkého začátku výuky trpí adolescenti masově spánkovou deprivací. "Navrhují i řešení: pozdější začátek výuky a posunutí intelektuálně náročných výkonů na pozdější denní dobu. To by vedlo jak ke zlepšení zdraví, tak i ke zvýšení efektivity výuky."
Britský zázrak
Že by to mohlo fungovat, dokazuje případ britské školy, která posunula začátek vyučování - a výsledky žáků se zázračně zlepšily.
Žáci školy v Monkseatonu na severovýchodě Anglie dosáhli vůbec nejlepších studijních výsledků za 30 let historie školy a podle jejího ředitele je hlavním důvodem dramatického zlepšení fakt, že se mohli dospat.
Ředitel Paul Kelley tvrdí, že se řídí vědeckými studiemi, podle nichž mají teenageři v důsledku hormonálních změn jiný spánkový rytmus než mladší děti a než dospělí a "probouzejí" se až v devět hodin ráno. Rozhodl se proto od loňského září posunout začátek vyučování ve škole, do níž chodí žáci ve věku českého druhého stupně, z devíti na deset hodin ráno.
Následovalo dramatické zlepšení - v průměru o 19 procent - výsledků závěrečných zkoušek ve všech předmětech. "Samozřejmě nemůžeme prokázat, že to je důsledek posunutí vyučovací doby, ale nevím o škole, která by zaznamenala tak velké zlepšení ve všech základních předmětech," řekl Kelley listu The Times.
Tak proč to v Česku nejde?
I v Česku jsou školy, kde se začíná "až" v 9 hodin ráno. Je jich jen pár, ač k tomu není důvod. Stát školy dávno nenutí, aby výuku zahajovaly v 8:00 a nutily tak děti vstávat ještě za tmy.
Z platné vyhlášky vyplývá, že si ústav může začátek výuky stanovit dle libosti. Ne dříve než v 7 hodin ráno, ale klidně od devíti.
Proti pozdějšímu startu se však staví rodiče: Děti zkrátka musejí "vypadnout z domu" zhruba v době, kdy rodiče odcházejí do práce.
