Služební zákon a školství? Chládka může nahradit právnička

Luboš Kreč
4. 6. 2015 13:52
Premiér Bohuslav Sobotka si do funkce ministryně školství podle všeho vybral Kateřinu Valachovou - osmatřicetiletou náměstkyni ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera.
Kateřina Valachová
Kateřina Valachová | Foto: Archiv Úřadu vlády

Praha - Ministryní školství by mohla být celoživotní expertka na správní právo Kateřina Valachová.

Nynější náměstkyně ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera je hlavní favoritkou podle ČTK, a že má dobré šance post získat, potvrdily i zdroje HN a Aktuálně.cz.

Jiří Dienstbier se k jejímu případnému odchodu nechtěl vyjadřovat. Na dotaz, co by pro něj znamenal odchod klíčové náměstkyně, odpověděl pouze: "Všechno je řešitelné."

Valachová, která nyní nezvedá telefon a v minulých dnech se k případné nominaci nechtěla vyjadřovat, vystudovala Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Ve své závěrečné práci se věnovala problémům stavebního řádu.

Kateřina Valachová se narodila v roce 1976, mluví anglicky a německy. Krátce působila na brněnském magistrátu, v letech 2003 až 2012 pracovala v kanceláři ombudsmana - nejprve jako vedoucí analytického oddělení, pak jako šéfka právního odboru. Před nástupem do Dienstbierova týmu řídila legislativní odbor v Senátu.

Na Úřadu vlády dostala na starost hlavně přípravu zákona o státní službě, který začal platit od ledna 2015, podílela se také na výběru superúředníka, tedy náměstka ministra vnitra, který na chod vládní administrativy dohlíží. Tím se nedávno stal Josef Postránecký.

Z aparátu Úřadu vlády přímo do Sobotkova týmu naposledy zamířila nynější ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. Tu si z místa šéfky sekce EU fondů loni na podzim vytáhl Andrej Babiš, když potřeboval nahradit Věru Jourovou, která odešla dělat eurokomisařku do Bruselu.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Dálnice D1 na Benešovsku byla hodinu neprůjezdná, ve směru na Brno se srazila dvě auta

Dopravní nehoda u Trhového Štěpánova v úterý zhruba na hodinu zastavila provoz na dálnici D1 ve směru na Brno. Kvůli srážce nákladního a osobního auta byl přerušený provoz mezi sjezdem číslo 49 u Psářů a sjezdem číslo 56 u Soutic. Jeden člověk byl zraněn. Vyplynulo to z informací Národního dopravního informačního centra a krajských hasičů.

Nehoda na 56. kilometru uzavřela dálnici D1 kolem 6:30. Podle mluvčí středočeských hasičů Terezy Fliegerové narazilo osobní auto do nákladního. "Bylo tam nějaké lehčí zranění. Hasiči nikoho nevyprošťovali, ale poskytli předlékařské ošetření," uvedla Fliegerová. Provoz na dálnici byl podle Národního dopravního informačního centra obnoven kolem 07:30.

Hasiči na D1 na Benešovsku zasahovali v minulých dvou dnech kvůli tragické hromadné nehodě na 49. kilometru ve směru na Brno. Při nedělní havárii cisterny a čtyř osobních aut jeden řidič uhořel, deset lidí ošetřili záchranáři. Kvůli palmovému oleji, který vytekl z cisterny, tam stále platí výstraha na kluzkou vozovku a omezení rychlosti.

Zdroj: ČTK
před 26 minutami

Írán zatkl opozičního novináře Zama, spolupracoval podle něj se zahraničními tajnými službami

Íránské revoluční gardy oznámily, že zatkly íránského novináře Rúholláha Zama, který využíval komunikační aplikaci, aby posílil disent. Informoval o tom zpravodajský web BBC. Zam žil podle médií v exilu v Paříži. Okolnosti jeho zadržení jsou nejasné.

Šestačtyřicetiletý Zam, který je synem reformního duchovního Mohammada Alího Zama, byl podle revolučních gard dopraven do Íránu v rámci komplikované tajné operace. O jeho zatčení informovala íránská státní televize s tím, že krok představuje vítězství nad západními tajnými službami. Podle revolučních gard dostával novinář pokyny a ochranu od zpravodajských služeb Francie, Spojených států a Izraele. Jeho zadržení íránské úřady připsaly moderním a inovativním technikám, který byly využity k "oklamání" zahraničních tajných služeb.

Zam v minulosti odmítl, že by spolupracoval se zahraničními zpravodajskými službami. Novinář spravoval populární protivládní zpravodajský kanál Amadnews, kterému íránské úřady připisují podněcování protestů v letech 2017-2018 po sporných prezidentských volbách. Web sdílel videa z protestů, nelichotivé informace o íránských politicích a na šifrované komunikační aplikaci Telegram měl web 1,4 milionu sledujících. Íránské úřady uvedly, že kanál podněcoval násilné povstání, a následně jej zablokovaly. Později ale web začal fungovat pod jiným názvem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy