S odvahou proti totalitě. Kdo může dostat Cenu Paměti národa

Obrazová sekce
14. 11. 2014 17:15
Udílení Cen Paměti národa proběhne 17. listopadu v Národním divadle. Dvacet nominovaných osobností z Česka, Německa, Polska, Maďarska a Slovenska spojuje odvaha postavit se komunistické totalitě.

Dvacet osobností nominovaných na letošní Ceny Paměti národa spojuje odvaha postavit se komunistické totalitě. Je mezi nimi Češka Dana Vargová, která protirežimní aktivity dokázala spojit s péčí o postiženého syna, polský disident Kornel Morawiecki, který se před policií šest let ukrýval v ilegalitě, či východoněmecký duchovní Rainer Eppelmann, jehož se tajná služba Stasi pokusila dvakrát zabít. Udělování cen pořádá organizace Post Bellum. 

Během večera vystoupí v Národním divadle mimo jiné slavný americký hudebník John Cale, člen legendárních Velvet Underground.  Vystoupí zde též slavný maďarský klávesista Gábor Presser (Omega) nebo jeden z nejznámějších světových muzikantů českého původu, kytarista Ivan Král. Zahraje také berlínská skupina Pankow, slovenský klávesista Marián Varga se zpěvačkou Janou Kirschner či skupina Pražský výběr ve své nejslavnější sestavě. 

Jaroslav Fabok (1921)

Foto: Post bellum

Jeho život od počátku provázely překážky. Už jako chlapec se kvůli otci-alkoholikovi musel postavit na vlastní nohy a postarat se o rodinu. Za války se zapojil do odboje – je patrně posledním žijícím členem skupiny Flora, jež byla napojená na Londýn.

Tlumočil partyzánům bojujícím ve Slovenském národním povstání a padl do německého zajetí. Do roku 1948 působil jako tajemník Demokratické strany. Komunisté ho poprvé zatkli už 24. února 1948, ale díky tomu, že ho vyšetřovali na svobodě, podařilo se mu uprchnout za hranice.

V Německu se zapojil do exilového dění i do zpravodajské činnosti ve službách Američanů. Hned během jeho první mise do Československa v roce 1949 ho však zadrželi příslušníci Státní bezpečnosti. Hrozil mu trest smrti, ale nakonec dostal „jen“ doživotí. Velká amnestie z roku 1960 se ho netýkala, a tak se z vězení vrátil až v roce 1965.

Jaroslav Fabok popsal své zážitky v knize vzpomínek „Co mi dalo vězení“. Takto v ní zdůvodňuje, proč se stal agentem-chodcem: „Šlo mi hlavně o to, abych se dostal zpátky. Abych dal najevo svůj postoj vůči komunismu. Abych mohl vytvářet určité podmínky odporu proti tomu státu.“

 

Právě se děje

Další zprávy