V mobilech mají lidé všechno. Kdo ho dobrovolně vydá policii, je hloupý, říká soudce

Radek Dragoun Radek Dragoun
17. 9. 2019 19:52
Policie leckdy požaduje vydání mobilu nejen po podezřelých, ale také po svědcích či dokonce poškozených. Soudce Pavel Zelenka upozorňuje, že ten, kdo svůj telefon policii dobrovolně vydá, se vzdává práva na ochranu informací, které v něm má. Lidé přitom v mobilu běžně mají mnoho soukromých dat.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Mobilní telefon již dávno neslouží pouze k telefonování nebo posílání textových zpráv. Lidé v něm mají diář, e-maily nebo rodinné fotky. Může tak být cenným předmětem pro policii, která se snaží rozkrýt některý ze zločinů.

Poslanci Marku Bendovi (ODS) se však nelíbí, jak relativně snadné je pro policisty mobil zabavit. "Zabavení této krabičky je mnohem zásadnějším zásahem do soukromí než odposlech nebo domovní prohlídka. Máte v ní většinou úplně všechno. To, že se dnes telefony zabavují fakticky jenom z rozhodnutí státního zástupce, a v některých případech dokonce policejního orgánu, mi připadá jako fatální problém, kterým se musíme zabývat," prohlásil na sněmovním semináři k problematice odposlechů.

Benda navíc tvrdí, že zabavování telefonů se netýká jenom zločinců, kteří se ho navíc zdráhají vydat. Policie podle něj často o mobil žádá také rodinné příslušníky podezřelých, svědky či dokonce poškozené.

Soudce Vrchního soudu v Praze Pavel Zelenka tvrdí, že dobrovolné vydání telefonu policii není správný krok. "Pokud je někdo hloupý a vydá mobilní telefon, tak se vzdává práva na ochranu informací, které se v něm nacházejí. Tam se není o čem bavit," řekl soudce, který například označil odposlechy bývalého hejtmana Davida Ratha za nezákonné. Pokud člověk telefon odmítne dobrovolně vydat, bude mu pravděpodobně odňat - nicméně zůstanou mu možnosti, jak se bránit.

Místopředseda pražského městského soudu Jan Kadlec pak upozorňuje, že rozhodně není povinností sdělit policii heslo, které je nutné k přístupu do telefonu. "I když někdo neuváženě vydá telefon, tak není povinen sdělovat heslo nebo telefon odheslovat. Pak je samozřejmě otázka, jak snadné bude pro policii ho odheslovat, záleží také na tom, jestli máme Android nebo iPhone," řekl Kadlec.

Připomněl pak případ Syeda Farooka, který v San Bernardinu postřílel se svou manželkou v roce 2015 čtrnáct lidí. FBI za odblokování jeho telefonu iPhone dala 900 tisíc dolarů, tedy v přepočtu asi 21 milionů korun.

Odposlechy mohou upozornit na nevěru

Tématem sněmovního semináře však byly především odposlechy, jejichž nasazení musí vždy schválit soudce. Účastníci z řad policie, státních zástupců, soudců i advokátů se shodli, že žádosti o povolení odposlechů vyžadují mnohem pečlivější zdůvodnění, než tomu bylo ještě před pár lety. Policisté přitom nemusí přijít s telefonem vůbec do styku. Odposlechy totiž zprostředkovávají mobilní operátoři.

Soudce Kadlec však upozornil na jeden z nešvarů, se kterými se během své praxe setkává. Spisy velmi často obsahují kompletní záznam odposlechů. Obsahují tak citlivé informace, které nemají s vyšetřováním vůbec nic společného.

"Já to považuji za zločin. Jestliže šetříme daňový únik, tak by z odposlechů nemělo být patrné, že obžalovaný je nevěrný manželce. Ta je třeba také obžalovaná a ze spisu to tak může zjistit a rozpadne se manželství. I když to vůbec nemusíme schvalovat, tak nám ale do toho nic není," prohlásil Kadlec. Zadokumentováno by tak podle něj mělo být jenom to, co se týká trestné činnosti.

Ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu Jiří Mazánek zdůraznil, že odposlechy nejsou samospasitelné. Navíc upozornil, že je lze nasadit pouze v těch případech, kdy by důkazy jinou cestou nešly pořídit nebo by to bylo obtížné. "Odposlech slouží jako jeden z řetězů důkazů, které je třeba k věci obstarat. Není možné se spokojit pouze s tím, že jsem si něco nahrál, a na tom to celé postavit," řekl Mazánek s tím, že je potřeba pracovat i s jinými důkazy. V současné době se podle něj osvědčuje například takzvaný spolupracující obviněný.

Hladovka proti odposlechům bez souhlasu soudu 

Na půdě sněmovny se diskutovalo také o tom, jestli by v Česku mělo být možné povolit v ojedinělých případech i odposlouchávání bez povolení soudu. Jde o reakci zejména na teroristické útoky v zahraničí. V současnosti žádost o odposlouchávání předává policie státnímu zástupci, který ji pak dává soudci. I v případě rychlého vyřízení takový proces může trvat hodiny.

"Bavme se o tom, jestli tady není situace, kdy byť pětihodinová práce může být usnadněna tím, že odposlech může být nasazen okamžitě, což povede k zadržení pachatele tak, aby nám nemohl prchat přes celou Evropu a nakonec nám zmizet," řekl Mazánek.

O této možnosti se uvažuje zejména u teroristických útoků, kdy je potřebné jednat co nejdříve. Nařízení odposlechů by se ale ani tak bez schvalování soudu neobešlo, pouze by k němu došlo až po začátku odposlouchávání. Pokud by soudce jejich použití nakonec neodsouhlasil, při vyšetřování a u soudu by se k nim nepřihlíželo.

S takovou změnou by však nesouhlasil poslanec Benda. "Zahájím hladovku, jestli to do sněmovny vláda někdy přinese. Pokládám za něco naprosto nemyslitelného, abychom bez souhlasu soudu odposlouchávali. Současně říkám, že normální tajná služba, pokud sem terorista přijede, tak ho prostě odposlouchává. Jsou věci, které se dělají a nepíšou se do zákonů," řekl Benda.

 

Právě se děje

před 52 minutami

Manželé Kottovi z kauzy Rath nastoupili do vězení

Manželé Petr a Kateřina Kottovi nastoupili do vězení, kde si bude každý z nich odpykávat šestiletý trest za ovlivňování tendrů Středočeského kraje. ČTK to řekl důvěryhodný zdroj. Někdejší poslanec za ODS a bývalá ředitelka kladenské nemocnice podle rozsudku zmanipulovali zakázky na rekonstrukci zámku Buštěhrad a hostivického gymnázia, přijali na úplatcích téměř 17 milionů korun a sedm milionů předali tehdejšímu hejtmanovi Davidu Rathovi (dříve ČSSD).

Další zprávy