Kde se senioři radují, mladí jsou ve stresu. Jak co nejvíce prožívat pocity štěstí?

Být šťastný, mít pocit radosti a pohody je pro mnohé z nás překvapivě obtížné. Často může záměrné hledání štěstí dokonce vést k jeho úbytku. Je to jako snažit se chytit mokré mýdlo: čím pevněji ho svíráte, tím rychleji vám vyklouzne. U starých lidí je to ale jinak, zdá se, že vůči tomuto paradoxu jsou z velké části imunní.

Dokládá to i známý výzkum zahrnující 145 zemí, podle jehož zjištění se křivka štěstí ve vztahu k věku podobá svým tvarem písmenu U. Obvykle klesá v polovině dospělosti a vrcholí ve stáří. A to navzdory zhoršení zdraví, množícím se kognitivním poruchám a dalším ztrátám, které často přicházejí s přibývajícím věkem. I tak platí, že starší lidé se obecně cítí šťastnější než mladší dospělí. Jak je to možné? A co se v tomto ohledu můžeme od starších lidí naučit?

Moudrost stáří? Ale kdeže…

Jak tvrdí čínští vědci Sien-min Kung a Natalie Wong, úspěšné dosažení štěstí nezávisí jen na tom, že najdete věci, které vás dělají šťastnými, a budete je dělat, ale také na tom, zda být šťastný a usilovat o štěstí vůbec zapadá do vašeho současného systému životních cílů.

Pokud jste ve středním věku nebo mladší, pravděpodobně se nacházíte ve fázi života, kdy se snažíte skloubit několik ambiciózních cílů: získávání dovedností, budování kariéry a reputace, výchovu rodiny a tak dále. Jinak řečeno, v této fázi života mají přednost cíle zaměřené na růst a úspěch, jejichž dosažení je velmi časově náročné a vyžaduje obrovské nasazení zdrojů, jako je čas, energie či soustředění. Často je také zapotřebí, aby člověk kvůli takovým cílům odložil dnešní uspokojení kvůli zítřejší odměně.

Když se proto mladší dospělý věnuje čistě hédonistické činnosti (jako je třeba sledování televizního seriálu nebo dlouhé lenošení v posteli), často to vyvolává pocit ušlého zisku. Den strávený hledáním štěstí může působit jako den ukradený úspěchu. Toto vnitřní napětí vyvolává stres a úzkost, což tlumí radost, kterou měla daná činnost přinést.

U starších lidí je hierarchie cílů jiná, dosažení štěstí je prioritou, což může vyvolávat dojem, že díky desetiletím zkušeností přišli na to, co je v životě skutečně podstatné. Jenže jak tvrdí zmínění čínští vědci, ačkoliv životní zkušenosti hrají svou roli, důležitějším faktorem je něco jiného: počet let, která podle našeho pocitu máme ještě před sebou. Když se nám s přibývajícím věkem budoucnost jeví krátká, naše životní cíle se od dlouhodobých úspěchů odklánějí k emocionálnímu štěstí a smyslu.

Jak důležité je v dosahování štěstí představa času, který nám zbývá, naznačila již v roce 1998 publikovaná studie psycholožek Laury Carstensenové a Barbary Fredricksonové. Vědkyně zjistily, že když mladší lidé (konkrétně pacienti s příznaky HIV) čelili hrozbě brzkého úmrtí, jejich cíle se náhle začaly podobat cílům starších lidí – upřednostňovali emocionální vazby před budoucími úspěchy. Naopak, když Carstensenová a její kolegové v jiné studii požádali zdravé seniory, aby si představili lékařský průlom, který by jim prodloužil život o desítky let, jejich cíle se přiblížily cílům mladších lidí.

To ukazuje, že tajemství štěstí starších dospělých není nutně nějaká mystická moudrost získaná s věkem. Spíše se jedná o adaptivní přizpůsobení v reakci na zkracující se časový horizont bytí. Protože si starší lidé více než mladší uvědomují, že jejich čas je omezený, udržování sociálních vazeb a užívání si života nejsou „rozptýlením“ od důležitější práce, ale stávají se primárními životními prioritami.

Tři tipy, jak být šťastnější

Jak tedy ale mohou mladí lidé snadněji dosahovat štěstí? Mohou se snad chovat jako důchodci, když mají hypotéku, děti, které musí živit, a kariéru, kterou je třeba budovat? Podle zmíněných čínských vědců mohou, jen musí přestat vnímat štěstí a ambice (po růstu, úspěchu a dosažení cílů) jako protiklady. Jak tvrdí, množství výzkumných důkazů ukazuje, že jak štěstí, tak i ambice jsou základem dobrého života a vzájemně se doplňují.

Štěstí buduje odolnost, posiluje naši kondici, rozšiřuje naše kognitivní schopnosti a v dlouhodobém horizontu nás činí produktivnějšími. Naopak, pokrok v našich dalších důležitých osobních cílech buduje základ pro trvalé štěstí. Mají proto i několik rad, jak štěstí navzdory mladému věku dosahovat snadněji.

Zaprvé by měl každý rozšířit svou definici štěstí. Mladí jej často spojují s velkým vzrušením a intenzivní euforií (třeba divoký večírek či exotická dovolená), čehož není vždy snadné dosáhnout. Proto je třeba naučit se užívat si jemnější formy štěstí, které se snáze zapojují do každodenních rutin a mohou být přitom podobně obohacující. Krátká procházka před spaním nebo v klidu vychutnaný šálek kávy mohou takovou roli klidně naplnit.

Zadruhé čínští vědci radí vybírat si aktivity, které slouží více účelům. Často rozdělujeme svůj život do oddělených částí: tato hodina je pro práci, tato pro přátele a tato pro zdraví. To vede k nedostatku času a konfliktům mezi cíli. Proč si tedy nezajít zacvičit s kamarády nebo pravidelně chodit na večeři s pracovními kolegy.

Třetí pravidlo pak zní: hledejte štěstí, které vám dává pocit smysluplnosti. Mladí lidé často oddělují zábavné aktivity (večírky, hraní her) od těch smysluplných (studium, práce). Pro lepší sladění štěstí a smyslu je ale prý lepší hledat zábavné aktivity, které vám zároveň dodávají pocit smysluplnosti. Hrajete-li rádi hry a zároveň chcete dělat něco smysluplného, proč třeba nezkusit logickou hru Phylo, kde posouváním barevných bloků pomáháte s analýzou DNA a výzkumem genetických onemocnění.