Česko - Podle analýzy Českého statistického úřadu závisí délka vašeho života na tom, ve které části Česka bydlíte.
Například muži narození a žijící v Hradci Králové se dožijí v průměru o více než čtyři roky vyššího věku než na Teplicku.
Vyplývá to ze statistických úmrtnostních tabulek ČSÚ, ze kterých se vypočítává takzvaná naděje dožití neboli střední délka života.
Muži se nejvyššího věku dožívají v Praze a Hradci Králové, střední délka života je tam 74 let. Nejpozději zemřou ženy na Zlínsku - v 80 letech.
Celkově Češi umírají později v Královéhradeckém kraji, Pardubickém kraji, na Vysočině a na jižní Moravě.
Jednoznačně nejnižšího věku se dlouhodobě dožívají lidé v severních Čechách, poměrně nízká střední délka života je i u obyvatel v Moravskoslezském kraji.
Střední délka života je v Česku podle nejnovějších statistik u mužů 72 let a u žen téměř 79 let, což je zhruba o pět let více než před dvaceti lety. Nejvyššího věku se dožívají Japonci a Skandinávci, nejméně obyvatelé subsaharské Afriky.
Příčiny? Životní prostředí i vzdělanost
Jako příčinu nízké střední délky života v severních Čechách statistici uvádějí špatné životní prostředí, vysoké procento manuálně pracujících a sociálních problémy.
Na ostatních příčinách rozdílů v jednotlivých regionech se odborníci neshodují.
Podle řady studií existuje souvislost mezi úmrtím ve vysokém věku a vzděláním. V Česku se to podle Kryštofa Zemana z Českého statistického úřadu odráží v tom, že městské obyvatelstvo, které má v průměru kvalitnější vzdělání, má vyšší střední délku života.
Podle analýzy ČSÚ z roku 2003 byla naděje dožití mužů o tři čtvrtě roku delší ve městech než na venkově, u žen byl však tento rozdíl zanedbatelný.
Zvýšenou úmrtnost mužů oproti ženám odborníci dávají do souvislosti s nezaměstnaností nebo s kouřením a pitím alkoholu.
Vliv na střední délku života má též kvalita zdravotnictví. Obecně také platí, že v okresech, kde lidé umírají dříve, statistici zaznamenávají vyšší množství interrupcí, vyšší podíl nemanželských dětí a také vyšší rozvodovost.
