Kde je Langer? Detektivové museli v noci narychlo do Prahy, aby stihli začátek utajené akce

Petr Koděra Petr Koděra
17. 10. 2015 6:30
Online deník Aktuálně.cz zrekonstruoval začátek úterní akce s krycím názvem Vidkun, která sáhla do vysokých pater české policie a po níž zůstali zatím čtyři obvinění včetně dvou olomouckých kriminalistů. Oba jsou spolu s vlivným podnikatelem Ivanem Kyselým ve vazbě kvůli podezření z ovlivňování vyšetřování citlivých kauz. Do operace byla zapojena více než stovka policistů a vše řídil tým pěti žalobců. Centrálu akce si vytvořili v areálu policejní akademie v Holešově na Kroměřížsku.
Ivan Langer v doprovodu policistů.
Ivan Langer v doprovodu policistů. | Foto: ČTK

Olomouc - Když přijel v pondělí večer olomoucký žalobce Petr Šereda domů, dal si večeři a chystal se co nejdřív do postele. Věděl, že ho čeká krátká noc a pak se minimálně další dva dny příliš nevyspí, protože ho po téměř roce vyšetřování a analýzy odposlechů čeká velké zatýkání a dlouhé hodiny výslechů.

Nakonec ale ze spánku sešlo ještě v pondělí. Kolem desáté hodiny mu zazvonil telefon: "Pozor, Ivan Langer není v Olomouci, ale v Praze."

Šereda se proto rychle sbalil, dal dohromady smluvený tým policistů a vyrazil. Jinak hrozilo, že část akce s krycím názvem Vidkun, která měla začít v úterý nad ránem, spadne pod stůl.

"Ano, je to tak, musel jsem v pondělí večer do Prahy. Byl jsem tam kolem druhé ráno," potvrdil Šereda informaci online deníku Aktuálně.cz, který se pokusil zrekonstruovat začátek úterní akce, po níž zatím zůstali čtyři obvinění včetně dvou olomouckých kriminalistů Karla Kadlece a Radka Petrůje.

Exministr vnitra Ivan Langer stíhaný není, přesto byl pro policii důležitý. Jeho jméno často zaznívalo v odposleších. Proto se policie chtěla podívat se soudním povolením i k němu domů. Do poslední chvíle ale policisté nevěděli, kde Langer vlastně je - zda bude v bytě v Olomouci, nebo v hlavním městě. Teprve v pondělí v noci to policejní operativci zjistili a dali do Olomouce echo.

Šereda se proto během noci do Prahy rychle přesunul. To proto, aby v úterý ráno stihl na pokyn velitele akce začít s domovní prohlídkou přesně ve chvíli, kdy spustí akci i na Hané. Každé případné prodlení by mohlo zmařit měsíce vyšetřování, podezřelí by toho mohli využít a vzájemně se varovat.

Sto policistů, pět žalobců a centrála v Holešově

Do operace s patnácti domovními prohlídkami byla zapojena více než stovka policistů a vše řídil tým pěti žalobců. Centrálu si vytvořili v areálu policejní akademie v Holešově na Kroměřížsku.

"Nejde o žádné naše oblíbené místo. Ostatně vybírá ho policie, a ne státní zástupci. A vybrali ho zřejmě proto, že je tam hodně prostoru na paralelní výslechy při větší akci. Navíc tam má Útvar pro odhalování organizovaného zločinu své pracoviště," řekl Šereda, který na olomouckém vrchním státním zastupitelství řídí odbor závažných hospodářských kauz.

Řídicí tým složený z žalobců a policejních náčelníků si v pondělí - den před akcí - do Holešova svolal další důležité velitele menších skupin a vysvětloval jim, o co v kauze jde. Tedy že míří i do vlastních řad: na kolegy, kteří podle všeho vynášejí citlivé informace ze spisů. Zároveň ladili taktiku úterního zásahu a průběhu dalších dní.

V úterý ráno nastal okolo sedmé hodiny den D. Policisté prohledali byty, domy a kanceláře a pak zatčené (policie odmítá upřesnit, kolik lidí zadržela - kromě čtyř obviněných a Ivana Langera zřejmě ještě další dva policisty a příslušníka GIBS) převezli do holešovské policejní školy.

Žalobci pospávali na židlích

Informace z akce i z výslechů se pak sbíhaly u hlavního žalobce kauzy Miroslava Stokláska, který ve čtvrtek u ostravského soudu po dvou probdělých nocích uspěl s návrhy na vazbu.

"Bylo to pro všechny hodně náročné, kolegové pospávali na židlích, každý využil mezi výslechy jakoukoliv volnou minutu," popsal náměstek vrchního státního zástupce Pavel Komár, který se spolu s Šeredou účastnil výslechů.

Každý měl svoji roli. Někteří policisté byli vyčleněni na eskortu podezřelých, jiní dělali domovní prohlídky, další sepisovali texty obvinění, někdo je kopíroval.

Zvláštní úkol si pak přidělil vrchní státní zástupce Ivo Ištvan: osobně se zúčastnil zásahu na policejním prezidiu, kde detektivové prohledali kancelář nejvyššího kriminalisty v zemi Milana Pospíška. Obviněn nebyl, nicméně v pátek prezidium oznámilo jeho rezignaci a odchod do civilu.

Pospíškovo jméno se objevilo v odposleších. Jak uvedl server Neovlivní.cz, bavili se o něm obviněný policista Kadlec s podnikatelem Kyselým. Podle odposlechů dostala policie od analytiků z ministerstva financí, kteří vyšetřují podezřelé bankovní převody a praní špinavých peněz, zprávy o bratrovi Pospíškovy družky. Kadlec pak nechal o ženě i o samotném případu shánět podrobnější informace. Podle obvinění například pověřil kolegu Petrůje, aby ženu prolustroval v policejní databázi.

Ivo Ištvan zároveň nařídil ještě jednu důležitou věc: přestože byli v kauze od začátku podezřelí dva policisté, nesměli se vyšetřování účastnit příslušníci Generální inspekce bezpečnostních sborů, kteří se jinak trestnými činy policistů zabývají. To proto, že jedním z podezřelých byl i šéf olomoucké expozitury GIBS Tomáš Uličný. Také jeho policie zadržela a ptala se ho na roli v případu. Obviněn ale dosud nebyl.

Když ho chtěl v pátek deník Aktuálně.cz požádat o vyjádření, nezastihl ho v práci. "Čerpá tento týden dovolenou," řekl na vrátnici jeden z jeho kolegů.

 

Právě se děje

před 18 minutami

Írán zatkl opozičního novináře Zama, spolupracoval podle něj se zahraničními tajnými službami

Íránské revoluční gardy oznámily, že zatkly íránského novináře Rúholláha Zama, který využíval komunikační aplikaci, aby posílil disent. Informoval o tom zpravodajský web BBC. Zam žil podle médií v exilu v Paříži. Okolnosti jeho zadržení jsou nejasné.

Šestačtyřicetiletý Zam, který je synem reformního duchovního Mohammada Alího Zama, byl podle revolučních gard dopraven do Íránu v rámci komplikované tajné operace. O jeho zatčení informovala íránská státní televize s tím, že krok představuje vítězství nad západními tajnými službami. Podle revolučních gard dostával novinář pokyny a ochranu od zpravodajských služeb Francie, Spojených států a Izraele. Jeho zadržení íránské úřady připsaly moderním a inovativním technikám, který byly využity k "oklamání" zahraničních tajných služeb.

Zam v minulosti odmítl, že by spolupracoval se zahraničními zpravodajskými službami. Novinář spravoval populární protivládní zpravodajský kanál Amadnews, kterému íránské úřady připisují podněcování protestů v letech 2017-2018 po sporných prezidentských volbách. Web sdílel videa z protestů, nelichotivé informace o íránských politicích a na šifrované komunikační aplikaci Telegram měl web 1,4 milionu sledujících. Íránské úřady uvedly, že kanál podněcoval násilné povstání, a následně jej zablokovaly. Později ale web začal fungovat pod jiným názvem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy