reklama
 
 

Každý šestý vysokoškolák by bez práce nemohl studovat. Peníze chybějí budoucím umělcům i učitelům

14. 10. 2016 13:38
Většina studentů vysokých škol si během studia přivydělává, čtyřicet procent má pravidelný příjem. Každý šestý student by si vysokou školu nemohl dovolit, kdyby zároveň nepracoval. Ukázaly to výsledky mezinárodního šetření Eurostudent, kterého se účastní všech 28 států Evropské unie. Studenti prezenčních neboli denních oborů utratí zhruba devět tisíc korun měsíčně. Zhruba polovinu nákladů si hradí sami, druhou půlku jim dává nejčastěji rodina nebo partner.

Praha – Výzkumníci v celoevropském šetření Eurostudent letos na jaře zjišťovali, jací studenti přicházejí na vysoké školy, proč si vybrali svůj obor, jak vidí svou budoucnost, kolik peněz potřebují a kde je berou. Průměrný vysokoškolák přišel z gymnázia a při studiu si přivydělává.

Obor studia si mladí lidí nejčastěji vybírají podle toho, jaké jsou jejich zájmy. Odpovědělo tak 70 procent dotázaných. Zhruba polovina se řídila i tím, jaké budou mít po absolutoriu uplatnění. Pro čtvrtinu studentů byla velmi důležitá také prestiž, finanční dostupnost i šance na přijetí. Dvě třetiny studentů by si stejný obor vybraly znovu. Nejvíce svého výběru litují studenti zemědělsko-lesnických a veterinárních oborů.

Proč studenti z vysokých škol odcházejí? Necelá polovina kvůli nespokojenosti s náplní studia, 38 procent lidí odchází kvůli vysoké náročnosti studia, dvacet procent s nespokojeností s kvalitou studia. "Patnáct procent studentů opustilo studium kvůli nedostatku peněz na životní náklady," upozornil vedoucí výzkumu v Česku Jakub Fischer, zároveň předseda Rady vysokých škol.

Každý šestý student by bez práce nemohl na vysoké škole být

Většina studentů si při studiu alespoň příležitostně přivydělává. Pravidelný výdělek má čtyřicet procent studentů prezenční formy, 27 procent si vydělává příležitostně. V kombinované formě pravidelně pracuje 90 procent odpovídajících. "Platí, že čím starší je student prezenční formy, tím vyšší je jeho ekonomická aktivita. Více pracují studenti soukromých škol," komentuje výsledky Fischer.

Takové pracovní vytížení při studiu přitom není obvyklé. Poslední průzkum Eurostudent proběhl před třemi lety a ukázalo se, že Češi jsou skoro nejpracovitější studenti v Evropě.

Jestli si studenti přivydělávají nebo ne, záleží na tom, jak náročné je jejich studium. Například nejméně lidí si vydělává na lékařských oborech, nejvíce na uměleckých a pedagogických.

Dvě třetiny oslovených uvádějí, že pracují kvůli penězům na živobytí a kvůli získání zkušeností. Bez práce by si studium nemohl dovolit přibližně každý šestý respondent. "Dvakrát více pracujících studentů, jejichž rodiče mají základní a střední vzdělání bez maturity, souhlasí s výrokem Bez práce bych si nemohl/a dovolit studium, oproti studentům, jejichž rodiče mají vysokoškolské vzdělání," říká Fischer.

Studenti utratí zhruba devět tisíc korun měsíčně

Průměrné měsíční náklady na živobytí a studium tvoří u prezenčních studentů 9113 korun měsíčně, u veřejných škol to je osm a půl tisíce korun. Studenti si zhruba polovinu peněz, které potřebují na živobytí, hradí sami. "Je potřeba brát tato čísla s rezervou. Studenti své náklady odhadují. Odpovědi respondentů mohou být vychýlené," upozorňuje Fischer.

S vážnými finančními problémy se potýká 16 procent studentů. Nejvíce ti, kteří si vybrali umělecký či zemědělský obor. Hned v závěsu jsou budoucí učitelé. Nejmenší problémy mají studenti ekonomických a právnických oborů. Třetina studentů by si nemohla dovolit mimořádný výdaj ani v hodnotě pět tisíc korun měsíčně.

Rozsáhlého průzkumu se v Česku zúčastnilo 24 z 26 veřejných vysokých škol, jedna ze dvou škol státních a 21 soukromých škol. Pracovalo se s odpověďmi 16 tisíc studentů. Vychází z evropského šetření, stejné probíhá v 28 zemích Evropské unie. Česká republika je jednou z prvních zemí, která má výsledky k dispozici. Porovnání s ostatními tedy zatím není možné.

Výsledky využijí zejména univerzity. Každá vysoká škola může dostat odpovědi svých studentů, může podle nich upravit podmínky studia. "Ministerstvo školství využije průzkum pro tvorbu dlouhodobých plánů," doplnil Fischer.

autor: Markéta Hronová | 14. 10. 2016 13:38

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama