Byl to rok mimořádně odlišný od těch minulých. Pandemie koronaviru dopadla na každého z nás a do pozadí odsunula jiná témata. I přesto stojí připomenout důležité kauzy, které reportéři Aktuálně.cz v uplynulých měsících rozkrývali.
Na začátku rozhodnutí předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS), uskutečnit historickou návštěvu Tchaj-wanu, stála debata, kterou rozpoutalo Aktuálně.cz, když zveřejnilo výhružný dopis čínské ambasády. S vlastním přípisem ho Hrad tajně předal Vystrčilovu předchůdci Jaroslavu Kuberovi (ODS) ve snaze odradit ho od cesty na ostrovní stát, který Čína považuje za svou vzbouřenou provincii. Kubera pár dnů nato náhle zemřel.
Právě čínskému vlivu, před kterým dlouhodobě varují západní tajné služby, Evropská unie i USA, věnovali reportéři velkou pozornost po celý rok 2020. Aktuálně.cz získalo i interní analýzu ministerstva zahraničí, v níž experti varují, že Čína zatajovala informace o koronaviru a pandemii se i za pomoci propagandy pokusí využít k rozklížení Západu a získání globální dominance.
Deník Aktuálně.cz odhalil i to, že se organizace napojené na čínskou propagandu pokoušejí očernit Miloše Vystrčila za pomoci falešného tvrzení, že za cestu na Tchaj-wan dostal čtyři miliony dolarů. Čínská média přesto čtenářům tvrdí pravý opak. Fakta úplně překroutila, otočila. Dle nich redakce dokázala naopak to, že Vystrčil úplatek vzal. Přístup k originálnímu textu Aktuálně.cz Peking zablokoval. Přesně takhle funguje propaganda, fake news. Pozornost čínské cenzury si deník vysloužil jako jediný z velkých českých médií.
A další příklad toho, jak Čína pracuje s informacemi. Peking tvrdil, že dopadl tchajwanského špiona z Česka. Aktuálně.cz ovšem zjistilo, že dříve pracoval naopak ve prospěch komunistické Číny. Redakce popsala i pronikání čínské propagandy do Literárních novin, někdejší tiskoviny Pražského jara 1968, nebo roli vlivných Číňanů v diplomatickém skandálu, který se odehrál uprostřed koronavirové krize mezi Českem a Itálií poté, co policie ve skladu v Lovosicích zabavila údajnou humanitární pomoc pro Itálii.
V roce 2020 odstartovalo budování mobilních sítí páté generace, přes které by v budoucnu měla téct většina dat Čechů. A reportéři Aktuálně.cz odkryli kampaň technologické firmy Huawei maskovanou nezávisle se tvářícím institutem, která měla pomoci tomu, aby v budování 5G sítí v Česku mohl technologický gigant podezřívaný ze špionáže pro komunistickou Čínu figurovat. I přes varování bezpečnostních složek.
Čínští komunisté navíc založili své místní organizace i v čínských pobočkách západních firem. Jejich příslušníci přísahali, že budou celý život bojovat za komunismus a nikdy nezradí stranu. Dle zjištění Aktuálně.cz mají desítky buněk i ve Škodě Auto. Loajální stranící dle uniklé databáze pracují i v úvěrové firmě Home Credit nejbohatšího Čecha Petra Kellnera.
Ukázalo se navíc, že pod drobnohledem komunistické mocnosti jsou i prominentní Češi doma. Čínská firma Zhenhua Data, jež má těsné vazby na tamní lidovou osvobozeneckou armádu, podle dalšího zjištění redakce shromáždila profily stovek prominentních Čechů. Od ministrů přes jejich děti, soudce až třeba po policisty. Aktuálně.cz se zařadilo mezi globální skupinu médií, mezi nimiž byly Australian Financial Review, britský Daily Telegraph, kanadský Globe and Mail, indický Express nebo americký Washington Post, a analyzovalo uniklá data čínské společnosti. Šéf kontrarozvědky BIS označil zjištění za závažná. Podle něj je Čína v budoucnu může využít k lepšímu cílení dalších zpravodajských operací či vydírání. Ministr zahraničí Tomáš Petříček avizoval, že chce o kauze jednat s partnery v EU a NATO.
Za rozkrývání čínského vlivu v Česku získalo letos Aktuálně.cz dvě novinářské ceny za rok 2019. Novinářskou křepelku pro mladé a perspektivní novináře do 33 let získal reportér Aktuálně.cz Lukáš Valášek a společně s Janem Horákem pak také obdrželi Česko-slovenskou cenu veřejnosti.
Texty redakce pronikly i do světové politiky. Vlivný americký senátor Marco Rubio v únoru vyzval americkou vládu, aby prověřila prodej televize Nova a dalších stanic do rukou Petra Kellnera. Odkazoval se přitom mimo jiné na zjištění Aktuálně.cz, že jeho firma Home Credit platila tajnou kampaň na podporu komunistické Číny v Česku. Kellnerovu korporaci PPF Rubio označil za prostředníka zájmu komunistického státu. PPF to dlouhodobě odmítá. Dnes již Novu vlastní.
Ministr zahraničí USA Mike Pompeo pak ve svém srpnovém projevu v českém Senátu při návštěvě republiky argumentoval i prací Aktuálně.cz o působení komunistické Číny v Česku. Zmínil i výhružný dopis čínské ambasády, který redakce zveřejnila.
Stamilionové hradní manipulace a Nejedlý v Rusku
I v roce 2020 zůstával zásadním vlivovým hráčem prezident Miloš Zeman a jeho okolí. Hrad dlouhodobě usiluje o dostavbu jaderné elektrárny Dukovany. Zeman v minulosti prohlásil, že by preferoval, pokud by stavbu za více než 200 miliard realizovali Rusové.
Aktuálně.cz společně s Respektem objevily, že v době, kdy Andrej Babiš prohlásil, že by jaderný tendr - chystaný na konec roku 2020 - odsunut, prezidentův poradce Martin Nejedlý bez vědomí vlády odletěl jednat do Ruska. Doteď není jasné, s kým vším se sešel ani co probírali. Sám Nejedlý přiznal jen schůzku s blízkým poradcem Vladimíra Putina, která se uskutečnila na pověření Miloše Zemana. Popřel ovšem, že by jednal o jádru. Hrad na dotazy odmítl odpovědět s tím, že Nejedlý není zaměstnancem Kanceláře prezidenta republiky, ta cestu nezařizovala ani neplatila a pověření od Zemana nejspíš bylo jen ústní. Senátní zahraniční výbor cestu odsoudil, někteří poslanci volali po odebrání diplomatického pasu Nejedlému, který nemá prověrku ani písemnou poradenskou smlouvu.
Hrad zároveň často útočí na šéfa kontrarozvědky BIS Michala Koudelku, která dlouhodobě varuje před pozváním Ruska a Číny do jaderného tendru. Deník Aktuálně.cz v této souvislosti zjistil, že Hrad najal někdejšího vysoce postaveného důstojníka rozvědky Jiřího Roma, který měl dle slov Miloše Zemana za úkol vypracovat kritickou zprávu na ředitele BIS Koudelku, kterou chce dosáhnout, aby ve funkci nepokračoval. Rom, u něhož se sbíhaly utajené informace, je vnímaný jako kritik nynějšího šéfa kontrarozvědky.
Společná investigace s Respektem pak přinesla zjištění, že Koudelka poslance informoval o okolnostech odchodu Jiřího Roma z BIS. Kontrarozvědka dle něj zmonitorovala jednání svého tehdejšího důstojníka Roma s někdejším majitelem bezpečnostní agentury Vítem Bártou. Ten v minulosti shromažďoval "kompro" na politiky.
Zatímco Rom měl vypracovat analýzu údajných manažerských pochybení Michala Koudelky, výrazné pochybnosti o hospodaření redakce odkryla v případě Hradu. Šéf sídla prezidenta v Lánech Miloš Balák letos stanul před soudem. Ač dle obžaloby o veřejné miliony obral Hrad, kancléř Vratislav Mynář ho dlouhodobě odmítá odvolat s odkazem na presumpci neviny. Aktuálně.cz a Respekt obžalobu získaly.
Desítky milionů korun z dle policie zmanipulované zakázky v sídle prezidenta plynuly do firem spřízněných se stíhaným Balákem. Právně tendr zaštítila kancelář, která předtím Mynářovi pomohla s nákupem jeho vily od advokáta Romana Janouška. Přítel Mynáře dělal i stavební dozor.
Další investigace Aktuálně.cz a Respektu přitom odhalila, že policisté původně podezřívali i kancléře. Odposlechy detektivů zachytily schůzku, na které Mynář Baláka ohledně stamilionového tendru úkoluje. Od dalšího prověřování ale kancléře nevědomky uchránila ochranka prezidenta Miloše Zemana, protože policie nemohla na Hradě odposlouchávat.
Sám Miloš Zeman se po konci svého mandátu chystá bydlet v bungalovu, který si staví přímo v Lánech. Aktuálně.cz a HN zjistily, že dva týdny poté, co podnikatel prodal Miloši Zemanovi pro vilu pozemek, dostala jeho dcera zakázku v sídle prezidenta. A přesně rok od transakce pak druhou. Přijde si téměř na 1,5 milionu korun. Navíc z Lán odkupuje za utajenou cenu dřevo. Nákup pozemku vyjednával kancléř Vratislav Mynář. Zakázky podepsal jeho stíhaný podřízený Miloš Balák.
Dřevo z Lán za neprůhledných okolností putovalo dle pátrání redakcí i jinam - k firmě spoluvlastněné přítelem Nejedlého nebo do neprůhledných firem a Číny. Balák je dle zjištění redakce obžalovaný ještě za prodej tisíce náklaďáků kamene vytěženého v letním sídle prezidentů. Přesto se v Lánech Balák pokouší otevřít řádný kamenolom.
A redakce Aktuálně.cz a Hospodářských novin také popsaly, že ještě než firmy poslaly stovky tisíc straně, která sponzorovala Zemanovy prezidentské kampaně, dle detektivů stát o srovnatelné peníze připravily. HN a Aktuálně.cz získaly svědectví bílých koňů, kteří dělali obchody se sponzory SPOZ. Transakce byly podle výpovědí z velké části jen fiktivní. Část donátorů strany byla i podle policie součástí pavučiny, která stát okradla na daních o desítky milionů.
Faltýnek v brněnské Stoce
Aktuálně.cz se ve spolupráci s Hospodářskými novinami věnovalo rovněž dalšímu velkému případu, který rezonoval v roce 2020 - brněnské kauze Stoka. Redakce rozkryla fakt, že nejde jen o lokální korupční případ, ale jeden z nejrozsáhlejších porevolučních skandálů zasahující jedny z nejmocnějších Čechů.
Policie k soudu zatím dostala desítku lidí za manipulace tendrů největší a nejbohatší radnice Brno-střed. Dle obžaloby si rozdělovali úplatky v řádech desítek milionů korun z veřejných peněz.
Detektivové ale dále prověřují SŽDC, radnici Prahy 4, Fakultní nemocnici Brno či brněnské městské firmy s desetimiliardovým ročním obratem.
Reportéři navíc rozkryli, že ze stamilionových manipulací veřejných zakázek policie sice obvinila jen jednoho vlivného politika ANO (někdejšího místostarostu Brno-střed Jiřího Švachulu), ale dále podezřívá z korupce i samotnou "dvojku" vládního hnutí Jaroslava Faltýnka i jeho syna Jiřího. To, že by se společně se Švachulou účastnili něčeho nelegálního, ale oba popírají. Zatímco Faltýnek st. Aktuálně.cz řekl, že se Švachulou nemá žádný vztah, jeho syn naopak připustil, že jde o jejich rodinného přítele.
Redakce později získaly a zveřejnily přímo nahrávku policejního odposlechu ze schůzky, která Stoku odstartovala, a Švachula na ní dle policistů rozebírá s nynějším klíčovým spolupracujícím obviněným Samanem El-Talabanim odvádění provizí "Efkům" z veřejných zakázek.
Dění v Brně zasáhlo nejvyšší patra politiky. Zatímco Andrej Babiš tvrdí, že netuší, jak se Švachula do hnutí ANO dostal, Aktuálně.cz a HN zjistily, že ho nechal přes protesty brněnských členů a v rozporu se zvyklostmi přijmout právě Švachulův známý Faltýnek. Po zjištěních redakce následoval odchod místopředsedy ANO a někdejšího brněnského primátora Petra Vokřála z Babišova hnutí. Dle jeho prohlášení brněnské ANO zůstalo napojeno na podsvětí. Členství v něm poté ukončil i Jiří Faltýnek. Premiér nakonec nechal celou organizaci v Brně zrušit. Obnovit se ji nepodařilo dodnes.
Vliv Švachuly ale dle policistů sahal až na antimonopolní úřad (ÚOHS). Tedy instituci, která posuzuje veřejné tendry za stamiliardy a hlídá, aby soukromé firmy vzájemnými dohodami nešponovaly ceny zboží a služeb v obchodech.
Pátrání Aktuálně.cz a Hospodářských novin ukázalo, že detektivové z korupce podezřívají téměř celé nejvyšší vedení úřadu. Zprávami mezi Švachulou a manažery policisté dokládají, že tento muž vedení úkoloval. Dosavadní předseda ÚOHS Petr Rafaj ze Švachuly, který je dnes obžalovaný z manipulace zakázek, navíc udělal svého poradce. Švachulu policisté také podezřívají, že zprostředkoval schůzky Rafaje s Faltýnkem, na nichž domlouvali manipulace miliardového tendru na mýto.
Rezignace nejmocnějšího úředníka v zemi
Aktuálně.cz a HN ale v posledních měsících postupně přinesly další závažná podezření kolem nejmocnějšího úředníka v zemi, který svým podpisem rozhodoval o tocích miliard korun.
Redakce odhalily, že detektivové prověřují i tajné schůzky Rafaje se zlínským hejtmanem Jiřím Čunkem v době, kdy antimonopolní úřad rozhodoval o miliardových tendrech právě Čunkova kraje.
Rafaj a jeho rodina navíc užívají byty někdejší vlivné šedé eminence ČSSD Alexandra Čuby, kterému Rafaj ještě jako poslanec vylobboval milionové dotace na potápěčské centrum. To přitom dodnes nefunguje. Další byt, který levně koupila Rafajova dcera, původně patřil jinému lobbistovi ČSSD Petru Kolaříkovi, který za místostarostování Rafaje prosadil ve Frýdku-Místku stavbu obchodního centra i přes protesty občanů.
Rafajův úřad, který má dohlížet na regulérnost veřejných tendrů, za neprůhledných okolností svěřoval zakázky na ostrahu a úklid své budovy stíhanému lobbistovi Tomáši Horáčkovi. Další veřejné miliony za zlepšování image úřadu šly i agentuře Christian V.I.P, která dělala kampaně Rafajově mateřské ČSSD a kterou vlastnil lobbista obžalovaný z praní špinavých peněz.
Petr Rafaj po sérii kauz nakonec k 1. prosinci složil funkci po dohodě s prezidentem Milošem Zemanem, který byl do té doby jeho zarputilým zastáncem a omítal ho odvolat.
Ve výběrovém řízení, které protikorupční experti označili za neprůhledné, vláda vybrala nástupce - je jím dosavadní úředník ministerstva vnitra Petr Mlsna, kterého Zeman jako svého favorita označil ještě dříve, než vůbec ministři tendr na post vypsali.
Klíčový vyšetřovatel a dozorující státní zástupce skončili
Vláda rovněž slíbila reformu úřadu, která by měla umenšit dosavadní vliv jeho předsedy. Mlsna, kterého si do postu zvolila, je ale jejím odpůrcem. Mimochodem z nynějšího postu bude rozhodovat právě třeba o legálnosti tendru na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany minimálně za 200 miliard korun, na němž tak záleží prezidentu Zemanovi.
V rámci kauzy Stoka došlo také k personálním změnám - na straně policie a justice. Dozorující státní zástupce Radek Mezlík se přihlásil o nový post evropského žalobce a uspěl. Odchází tak uprostřed soudního procesu s expolitikem ANO Jiřím Švachulou. Policista NCOZ, který prověřoval další větve kauzy, jde do civilu.
ODS ve Stoce spolu s ANO?
Stoka se mezitím dále rozrůstá a začíná zasahovat i opoziční ODS, která si dělá naděje na premiéra v parlamentních volbách 2021. Na radnici Brna-střed se v srpnu vrátili policisté. Jak ale prokázaly Aktuálně.cz a HN, tentokrát se nezajímali o politiky ANO, ale o vysoce postavené činovníky ODS, kteří městu vládli před ANO a vedou i nynější městkou koalici. Mezi podezřelými je exministr spravedlnosti, poslanec a mocný zákulisní hráč Pavel Blažek, jeho někdejší náměstek Radomír Daňhel, nynější primátorka Brna Markéta Vaňková i její vlivný náměstek Robert Kerndl.
Policie vychází mimo jiné z výpovědí stíhaného expolitika Pavla Hubálka. Ten policii řekl, že ODS v Brně kupčila s městskými byty. Podle něj na tom spolupracovali i někteří lidé, kteří dnes stojí před soudem za manipulace společně se Švachulou.
Občanští demokraté svého někdejšího dobrého známého označují za lháře, který se chce vyvinit z vlastních zločinů. Pátrání Aktuálně.cz a HN ale ukázalo, že Hubálek zajišťoval třeba i opravy dvou městských bytů pro nynější primátorku Markétu Vaňkovou (ODS). A redakce našly i podnikatele Miroslava Wagnera, který tvrdí, že v Brně za statisícové úplatky kupčil s městskými byty také. Ukazuje přitom i na politiky ČSSD, kteří s ODS byli v koalici, a zároveň potvrzuje některé části Hubálkovy výpovědi.
Anatomie selhání vlády v koronaviru
Redakce Aktuálně.cz v uplynulých měsících rovněž monitorovala kroky vlády v koronavirové pandemii. Vznikl rozsáhlý text "Anatomie selhání", který den za dnem mapuje například, jak dlouho měl premiér Andrej Babiš a další členové vlády informace o tom, že stát není dostatečně připravený, aby epidemii zbrzdil. Přesto vláda opatření přijímala jen váhavě a pomalu. Premiér Babiš navíc zavádění některých z nich brzdil.
Aktuálně.cz také ve spolupráci s Respektem přineslo zjištění, že vláda a premiér chtějí dosáhnout toho, aby v budoucnu získali pravomoc řídit zemi v době krize sami. Návrh uprostřed nouzového stavu předložil ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Po publikování informací premiér uvedl, že o tom nevěděl, Metnarův návrh označil za chybu a vláda o něm nehlasovala. Redakce však přinesly důkazy, že o plánu věděl.
Zatímco na jaře premiér Andrej Babiš a ministr vnitra Jan Hamáček na letišti vítali zásilky zdravotních pomůcek z Číny za miliardy, tuzemští výrobci špičkových ochranných obleků či masek si stěžovali, že na poptávku od státu čekali marně. Stát české ochranné pomůcky začal poptávat až poté, co na to upozornilo Aktuálně.cz.
Podobný scénář se týkal i certifikace dvou stovek plicních ventilátorů, na než se Češi na jaře skládali ve sbírce, která se rozběhla až v říjnu, a až poté, co redakce napsala, že stále leží ve skladu. Stát si do té doby slavnostně převzal jen 50 těch samých ventilátorů CoroVent od finanční skupiny PPF Petra Kellnera.
V souvislosti s pandemií koronaviru se redakce věnovala i boji proti fake news. Dezinformace přitom mají velký vliv na to, že se velká část společnosti obává očkování, které má epidemii covidu-19 zastavit. Komunikační kampaň za 50 milionů vláda začala vymýšlet až poté, co Aktuálně.cz informovalo, že selhává v boji s dezinformacemi, což ve výsledku může stát lidské životy. Materiál vlády se na text redakce odkazuje.
