Víme, proč neplatí šest let vězení pro Drábkova náměstka

Marek Pokorný Marek Pokorný
23. 10. 2014 11:00
Vrchní soud vrátil korupční kauzu kolem výplaty sociálních dávek zpět podřízenému soudu. Obžalovaní prý nedostali šanci se řádně hájit.
Foto: Vojtěch Marek

Praha - Už je jasné, proč vrchní soud vrátil pražskému městskému soudu k novému rozhodnutí korupční kauzu bývalého náměstka ministra práce Vladimíra Šišky a tehdejšího šéfa IT odboru Milana Hojera, kteří byli letos v dubnu odsouzeni k šesti a pěti letům vězení kvůli předraženému a nefunkčnímu systému výplaty sociálních dávek.

Máte rádi Aktuálně.cz?

Křišťálová lupa - hlasování pro A.cz

Hlasujte pro nás v internetové anketě Křišťálová Lupa 2015 v kategorii Zpravodajství. Za každý Váš hlas děkujeme!

HLASOVAT MŮŽETE ZDE >>

Podle názoru vrchních soudců nedostali Šiška s Hojerem šanci k řádné obhajobě. Městský soud je totiž odsoudil za úplně jiný trestný čin, než který mohli očekávat podle podané obžaloby, a vůbec jim to dopředu neavizoval. Obžalovaní se tak údajně nemohli připravit.

Soudce městského soudu Petr Novák poslal oba vysoké úředníky do vězení za vydírání. Obžaloba ale hovořila o mírnějších trestných činech - o korupci a zneužití pravomoci úřední osoby. 

Vydírání je víc než korupce

O vrácení k novému projednání rozhodl Vrchní soud v Praze již koncem září, ale teprve tento týden rozeslal písemný verdikt s odůvodněním. Deník Aktuálně.cz jeho anonymizovanou verzi získal na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.

"Předseda senátu… náležitým způsobem obžalované na možnost přísnějšího právního posouzení neupozornil," uvedl soudce Vrchního soudu v Praze Jindřich Fastner, proč kauzu vrací podřízené instanci.

Na podobnou věc si navíc stěžovali nejen oba odsouzení, ale upozornil na to ve svém odvolání i státní zástupce. Ten ovšem současně pro Šišku i Hojera požadoval vyšší trest a zejména zákaz činnosti v řídicích funkcích ve státní správě.

I když za oba trestné činy – jak vydírání, tak zneužití pravomoci úřední osoby - hrozí vězení pět až dvanáct let, v druhém případě trestní zákoník připouští i alternativu propadnutí majetku.

"Trestní zákoník v případě trestného činu vydírání nepřipouští uložení jiné alternativy k  trestu odnětí svobody, jde tedy o trestný čin ohrožený přísnějším trestem," uvedl soudce Fastner.

Stáhni tu stížnost

Kauza, kvůli které rezignoval v říjnu 2012 Šiškův přímý nadřízený, ministr práce Jaromír Drábek (TOP 09), se týká elektronického systému na výplatu sociálních dávek.

Drábkem řízené ministerstvo vypovědělo v roce 2011 smlouvu dosavadnímu provozovateli programu na vyplácení dávek, firmě OKsystem podnikatele Martina Procházky. Namísto ní uzavřelo bez soutěže smlouvu se společností Fujitsu Technology Solutions.

Procházka se proti tomu postavil a obrátil se i na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Vzápětí mu Hojer se Šiškou podle obžaloby nabídli, že za stažení stížnosti na antimonopolním úřadu dostane jinou zakázku za sto milionů korun. Procházka vše oznámil policii, která jej vybavila odposlechovým zařízením a následné schůzky s oběma úředníky nahrála.

Po zatčení Šišky ministr Drábek rezignoval a státní zástupce oba úředníky obžaloval z uplácení a zneužití pravomoci. Soud však nakonec jejich jednání překvalifikoval na vydírání.

Prověřte i výši škody

Soudce Petr Novák se bude muset vypořádat i s dalšími výtkami odvolacího soudu. Podle vrchního soudu totiž ani dostatečně neodůvodnil, v čem spatřuje způsobení škody velkého rozsahu, na něž poukázal.

"Otázkou výše škody, která měla být způsobena vydíráním svědka P., se blíže nezaobíral, jeho závěr podmiňující přísnější právní kvalifikaci zvlášť závažného zločinu vydírání tak zůstává neodůvodněný a nepřezkoumatelný," podotkl Fastner.

 

Právě se děje

před 15 minutami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Pražští zastupitelé schválili rozpočet, opozice ho kritizovala

Praha bude příští rok hospodařit s příjmy 60,7 miliardy a výdaji 81,6 miliardy korun. Rozdíl město dorovná například z peněz, které získá od státu. Na investice je vyčleněno 16,8 miliardy, což je o něco méně než pro letošní rok. Proti loňsku vzrostou o asi 5,5 miliardy korun běžné výdaje na 64,8 miliardy. Rozpočet dnes po mnohahodinové diskusi schválili pražští zastupitelé. Rozpočet kritizovala opozice, které vadí mimo jiné výše běžných výdajů.

Na konci loňského roku schválili zastupitelé na letošek rozpočet s příjmy 59,175 miliardy a výdaji 77,569 miliardy Kč.

Zdroj: ČTK
Další zprávy