Praha - Úterní účast vazebně stíhaného poslance Davida Ratha nemusí být zdaleka jeho poslední návštěvou sněmovny: pokud se nevzdá mandátu, může se po ukončení vazby účastnit schůzí sněmovny. Upozorňuje na to děkan pražské právnické fakulty Aleš Gerloch.
"Vazba může za několik týdnů pominout a pak bude stíhán na svobodě. Takže by se mohl klidně schůzí sněmovny účastnit," popisuje nezvyklou situaci expert na ústavní právo Gerloch.
Změna ústavy, kterou narychlo připravila předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS), Rathův případ nijak neřeší: i pokud by ji schválily ústavní většinou obě parlamentní komory, znamenala by ztrátu mandátu jen pro pravomocně odsouzené zákonodárce.
Rathův případ se ale klidně může táhnout léta.
Ostatně David Rath by nebyl v současné sněmovně zdaleka jediný, kdo by v ní působil přinejmenším zvláštně.
Smutné prvenství této sněmovny
Je sice momentálně jediným poslancem, který sedí ve vazbě, protože ho policie zadržela "bezprostředně po spáchání trestného činu", takže jí stačil jen předběžný souhlas předsedkyně sněmovny a soud ho mohl poslat do vazby.
Na druhou stranu ale už tato sněmovna zaznamenala jedno výjimečné prvenství: v jejích lavicích dál sedí dva poslanci, které soud už odsoudil za úplatkářství (zatím ovšem v první instanci, a tudíž nepravomocně): Vít Bárta (Věci veřejné) a Jaroslav Škárka (dříve Věci veřejné).
Právě jejich kauza mimochodem vyprovokovala předsedkyni Němcovou připravit onu ústavní novelu.
Další v očekávání?
Rath, Bárta a Škárka ale nejsou jedinými poslanci, kteří mají problémy.
Sněmovna bude muset v dohledné době rozhodnout i o tom, zda vydá policii poslance Otto Chaloupku (VV), který si nechával část platu svého bývalého asistenta. Policie to ve své žádosti pro sněmovnu kvalifikovala jako korupci.
Policie se zajímá i o dalšího poslance, který momentálně podpírá Nečasovu vládu, Miroslava Petráně. V souvislosti s ním prověřuje podezřelé finanční transakce kolem pardubického dostihového spolku.
Hned na počátku volebního období se policie zajímala o poslance Stanislava Humla (zvolen za VV, dnes člen ČSSD), a to kvůli údajně úmyslně zkreslenému posudku dopravní nehody.
Poslanci ale tehdy Humla policii nevydali, a tak je trestní stíhání navždy vyloučeno.
U dalších poslanců či členů vlády se objevilo jen podezření, nebyli ale ani obviněni.
Drobil a spol. - podezření bez obvinění
Pavel Drobil (ODS) kvůli kauze ve Státním fondu životního prostředí ČR odstoupil z funkce ministra, je dál poslancem. On sám v kauze obviněn nebyl, kvůli podezření z manipulace se státními zakázkami se před soudem objevil jen jeho poradce Martin Knetig.
Kauza byla už odložena, nejvyšší státní zástupce ale podal stížnost. Případ se dál vyšetřuje.
Další kauza se dotkla ministra obrany a senátora Alexandra Vondry.
Předražená zakázka pro firmu ProMoPro z doby českého předsednictví EU a vyvedení části peněz na zahraniční konta vedly k obvinění někdejších Vondrových podřízených. Sám ministr ale obviněn nebyl, zůstává ve vládě.
Kvůli kauze s nepřiznanou nemovitostí na Floridě naopak odstoupil z funkce ministra Jiří Besser (TOP 09 a STAN). V jeho případě šlo jen o přestupek (neúplné vyplnění majetkového přiznání).
Bém a ti druzí - vyšetřování ani nezačalo
Poslanec Pavel Bém se objevil v centru pozornosti letos na jaře, kdy se na veřejnosti objevily přepisy jeho telefonických rozhovorů s pražským lobbistou Romanem Janouškem.
Z přepisů vyplývá, že Janoušek měl na chod pražské radnice mnohem větší vliv, než kdy exprimátor Bém připouštěl, a navíc z nich vyplývá snaha ovlivňovat média.
Žádná obvinění ale nepadla, Bém pozastavil členství v ODS, odmítl ale výzvu své mateřské strany, aby složil mandát poslance.
Na okraji pak zůstávají jména Kristýny Kočí (dříve VV) či Václava Baštýře (ODS).
Kočí vystupovala v kauze Bárta-Škárka jako svědkyně, nicméně soudce Jan Šott při čtení rozsudku podotkl, že i o ni by se policie měla zajímat v rovině pachatele. Baštýř zase může mít problémy kvůli údajně spekulativnímu prodeji pozemků. Zajímá se o něj policie, zatím ale ani nepožádala o vydání.
Topolánkovou vládou zas třásla kauza Čunek
Problémy měla i předchozí sněmovna (2006-10), nezasedali v ní ale odsouzení nebo vazebně stíhaní poslanci.
Sněmovna v období Topolánkových vlád vydala justici ke stíhání poslance Petra Wolfa (ČSSD), obviněného následně v kauze zneužití státních dotací. Wolfa jeho mateřská strana vyloučila, on sám pak složil mandát.
Nejvíce ale Topolánkovou vládou zatřásla údajná úplatkářská kauza vicepremiéra a senátora Jiřího Čunka (spojená navíc s kauzou tzv. "justiční mafie"). Jiřího Čunka tehdy vydal Senát ke stíhání, to ale později státní zástupce zastavil.
Senátor Čunek bude letos na podzim znovu kandidovat do Senátu.
