Kauza Čapí hnízdo: Soud uložil Nagyové tříletou podmínku a půlmilionovou pokutu

Za dotační podvod a poškození finančních zájmů EU dnes Městský soud v Praze potrestal europoslankyni Janu Nagyovou (ANO) v kauze Čapí hnízdo tříletou podmínkou se zkušební dobou na pět let a peněžitým trestem 500.000 korun. Soudce Jan Šott ještě před vynesením rozsudku oznámil,, že jeho senát je vázán závěry odvolacího soudu.

Nagyová v závěrečné řeči vinu opětovně odmítla, z vyhlášení rozhodnutí se omluvila. Rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k Vrchnímu soudu v Praze.

V kauze je obžalovaný i premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš, Sněmovna ho ale počátkem letošního března nevydala ke stíhání a trestní řízení je tak v jeho případě přerušené. Soudce Jan Šott v pondělí uvedl, že vinou Babiše se v současném řízení zabývat nemůže.

Městský soud obžalované v minulosti dvakrát nepravomocně osvobodil, oba rozsudky ale zrušil Vrchní soud v Praze. V posledním rozhodnutí, které padlo před tím, než Babiš znovu získal poslaneckou imunitu, navíc odvolací soud zavázal městský soud k tomu, aby Babiše a Nagyovou uznal vinnými. „Jsme vázáni závěry odvolacího soudu,“ potvrdil v pondělí Šott.

Obhájce Nagyové Josef Bartončík v pondělí v závěrečné řeči uvedl, že rozhodnutí vrchního soudu zavazující nižší soud k vydání odsuzujícího rozsudku je nezákonné, protiústavní a porušuje platný trestní řád. Jde podle něj o porušení ústavních pravidel, které nemá v historii České republiky obdoby. Nagyová podle něj nic nezatajila, dotační úřad měl podle právníka při rozhodování o dotaci k dispozici všechny informace. Ani podle ženina druhého obhájce se Nagyová trestných činů nedopustila.

Nagyová v závěrečné řeči upozornila na délku trestního řízení, vrchní soud podle ní také nerozhodoval nestranně. Pozastavila se nad tím, že by podle rozhodnutí odvolacího soudu měla plánovat dotační podvod a riskovat, aniž by měla mít z takového jednání jakýkoli prospěch. Odmítla, že by uvedla v žádosti lživé informace. Společnost podle ní navíc podmínky podle tehdy platných předpisů splňovala.

Obžaloba v kauze Čapí hnízdo tvrdí, že Babiš zajistil na přelomu let 2007 a 2008 vyvedení společnosti Farma Čapí hnízdo z Agrofertu a prodej akcií svým dětem a partnerce. Podle vyšetřovatelů to udělal proto, aby společnost zdánlivě splňovala podmínky k získání padesátimilionové dotace pro malé a střední podniky. Nagyová podle obžaloby úspěšnou žádost o dotaci podala. Babiš i Nagyová vinu dlouhodobě odmítají.

Bartončík v pondělí předložil nové listinné důkazy a znalecké posudky. Navrhnul také opětovně vyslechnout svědky, kteří se mohou vyjádřit k vyčlenění společnosti Farma Čapí hnízdo, tehdy ještě pod názvem ZZN AGRO Pelhřimov, z Agrofertu. Vyslechnout chtěl jako svědka i Babiše. Vrchní soud totiž ve svém závazném rozhodnutí podle advokáta změnil popis skutku a svědci by se k němu tak měli vyjádřit.

Soudce ale jeho návrhy zamítl. Vysvětlil, že městský soud jako nižší soud není oprávněn přezkoumávat rozhodnutí odvolacího soudu. Jako důkazy v pondělí provedl pouze tři listiny.

Babiše Sněmovna v minulosti vydala třikrát - v září 2017, v lednu 2018 a v březnu 2022. Po posledních volbách rozhodla, že premiéra ke stíhání nevydá. V trestním řízení tak nelze pokračovat po dobu trvání Babišova nynějšího poslaneckého mandátu. Pokud by Babiš získal mandát i v dalších sněmovních volbách, rozhodovala by o jeho případném vydání dolní komora v novém složení.