


Nejvyšší správní soud přijal odkladný účinek Jaroslavu Brožovi ve stížnosti proti odvolání z funkce děkana Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy. Dočasně tak znemožnil volbu nového děkana. K té bude moct dojít, až Nejvyšší správní soud vydá konečné rozhodnutí ohledně Brožovy stížnosti. Vyplývá to z usnesení soudu, o kterém ve středu informoval Deník N.

Brože, který vedl fakultu od května 2024, odvolala bývalá rektorka univerzity Milena Králíčková z funkce na návrh akademického senátu loni v únoru. Obrátil se na Městský soud v Praze, který ho předběžným opatřením do funkce vrátil. Rektorka však Brože odvolala loni v létě podruhé.
Odvolaný děkan se znovu bránil žalobou, té už soud odkladný účinek nepřiznal. Vydal ale návazná usnesení, kterými zakázal do pravomocného rozhodnutí volbu nového děkana katolické fakulty a rektorce Králíčkové pověřovat vedením fakulty třetí osobu. Loni v prosinci pak městský soud Brožovu žalobu zamítl.
„Nejvyšší správní soud nyní rozhodl o přiznání odkladného účinku a konstatoval můj návrat do funkce děkana, a to do doby vydání konečného rozhodnutí soudu. Fakulta však i nadále zůstává pod nucenou správou rektorátu Univerzity Karlovy. Budu proto spolupracovat s panem rektorem na stabilizaci fakulty a zajištění jejího řádného fungování,“ sdělil Brož ve vyjádření. Na usnesení soudu ve středu upozornil Deník N.
Rozhodnutí o odkladném účinku spočívá v tom, že až do skončení řízení před Nejvyšším správním soudem se pozastavují účinky výroku rozsudku Městského soudu v Praze z 11. prosince 2025, stojí v usnesení.
Soud také pozastavil účinek rozhodnutí Králíčkové o odvolání Brože z funkce děkana z února loňského roku. Nového děkana měl akademický senát fakulty volit na svém zasedání příští týden. Do volby se přihlásili dva lidé, kromě Brože také církevní právník Jiří Dvořáček.
Fakultu nyní vede rektor univerzity Jiří Zima, od konce loňského září je v nucené správě. Tu na ni uvalilo ministerstvo školství v důsledku sporů, které na fakultě panují několik měsíců a týkají se toho, kdo ji má vést po odvolání Brože.
Pokud by nebyly právní účinky výroku pravomocného rozsudku městského soudu a rozhodnutí Králíčkové o odvolání Brože odloženy do doby, než Nejvyšší správní soud o stížnosti rozhodne, hrozí podle soudu riziko vzniku situace, kdy by mohla být funkce děkana katolické fakulty obsazena dvěma osobami.
Univerzita Karlova v tuto chvíli analyzuje, jaké jsou reálné dopady rozhodnutí Nejvyššího správního soudu na fungování fakulty v souvislosti s její stále trvající nucenou správou. „Je třeba zdůraznit, že rektor Univerzity Karlovy opakovaně upozorňoval na riziko důsledku stále nedořešených soudních sporů v širší souvislosti s odvoláním děkana Brože a vyhlášením děkanských voleb akademickým senátem Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy po projednání s bývalou rektorkou v lednu 2026, toho času nucenou správkyní fakulty,“ uvedla škola.
Fakulta chtěla nového děkana volit loni na podzim, Městský soud v Praze to ale akademickému senátu zakázal do doby, než pravomocně rozhodne o Brožově žalobě. Brož i Dvořáček kandidovali i v podzimní zrušené volbě, stejně jako genealog a teolog Petr Nohel.
„Mrzí mě, že se řešení celé situace opět oddaluje a prodlužuje se období nejistoty. Ta nedopadá pouze na instituci jako celek, která se v tomto režimu nemůže plně rozvíjet, ale velmi konkrétně i na jednotlivé zaměstnance fakulty,“ vysvětlil v reakci předseda akademického senátu fakulty Vopřada.
Vopřada uvedl, že před vyhlášením volby od rektora neobdržel informaci o tom, že by považoval vyhlášení volby za rizikové. „V tuto chvíli nemám od rektorátu ani jeho právního odboru k dispozici stanovisko, jakým způsobem bude proces volby děkana katolické fakulty dále probíhat; s ohledem na aktuální situaci však předpokládám její odložení,“ dodal předseda akademického senátu fakulty.




Buďte v obraze dřív, než začne den. Každé ráno vám pošleme nejdůležitější zprávy a původní články, které stojí za přečtení.

Pro řidiče i pro ty, kteří o autech jen rádi čtou. Každý čtvrtek novinky, testy, rozhovory i praktické rady, které využijete za volantem.



Hlasování ve volbách ve Slavětíně na Lounsku prohlásil ústecký krajský soud za neplatné. Vyplývá to z informací zveřejněných na úřední desce soudu. S hlasovacími lístky se v městysu, kde je 517 voličů na seznamu, roznášely propagační materiály jedné z kandidujících stran.



Britská policie zatkla příslušníka amerických ozbrojených sil, který je podezřelý z trestných činů podle zákona o národní bezpečnosti. Věc se týká Ruska, uvedla v úterý večer britská policie s tím, že spolupracuje s americkými úřady včetně Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI). Ředitel FBI Kash Patel podle britského prohlášení uvedl, že zatčení se týká obvinění ze špionáže.



Španělská vláda požaduje, aby platforma pro sdílení krátkých videí TikTok pozastavila provoz v zemi, dokud neodstraní materiál zobrazující sexuální zneužívání dětí. Informovala o tom agentura Reuters. Vlastníkem TikToku je čínská společnost ByteDance.



Americký ministr zahraničí Marco Rubio označil za velmi produktivní úterní rozhovory o ukončení války na Ukrajině. Ještě podle něj ale zbývá hodně práce. Cílem je prý rozhovory mezi USA, Ukrajinou a Ruskem nakonec rozšířit také o Evropu, řekl podle agentury Reuters.



Premiér Andrej Babiš (ANO) ve svém pravidelném nedělním vystoupení zmínil mimo jiné výbuch muničáku ve Vrběticích v roce 2014. Za ten mohou podle českých tajných služeb agenti ruské GRU. Předseda vlády ale v souvislosti s Vrběticemi zmínil někoho jiného – europoslance Alexandra Vondru (ODS). To vyvolalo ostrou reakci v ODS. Šéf strany Martin Kupka vzkázal Babišovi, aby si nebral Vondru „do pusy“.