Katedrála svatého Víta patří státu, rozhodl soud

Veronika Lehovcová Suchá Veronika Lehovcová Suchá
30. 4. 2008 17:20
Odvolací soud respektoval názor Nejvyššího soudu.

Praha - V dlouhodobém sporu o vlastnictví katedrály svatého Víta znovu uspěl stát. Odvolací Městský soud v Praze potvrdil předchozí verdikt soudu nižší instance, že katedrála i s přilehlými nemovitostmi patří státu.

Důvody verdiktu odkázal na závazné stanovisko, které vydal už loni v únoru Nejvyšší soud. Právě ten zrušil první rozhodnutí, které městský soud v tomto případu vydal.  

"Museli jsme změnit názor na věc," řekl v odůvodnění předseda Senátu Vladimír Fučík, který nevyhověl žádostem právního zástupce církve Petra Zderčíka, aby postoj Nejvyššího soudu nerespektoval, protože jde o verdikt vynesený na politickou objednávku.

"Stanovisko není závazné, protože není právní, je politické," řekl Aktuálně.cz Zderčík. Sám Zderčík ještě v průběhu sporu uznal, že jeho požadavek na městský soud je hodně odvážný. "Uznávám, že taková věc v naší zemi ještě nebyla," dodal.

Čtěte více:

Nejvyšší soud a dnes i soud odvolací vyhověly oběma hlavním argumentům státu ve sporu. Totiž, že církev nebyla po celou dobu jediným vlastníkem chrámu a že církev se neměla právo majetku domáhat prostřednictvím určovací žaloby, ale restituční.

Vedlejší účastník řízení, kardinál Miloslav Vlk, má za to, že Nejvyšší soud rozhoduje v církevních záležitostech neobjektivně. "Případy, které se týkají církve, si na Nejvyšším soudu vybírá soudce František Ištvánek, který má komunistickou minulost," řekl Vlk.

Spor ale ani po téměř patnácti letech nekončí. Církevní instituce se chtějí dovolat k Nejvyššímu soudu. Ten už ale ve věci jednou rozhodl, pro církev je to tedy spíš jen formální krok na cestě k Ústavnímu soudu.

O církevní majetek se bojuje i ve sněmovně

Svatovítská katedrála je v těchto dnech i předmětem politických jednání o vyrovnání státu a církví. Vládní návrh tohoto vyrovnání právě posuzují poslanci.

Jedna z nich, poslankyně ODS Miroslava Němcová, se nechala slyšet, že předloží pozměňovací návrhy, kterými by katedrála navždy patřila státu. "Já chci připravit pozměňovací návrh, podle něhož by měla zůstat Svatovítská katedrála v majetku státu tak, jak je tomu dosud a aby byla spravována společně s katolickou církví, tak jak je tomu dosud," řekla Němcová.

Zahrnout řešení sv. Víta do církevního zákona navrhli už před týdnem sociální demokraté. Ti navíc mají podle zjištění Aktuálně.cz nyní v rukou nové právní analýzy, které významně zpochybňují církev jako skutečného vlastníka majetku. Podobné pozadí má i spor Hradu a církve o katedrálu.

Čtěte více: Právníci: Stát církvi nabízí miliardy, které jí nepatří

Opírají se o základní námitku, podle níž nemá římskokatolická církev na restituce významné části majetku vůbec nárok. Podle této teze církev totiž nikdy nebyla majitelem, ale jen správcem majetku.

Podstata sporu: Byla katedrála československého lidu?

Se státem se soudí Metropolitní kapitula u sv. Víta a Kolegiátní kapitula Všech svatých na Hradě pražském. Na straně státu je Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) a Kancelář prezidenta republiky.

Právní podstata sporu spočívá v tom, zda církev byla jediným vlastníkem chrámu, nebo zda vlastnictví přešlo v době po roce 1948 na "československý lid".

Advokát Metropolitní kapituly Petr Zderčík předložil dokumenty, které podle něj dokazují, že k faktickému vyvlastnění katedrály nedošlo. Klíčovým dokumentem je vládní nařízení z roku 1954, které založilo chráněnou oblast Pražského hradu s tím, že patří "všemu československému lidu". Podle církve a předchozích rozhodnutí soudů tato věta nemá právní sílu změnit vlastnické vztahy. Podle zástupců státu je ale evidentně fakticky změnila a i v právní rovině se na ní pak odvolávala další vládní nařízení.

Zderčík citoval například stanovisko Generální prokuratury z roku 1954, podle kterého je církevní majetek soukromé vlastnictví. "Mí klienti byli vlastníky katedrály. Dokonce to uznával i komunistický režim ve své největší síle a slávě v roce padesát čtyři," řekl Zderčík při jednom z minulých projednávání.

Právnička z Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Milada Šípková uznává, že majetkové nároky církví vůči státu nejsou patnáct let po změně režimu vyřešeny.

"Mohu si o tom myslet cokoli, ale nevyřešíme to zde občanskoprávní žalobou. Křivdy z historie může napravit jedině zákonodárce ne soud. Zdá se mi nedůstojné, že se přeme o katedrálu, jako by to byl nějaký domek mezi pozemky dvou sousedů," řekla Aktuálně.cz Šípková. Podle ní se podle stejného principu jako církev pak mohli soudit například všichni, kteří byli poškozeni pozemkovou reformou ve dvacátých letech.

Projděte si historii katedrály:

 

Právě se děje

před 14 minutami

Skokani Kožíšek i Sakala postoupili v Klingenthalu z kvalifikace

Oba čeští skokani na lyžích Čestmír Kožíšek i Filip Sakala postoupili do nedělního závodu Světového poháru v Klingenthalu. Kožíšek skočil v kvalifikaci 123 metrů a obsadil 35. místo, Sakalův skok byl o šest metrů kratší a český reprezentant skončil pětačtyřicátý, o jedinou pozici za lídrem SP Danielem-Andrém Tandem z Norska. Zvítězil Rakušan Stefan Kraft.

Další zprávy