Kartel rozdělí miliony z dotací v přímém přenosu

Petr Holub
25. 6. 2012 8:17
Ve středu rozdá Rada Ústeckého kraje mezi projekty 142,6 milionu korun
Foto: Aktuálně.cz

Praha - Příští středu předloží krajská rada ústeckému zastupitelstvu materiál, který navrhuje podpořit z evropského dotačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost projekty za 142,6 milionu.

Radní vybrali projekty podle zavedeného pravidla, že vzdělávací dotace v Ústeckém kraji dostávají pouze ty projekty, které vypracuje sedm podnikatelských skupin, Hospodářská komora nebo krajské školy.

Školy pak obvykle zadávají subdodávky zmíněným sedmi firmám, případně komoře.

Předem jasní vítězové

Při poslední výzvě mají firmy spřízněné s politiky inkasovat dvě pětiny celkové částky. Z veřejně přístupných dokumentů pro zasedání zastupitelstva se dá vyčíst, že konkrétně jde o skupiny kolem mateřských firem Asistenční centrum, Rekvalifikační a informační centrum (RIC), Seductus, SC-Bronco a Collegeconsulting.

Pětinu dotací na podporu vzdělávání rada slíbila krajským školám, desetinu dostanou městské školy a další desetinu Hospodářská komora, resp. spřízněné instituce.

Na ostatní zájemce se dostane zbylá pětina. Odmítnuty byly desítky dalších projektů za 400 milionů.

Vůbec nejúspěšnějším žadatelem se stal podnikatel František Jochman, který získá pod kontrolu 25 milionů. Dva projekty byly schváleny dceřiným firmám jeho Asistenčního centra, s dvěma uspěly spřízněné firmy VVV Most a Sykora Swiss Consulting, s jedním lounská Okresní hospodářská komora, kterou Jochman řídí.

Známí z rady lidských zdrojů

Jochman zasedá v Radě rozvoje lidských zdrojů Ústeckého kraje, která krajským politikům doporučuje, jak utrácet prostředky z Evropské unie. Do rady dochází také majitelka RIC Dagmar Prošková.

O tři projekty za 15 milionů se podělily její firma Litvínovská vzdělávací společnost a další dvě instituce (Hopes a Sociálně-právní institut), které sídlí na stejné adrese jako RIC.

Pětinu dotací získají firmy, které nejsou součástí kartelu, jak ho Aktuálně.cz definovalo už v lednu. Přitom ani u nich nelze vyloučit, že jim prospěla blízkost k místním politikům.

Například majitelé litvínovské firmy Blažek&Blažek spolupracují s mosteckým sociálním demokratem Romanem Sigmundem.

Občanské sdružení Alma vis založila Jana Blažková, která pracuje v sociální komisi Ústeckého kraje, Vzdělávací centrum Lesná, které patří členovi hnutí Severočeši.cz Antonínu Herzánovi, je dobře zapsáno u hejtmanky Jany Vaňhové a získalo už dotaci také z jejího fondu.

Zmíněné instituce také nedostaly podporu ze vzdělávacího programu poprvé.

Vzdělávací centrum Most

Praxi rozdělování peněz úzké skupině podnikatelů má ve středu posvětit krajské zastupitelstvo. Rozpaky při zdvihání rukou budou mít zvláště zastupitelé, kteří nejsou z Mostu.

Krajská rada totiž navrhuje, aby čtyři měsíce před volbami schválili materiál, který navrhuje poslat 45 procent dotací do Mostu nebo sousedního Litvínova.

Relativně dobře dopadlo ještě Ústí s pětinou celkové dotace, s dvacetinou se ovšem musí spokojit Děčín nebo Louny. Teplice nedostanou vůbec nic.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 25 minutami

Libyjský maršál Haftar odstoupil dočasně z funkce, může si tím připravovat půdu pro prezidentské volby

Polní maršál Libyjské národní armády (LNA) Chalífa Haftar oznámil, že na tři měsíce odstoupí ze své funkce. Podle agentury Reuters si tak připravil půdu k možné kandidatuře v prezidentských volbách, které se mají konat v prosinci.

Haftarovy oddíly ovládají východ Libye a velkou část jižních oblastí. LNA v prohlášení uvedla, že Haftar pověřil svého náčelníka štábu, aby na tři měsíce převzal jeho povinnosti.

Vojsko maršála Haftara v minulosti bojovalo proti jednotkám libyjské armády, která stála za vládou v Tripolisu. Samotný Haftar podporoval paralelní vládu na východě země. Loni čtrnáctiměsíční boje ukončilo příměří, které také umožnilo ustavení přechodné vlády, jež má připravit prosincové volby.

Parlamentní a prezidentské volby se mají konat 24. prosince, ale jak napsala agentura AP, jejich osud je nejistý. Volební zákon, který stanoví že kandidáti na prezidenta se musejí vzdát úřadu po dobu 90 dní před volbami, vyvolal značné neshody mezi libyjskými politiky. Jeho ratifikace vedla až k odhlasování nedůvěry vládě premiéra Muhammada Dbaíby, která bude zemi do voleb řídit jako úřadující.

Zdroj: ČTK
před 27 minutami

Fed patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu

Americká centrální banka (Fed) patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu. Banka to oznámila po dvoudenním zasedání svého měnového výboru. Je to dříve, než prognózovala před třemi měsíci, což agentura AP interpretuje jako známku toho, že Fed znepokojují přetrvávající vysoké inflační tlaky.

Svou klíčovou úrokovou sazbu Fed ponechal v rozpětí nula až čtvrt procenta. Šéf Fedu Jerome Powell na tiskové konferenci uvedl, že banka by mohla dokončit omezování nákupu dluhopisů do poloviny příštího roku.

Pokud se bude ekonomice dařit, začne Fed omezovat nákup dluhopisů tento rok, uvedla banka v prohlášení. Cílem nákupů dluhopisů bylo snížit úrokové sazby dlouhodobých úvěrů, aby se podpořilo půjčování a utrácení. Powell dále na tiskové konferenci uvedl, že centrální banka by mohla oznámit omezení nákupu dluhopisů už na příštím zasedání v listopadu.

Plány Fedu odrážejí přesvědčení, že se ekonomika zotavila z recese vyvolané pandemií covidu-19 natolik, že banka může brzy začít omezovat svou mimořádnou podporu. S postupným posilováním ekonomiky se také zrychlila inflace na tříleté maximum, což zvyšuje tlak na Fed, aby se měnová politika zpřísnila.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Biden se v říjnu sejde s Macronem. Francouzský prezident také pošle svého velvyslance zpět do USA

Americký prezident Joe Biden se ve středu telefonicky spojil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem ve snaze urovnat diplomatickou roztržku vyvolanou novým bezpečnostním paktem Američanů s Británií a Austrálií. Bílý dům a Elysejský palác následně ohlásily na konec října setkání obou prezidentů, které se má uskutečnit v Evropě. Také informovaly o Macronově rozhodnutí poslat příští týden francouzského velvyslance zpět do USA.

Francie minulý týden přistoupila k bezprecedentnímu kroku a svého ambasadora povolala ke konzultacím v reakci na nové bezpečnostní partnerství mezi USA, Británií a Austrálií, jehož součástí je poskytnutí amerických jaderných ponorek australské armádě. Austrálie zároveň oznámila odstoupení od dohody o dodávce ponorek uzavřené v roce 2016 s francouzskou firmou Naval Group a francouzská vláda v reakcích neskrývala rozhořčení.

Zdroj: ČTK
Další zprávy