


Nejsilnější sněmovní strany ANO a ODS chystají na kampaň pro letošní volby do obecních zastupitelstev vyšší desítky milionů korun. Další strany většinou počítají s výrazně nižšími náklady, než jaké měly na loňské volby do Sněmovny, vyplynulo z jejich vyjádření na dotaz ČTK.

Opoziční Starostové a nezávislí (STAN) chystají na komunální volby 25 milionů korun ve srovnání se 74 miliony na sněmovní volby, Piráti na propagaci dají 16 milionů, loni to bylo přes 83 milionů.
Vládní hnutí ANO počítá na komunální volby s výdaji ve vyšších desítkách milionů korun, sdělila mluvčí Michaela Poláková. „U senátních voleb nepřesáhneme zákonem stanovený limit, který činí dva miliony na první kolo a 500 tisíc korun na případné druhé kolo,“ dodala. Témata i styl kampaně nechává ANO na jednotlivých kandidátech, krajích a obcích. „Každá obec je specifická a má specifická témata. Bude se to tedy lišit podle jednotlivých kandidátek. Bude to ale určitý mix, který máme dlouhodobě vyzkoušený, že funguje,“ uvedla.
V komunálních volbách hnutí nasadí 8572 kandidátů, z toho zhruba stovka se uchází o hlasy v koalici s jinými stranami. Do Senátu kandiduje ANO ve 24 obvodech. Ačkoliv hlavně koaliční SPD a Motoristé původně usilovali, aby vládní strany nasadily společné kandidáty, všichni kandidáti ANO do Senátu se nakonec opírají jen o podporu tohoto hnutí.
Mluvčí ODS Mariana Wernerová sdělila, že konkrétní výše nákladů se bude odvíjet od jednotlivých kampaní. „Obecně lze říci, že na úrovni komunálních voleb se budeme držet podobných rozpočtů jako při posledních volbách v roce 2022, kdy se částka pohybovala ve vyšších desítkách milionů korun,“ uvedla. ODS ve výroční zprávě za rok 2022 vyčíslila náklady komunální kampaně na 117,3 milionu korun, u ANO to bylo 145,4 milionu. „V případě senátních voleb nepřesáhneme zákonný limit,“ dodala Wernerová.
Hnutí STAN má centrálně na volby určených 32 milionů. „Z toho 25 milionů korun pro komunální volby a sedm milionů korun pro volby senátní. Nejedná se ovšem o finální částku. Přesná čísla a rozdělení do jednotlivých kapitol budeme mít k dispozici po volbách a vše je samozřejmě k dohledání na transparentním účtu,“ řekla mluvčí Sára Beránková. Do kampaně před čtyřmi lety dali Starostové 41,5 milionu korun.
Piráti si na komunální kampaň vyčlenili zhruba 16 milionů korun a na senátní 3,4 milionu. „Jde o celkový plánovaný objem prostředků, který zahrnuje jak centrální podporu, tak prostředky na jednotlivé kampaně,“ uvedla mluvčí Kristina Jochmannová. Na poslední komunální volby dali Piráti 31,8 milionu.
Komunikace podle Jochmannové bude mít společný pirátský rámec a témata, především dostupné bydlení, podporu mladých lidí a rodin a boj proti korupci. „Zároveň ale nechceme vést komunální volby jen z Prahy. Jednotlivé kandidátky kampaně výrazně přizpůsobují konkrétním problémům a potřebám lidí v daném městě či obci,“ dodala.
Větší prostor pro individuální kampaně bude u kandidátů do Senátu, kde jsou Piráti navrhující stranou u trojice kandidátek a další patnáctku uchazečů podporují nebo kandidují za koalici zahrnující Piráty. „Formáty kombinují především kontaktní kampaň, setkávání s občany, debaty a akce v regionech se sociálními sítěmi, venkovní reklamou a další politickou inzercí,“ řekla mluvčí.
KDU-ČSL dá na senátní volby čtyři miliony korun, další peníze na kampaň mají formu darů. „Na komunální volby centrála nepřispívá, vše jde z rozpočtů jednotlivých krajů,“ uvedla mluvčí Iva Petrusová. V posledních komunálních volbách vyčíslili lidovci náklady na 25,7 milionu korun.
TOP 09 předpokládá, že na centrální část kampaně dá přibližně 7,5 milionu korun, řekl mluvčí strany Jakub Tomek. „Konečné náklady však budou vyšší, protože ve velké části obcí a měst kandidujeme v koalicích, na jejichž kampaních se finančně podílejí také koaliční partneři, regionální organizace a další podporovatelé. Přesnou celkovou částku proto v tuto chvíli nejsme schopni sdělit,“ uvedl. Před čtyřmi lety dala TOP 09 na kampaň 30,4 milionu.
Na senátní volby chce TOP 09 vynaložit čtyři miliony. Také v tomto případě se na financování kampaní v jednotlivých obvodech podle mluvčího podílejí koaliční partneři, regionální organizace a další podporovatelé kandidátů. „Konečné náklady proto budou známy až po skončení volební kampaně,“ dodal.






Volební účast se v sobotní, druhý den voleb, pohybovala nejčastěji mezi 25 a 40 procenty. V Praze překročila 30 procent, vyšší byla třeba v Brně nebo na jihu Čech. V Moravskoslezském kraji se odhadovaná účast přibližuje téměř k 50 procentům. Občané vybírají komunální zastupitele a někde také třetinu senátorů. V pátek přišla k obecním volbám nejčastěji pětina až třetina voličů.



Sprint ve Velké ceně Singapuru formule 1 vyhrál Nizozemec Max Verstappen z Red Bullu. Pomohl mu George Russell, který z prvního místa s Mercedesem havaroval po vlastní jezdecké chybě.



Jednání zástupců Spojených států, Ukrajiny, evropských zemí a NATO v Miami o ukončení války Ruska proti Ukrajině skončila předčasně, napsal v sobotu server Ukrajinska pravda s odvoláním na zpravodaje rozhlasové stanice RFE/RL a amerického vyjednávače Steva Witkoffa. Rozhovory podle serveru skončily po překvapivém ujednání prezidentů USA a Ruska o dodávkách ruské nafty na americký a světový trh.



Irské předsednictví navrhuje snížení příštího sedmiletého rozpočtu EU na 1,622 bilionu eur (zhruba 39,5 bilionu Kč), ukázal příslušný dokument. Evropská komise loni v červenci navrhla rozpočet v objemu 1,763 bilionu eur (zhruba 42,9 bilionu Kč), rovněž v cenách roku 2025. Irský návrh je tak přibližně o osm procent nižší než původní návrh komise.



Členové krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) prosazují změnu dlouhodobého postoje. Podle nové strategie navrhují ustoupit od požadavku na vystoupení Německa z eurozóny a místo toho požadují zásadní reformy EU a společného měnového systému. Strana přitom vznikla v reakci na krizi eurozóny a opakovaně zmiňovala i možnost vystoupení Německa z EU.