Vláda rozdala ve druhém pololetí odměny za 263 milionů korun, o 34 milionů více než loni

ČTK ČTK
17. 12. 2015 14:30
Vládní koalice rozdávala ve druhém pololetí štědřejší odměny než za stejné období v minulém roce. Na odměnách se rozdalo 263 milionů korun, což je o 34 milionů korun více. Nejvíce peněz v přepočtu na jednu osobu inkasovali zaměstnanci na Úřadu vlády (34 644 Kč), nejméně úředníci na ministerstvu školství (necelých 8 tisíc Kč). Jasná pravidla pro odměňování státních úředníků stanovil služební zákon, který platí od letošního července a spadá pod něj skoro 70 tisíc lidí.
Vladní koalice
Vladní koalice | Foto: Matej Slávik

Praha - Vládní koalice rozdělila ve 2. pololetí mezi úředníky odměny ve výši 263 milionů korun, což je meziročně o 34 milionů korun více. Členové vlády premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) si ale podle informací Českého rozhlasu (ČRo) stojí za tím, že jejich podřízení si takové ohodnocení zaslouží.

V přepočtu na jednu osobu inkasovali nejvíc zaměstnanci Úřadu vlády, ministerstva zahraničí, kultury a životního prostředí. Na odměnách dostali úředníci těchto ministerstev v průměru 34 644 Kč, 31 579 Kč, 31 332 Kč a 31 143 Kč. Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) jsou odměny zasloužené.

Zaměstnanci přispěli k výraznému zlepšení čerpání evropských fondů. "Jsou tam záležitosti, které se týkají přípravy konkrétních zákonů nebo projektů. Například kotlíkových dotací nebo Nové zelené úsporám," řekl ČRo Brabec.

Šetřilo se naopak na ministerstvu školství. Tamní úředníci brali k platu navíc průměrně necelých 8 tisíc korun.

230 tisíc za souběh dvou funkcí

Jednu z nejvyšších letošních prémií pak podle ČRo dostal náměstek na ministerstvu kultury Patrik Košický. Konkrétně 230 tisíc korun. Mimořádný bonus si podle šéfa úřadu Daniela Hermana (KDU-ČSL) zasloužil mimo jiné tím, že vedle funkce náměstka vykonával i funkci ředitele kabinetu ministra.

"A to, že jsme museli zavádět služební zákon, znamenalo celou řadu velice náročných administrativních aktů. Jednalo se v podstatě o souběh těchto dvou funkcí," uvedl Herman.

Jasná pravidla pro odměňování státních úředníků stanovil právě služební zákon, který platí od letošního července a spadá pod něj skoro 70 tisíc lidí. Podle služebního zákona činí maximální výše odměny nejvýše 25 procent z ročního úhrnu nejvyššího platového tarifu a nejvýše přípustného osobního příplatku v příslušné platové třídě.

"Limit jsme zavedli úmyslně právě proto, abychom vyloučili extrémy, kdy byla v minulosti zneužívána pravomoc udělovat neomezené odměny a neodpovídalo to reálnému výkonu, který byl některými lidmi odváděn ve státní správě," poznamenal premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

 

Právě se děje

před 5 minutami

Sněmovna přes výhrady podpořila vznik stálých senátních obvodů

Sněmovna přes výhrady opozice podpořila v prvním kole vládní návrh na zavedení stálých obvodů pro volby do Senátu. Zamítnutí novely ve středu Piráti neprosadili. Návrh před dalším schvalováním projedná ústavně-právní výbor a také ústavní komise.

Předseda výboru Marek Benda (ODS) označil za mimořádně nešťastné a nerozumné řešení, kdy ústavní zákon vyjmenovává skoro všechny obce. Podle Pirátů návrh nabourává z dlouhodobého hlediska rovnost hlasovacího práva, když se bude výrazně lišit počet obyvatel v navrhovaných obvodech.

"Jsou konstruované často nepochopitelným způsobem," uvedl pirátský místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal. Nadhodil možnost přepočítávat obyvatele obvodů třeba jednou za 12 let a podle toho je měnit. Vládě vytkl, že navržené vymezení nerespektuje správní příslušnost ani spádovost obcí, na což poukázal i komunista Stanislav Grospič.

Zdroj: ČTK
před 25 minutami

Britská Dolní sněmovna odmítla změny v brexitovém zákoně

Britská Dolní sněmovna ve středu odmítla všechny změny, které v prováděcím zákonu k brexitové dohodě učinila horní komora. Sněmovna lordů chtěla mimo jiné lépe chránit občany EU či dětské uprchlíky. Návrh brexitového zákona nyní znovu poputuje do horní komory, která se může opět pokusit přijmout dodatky. Podle agentury Reuters ale termín brexitu v ohrožení není. Británie by měla EU opustit 31. ledna, tedy za devět dní.

Poslanci Dolní sněmovny, ve které mají konzervativci premiéra Borise Johnsona výraznou většinu, schválili návrh zákona o brexitu již 9. ledna. Sněmovna lordů, v níž mají více zástupců opoziční labouristé a liberální demokraté, ale tento týden k vládnímu textu připojila pět dodatků.

Zdroj: ČTK / Reuters
Další zprávy