K novému nejvyššímu vodopádu na světě se šplhá a brodí. Přeměřili ho Češi, atrakcí se nestane

Martina Heroldová Martina Heroldová
28. 12. 2016 20:10
Česká výprava potvrdila, že nejvyšším vodopádem světa je Tugela Falls v Jihoafrické republice, nikoli Salto Ángel ve Venezuele, jak si dosud vědci mysleli. Nikdo totiž vodopád dosud nepřeměřil geodetickými přístroji. Podle jejich měření je vodopád vysoký 983 metrů. Nyní čekají na vyjádření odborníků z World Waterfall Database, které své podklady odeslali, věří však, že měření provedli správně, a žebříček nejvyšších vodopádů světa se tak skutečně změní. Podle vedoucího výpravy Martina Šíla se však nyní z vodopádu turistická atrakce nestane. Cesta k němu je totiž dlouhá a náročná.
Vodopád Tugela.
Vodopád Tugela. | Foto: Martin Šíl

Praha – Česká expedice svým měřením potvrdila, že nejvyšším vodopádem světa není Salto Ángel ve Venezuele, ale Tugela v Jihoafrické republice. Salto Ángel měří 979 metrů, u vodopádu Tugela se dosud uváděla výška 948 metrů. Čeští vědci však byli přesvědčení, že jde o špatný údaj, a rozhodli se jej ověřit.

Hodnoty se dosud určovaly prostým odečtem nadmořských výšek stanovených barometrickým výškoměrem. To však může být poměrně nepřesné. Geodeticky však vodopád dosud nikdo nezměřil.

Vedoucí expedice Martin Šíl z Kadaně jezdí do Afriky pravidelně. V roce 2014 měl v plánu navštívit vodopád Tugela Falls v rámci své výpravy do Jihoafrické republiky. "Zjistili jsme, že některé zdroje uvádějí, že by mohlo jít o nejvyšší vodopád na světě, a tak jsme se rozhodli svoji návštěvu spojit s přeměřením," vysvětluje.

Česká expedice na hraně vodopádu (zleva Russel Wheeler, František Filip, Aleš Laslofi, Miloš Fridrichovský, Ian Bennewith, Jaroslav Luč a Martin Šíl)
Česká expedice na hraně vodopádu (zleva Russel Wheeler, František Filip, Aleš Laslofi, Miloš Fridrichovský, Ian Bennewith, Jaroslav Luč a Martin Šíl) | Foto: Martin Šíl

V roce 2014 expedice udělala první měření barometrem, které vypadalo nadějně a vykázalo přes 1100 metrů. To však někteří geografové zpochybnili, proto se Češi rozhodli cestu zopakovat a měření provést profesionální geodetickou metodou. Zatímco Šíl plánoval další cestu do JAR, nadchl jeho nápad majitele chomutovské geodetické firmy Vladimíra Vysloužila. I se svými zaměstnanci se k němu rozhodl připojit a měření provést.

K přepsání učebnic zeměpisu sestavil Martin Šíl sedmičlennou českou výpravu složenou ze dvou dobrodruhů, kteří s ním do Afriky pravidelně jezdí, čtyř geodetů, v JAR se k nim připojil tamní geodet a zástupce firmy, která geodetické přístroje vyrábí a která jim je zapůjčila. Společně se vydali k vodopádu letos v listopadu.

Pět skoků, kaskády a další skok

Udávaná výška dosud udávané "světové jedničky", tedy venezuelského vodopádu v národním parku Canaima, přesně odpovídá výškovému rozdílu mezi hranou vodopádu a hladinou řeky Churún. Podle Šíla je však i tento vodopád změřený špatně a ve skutečnosti není vyšší než 900 metrů. Padá totiž skokem 807 metrů, pak pokračuje kaskádami až k poslednímu skoku o 30 metrů níž. Odtud už však podle něj nepokračuje nic, co by bylo možné označit za vodopád.

Oproti tomu jihoafrická Tugela padá pěti skoky pod masiv takzvaného amfiteátru a pokračuje příkrými kaskádami dál. To trvá několik set metrů. Po asi kilometru se objevuje poslední desetimetrový skok, kde čeští geodeti provedli měření.

Hrana vodopádu Tugela Falls.
Hrana vodopádu Tugela Falls. | Foto: Jaroslav Luč

To ukázalo výšku 983 metrů, což by posunulo Tugela Falls na první místo v žebříčku nejvyšších vodopádů světa. "Naše data jsme odeslali World Waterfall Database, která by je měla zpracovat a pořadí změnit," říká Šíl. Nyní čekají na vyjádření této instituce. 

Převýšení a čtyři hodiny cesty

Turistickým centrem se ale podle něj nyní vodopád nestane. "Cesta k němu je velice složitá a náročná. Od tábora, kde člověk nechá auto, jsou to čtyři hodiny cesty ve velkém převýšení, takže takové davy jako u Niagary tam určitě nehrozí," dodává.

I členové výpravy museli při cestě za svým cílem překonat veliké převýšení, aby se dostali k hraně vodopádu, a poté vylézt po železných řetězových žebřících dlouhých přes 20 metrů. Při cestě k jeho patě se naopak museli probrodit několik kilometrů proti proudu řeky, přelézat skály i balvany či vyšplhat úzkou průrvou po kořenech stromů.

Cesta k patě vodopádu.
Cesta k patě vodopádu. | Foto: Jaroslav Luč

Spory o Everest i Sněžku

Pokud se český objev potvrdí, chtěl by Šíl zorganizovat sérii přednášek a iniciovat přepsání pořadí v učebnicích a oficiálních zdrojích. Rozpory v měření jsou přitom poměrně časté. Například u hory Mont Blanc udávají encyklopedie dvě výšky. V posledních 150 letech se uvádělo 4807 metrů, počátkem tohoto tisíciletí ale měření s využitím GPS ukázala výšku 4810 metrů. Spory jsou i o výšku nejvyšší hory světa Mount Everest. Nepál oficiálně užívá údaj zjištěný v roce 1954, podle nějž hora měří 8848 metrů. Avšak Čína, které patří severní svah hory, v květnu 2005 naměřila 8844,43 metru.

Úplně jasno není dokonce ani u nejvyšší české hory. Sněžka podle map sahá do výšky 1602 metrů nad mořem, geodet Vladimír Hlavsa ale v únoru 2014 zjistil, že skutečný vrchol je výš, a to ve výšce 1603,30 metru. Tento bod je ale na polském území u kaple svatého Vavřince.

V Česku je nejvyšší Pančavský vodopád s výškou 148 metrů, nachází se v Krkonošském národním parku.

 

Právě se děje

Další zprávy