reklama
 
 

Ústavní soud dal za pravdu growshopům, zabavením zboží byla porušena jejich práva

23. 4. 2019 15:14
Justice při zabrání zboží po prohlídkách takzvaných growshopů porušila práva firem, které provozovaly obchody s pomůckami pro pěstitele konopí i dalších rostlin. Stížnosti dvou společností vyhověl Ústavní soud. "Došlo k zabrání věcí v nepřiměřeném rozsahu," uvedl v odůvodnění soudce zpravodaj Pavel Rychetský.

Ústavní soud (ÚS) v nálezu zdůraznil požadavek na přiměřenost ochranného opatření, což bylo v tomto případě zabrání zboží. Obvodní soud pro Prahu 3 musí rozhodovat znovu, tentokrát by měl pečlivěji zvážit, co je nutné zabrat a co nikoliv.

"V podstatné části šlo o zboží, které lze běžně koupit a které se svým obvyklým účelem nijak nepříčí zákonu," konstatovali nyní ústavní soudci. V nálezu připomněli, že část zabraného zboží nabízí stát ke koupi prostřednictvím Centra zajištěných aktiv ministerstva vnitra.

Policie při prohlídkách ve skladech a kamenných prodejnách zajistila tisíce položek širokého sortimentu zboží. Kromě kuřáckých pomůcek či semen konopí to byly také šířeji využitelné substráty, hnojiva, zavlažovací a osvětlovací technika a nádoby.

Ústavní stížnosti podaly firmy Growman Plains a GrowLand. Jejich jednatel Michal Otipka v minulosti dostal podmínku za šíření toxikomanie, stejně jako bývalý jednatel Pavel Smolík.

Policie podnikla rozsáhlou razii proti growshopům v roce 2013. Reagovala tak na verdikt Nejvyššího soudu zdůrazňující společenskou škodlivost situace, kdy zákazník na jednom místě dostane semena, veškeré potřeby, propagační materiály i rady potřebné pro pěstování konopí a následnou výrobu marihuany. Ústavní soud už v roce 2014 výklad Nejvyššího soudu potvrdil. Postupně tak bylo potrestáno několik desítek lidí, většinou podmínečně.

Growshop je obecné označení pro obchod zaměřený na prodej a distribuci zboží a produktů pro pěstování rostlin pod umělým osvětlením. Termín je vytvořen spojením slov "to grow" (růst, pěstovat) a "shop" (obchod). Nejen v Česku se toto označení vžilo pro prodejny, jejichž hlavním zaměřením je konopí.

O growshopech se začalo hlasitě mluvit v roce 2013, kdy policie začala zasahovat proti growshopům na základě paragrafu o šíření toxikomanie. Policie zásah zdůvodnila i tím, že v Česku od roku 2007 přibývá tzv. vnitřních pěstíren konopí a spolu s tím i kamenných a internetových obchodů, které nabízejí potřebné technologie.

Dalším hlavním důvodem policejního zásahu byl výrok Okresního soudu v Semilech, který potrestal provozovatele obchůdku v Lomnici nad Popelkou na Semilsku ročním vězením s podmíněným odkladem na 18 měsíců. Verdikt potvrdil Krajský soud v Hradci Králové. Následovalo dovolání k NS, ve kterém obhajoba uvedla, že pokud není trestný prodej semínek konopí ani šíření pěstitelských informací a tiskovin, pak nelze trestat souběh obou činností. NS dovolání na podzim roku 2012 zamítl. V usnesení tehdy zdůraznil společenskou škodlivost situace, kdy zákazník na jednom místě dostane semena, veškeré potřeby, propagační materiály i rady potřebné pro pěstování konopí a následnou výrobu marihuany. Aktéři kauzy podali ústavní stížnost, kterou Ústavní soud zamítl.

V únoru 2014 padly v souvislosti se zátahem první tresty. Soudy v Brně a v Náchodě uložily roční trest Viktoru Koppovi a Veronice Švorcové, muži s dvouletou podmínkou, ženě s tříletou podmínkou. Postupně pak bylo potrestáno několik desítek lidí, většinou podmínečně.

Video: Otipka: Policajt se mi kvůli zátahu v growshopu omlouval, státní zástupce případ nechtěl, měl příkaz

Zvažuju odvolání, ale lidi mi říkají, že je to vlastně v českých podmínkách vítězství. Vrátili nám i veškeré zboží a peníze, říká Michal Otipka. | Video: Martin Veselovský |  08:54

Michala Otipku, který je spoluvlastníkem společnosti Growman Plains a dalších firem, v prosinci 2015 uznal Obvodní soud pro Prahu 3 vinným kvůli provozování velkoobchodu v Letňanech, kamenného obchodu na Žižkově a on-line obchodu, avšak upustil od potrestání. Městský soud v Praze mu v odvolacím řízení vyměřil rok vězení s podmínečným odkladem na 1,5 roku. Nejvyšší soud v červnu 2017 odmítl jeho dovolání a loni v říjnu jeho stížnost odmítl i Ústavní soud. Podle pravomocného verdiktu se dopustil šíření toxikomanie. Obchody nabízely kompletní sortiment zboží potřebného k pěstování konopí s vysokým obsahem THC.

Podle Otipkovy stížnosti justice nijak neprokázala, že cílem jeho obchodních aktivit bylo svádět či lákat kohokoli k tomu, aby zneužíval návykové látky. Zdůraznil také, že growshop nabízel sortiment pro pěstitele, nikoliv velkopěstírny. Činnost obchodů podle něj policie dříve tolerovala, sotva prý mohl rozeznat protiprávnost svého jednání, navíc když neplyne přímo ze zákona, ale musí se odvozovat z judikatury soudů, jako kdyby Česko mělo precedentní právní systém. Podle stížnosti se Otipka dopustil maximálně právního omylu, který by měl zůstat bez trestu.

V červenci 2016 navíc Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl, že Otipkovi propadne zabavené zboží v hodnotě až 12 milionů korun. Podle původního rozsudku se přitom věci Otipkovým firmám měly vrátit.

Loni v květnu Ústavní soud rozhodl, že obecné soudy nemohou zabavit peníze v trestním řízení, pokud pouze předpokládají, že pocházejí z trestné činnosti, a nemají o tom jasné a přezkoumatelné důkazy. Ústavní soudci tak vyhověli stížnosti firmy Grow shop greenhome z Tachova, která prodávala potřeby pro pěstování konopí a bránila se proti zabavení peněz tvrzením, že nepocházely z trestné činnosti.

autor: ČTK | 23. 4. 2019 15:14

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama