Jurásková začala chystat další reformu v ordinacích

Petr Holub
26. 6. 2009 14:15
Ministryně Dana Jurásková začala přípravu další reformy. Chce nastavit mantinely, podle kterých by se měli řídit její nástupci.
Reformu chce také, ale jinak než Julínek
Reformu chce také, ale jinak než Julínek | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Ministryně Dana Jurásková začala přípravu další reformy.

Chce nastavit mantinely, podle kterých by se měli řídit její nástupci. Patří k nim tzv. standardy, tedy popis zdravotní péče, na kterou bude mít každý z pojištěnců nárok. Kromě toho ještě zákaz slučování pojišťoven s nemocnicemi a vznik nového typu zdravotní péče pro staré lidi.

"Reformy musí být revitalizovány a musí se o nich začít hovořit. Jestli budou vypadat tak, jak byly připraveny za ministra Julínka, je jiná věc," popsala svůj postup popsala v rozhovoru pro Český rozhlas 6.

Od svého předchůdce Tomáše Julínka se liší tím, že jednoznačně odmítá privatizaci zdravotních pojišťoven.

Doplatky za lepší klouby

Na rozdíl od Julínka také předpokládá, že standardy budou ze zákona závazné pro všechny pojišťovny.

"Občané si zaslouží vědět, jakou zdravotní péči za své peníze dostanou. Pokud jim nebude stačit a budou si ochotni připlatit, tak jde o to, aby měli i tuto možnost," vysvětlila ministryně, proč chce popsat standardy zdravotní péče placené z veřejného pojištění.

Standardy obsáhnou naprostou většinu péče. Placeny nemusí být například hotelové služby v nemocnicích nebo ověření diagnózy ošetřujícího lékaře u jiného experta.

Občan dostane možnost, aby si připlatil za umělé klouby a čočky v lepší kvalitě, než bude hrazeno z pojištění. "Rozhodně se tím nemyslí, že implantáty placené z veřejného pojištění budou v podřadné kvalitě. O zdravotnictví pro chudé nemůže být řeč," upozorňuje Jurásková.

Databázi připravuje expertní tým, který spolupracuje se všemi odbornými společnostmi. Experti rozhodnou, jak mají standardy vypadat, jak se budou aktualizovat a kdo bude mít na starost jejich databázi.

Některé standardy by mohly začít fungovat už v lednu.

Přísně na pojišťovny

Jurásková podporuje iniciativu lidoveckého poslance Ludvíka Hovorky, který chce pojišťovnám zakázat, aby vlastnily zdravotnická zařízení. Sněmovna už schválila jeho zákon, který rovněž zakazuje pojišťovny slučovat, pokud nezkrachují.

Hovorka tak reagoval na případ pojišťovny Agel, která patří třineckému ocelářskému magnátovi Tomáši Chrenkovi a která se sloučila s Hutnickou pojišťovnou, když Chrenek získal většinu v její správní radě. Chrenkovi přitom patří síť severomoravských nemocnic a poslanec se obává, že jim bude Hutnická pojišťovna platit lépe než ostatním.

Také ministryně hodlá zpřísnit pravidla vzniku, fungování a sloučení pojišťoven. "Ráda bych, aby se do zákona dostala podmínka, že zakladatelem pojišťoven nemůže být nikdo, kdo vlastní zdravotnické zařízení, nebo si ho pronajímá," prohlásila.

Nejistá druhá fúze

Právě Jurásková přitom fúzi Hutnické a Agelu podepsala. Dnes tvrdí, že tím na situaci ve zdravotnictví nic nezměnilo: "Agel i Hutnická jsou ovládány stejným subjektem, takž vliv Třineckých železáren nebude větší," připomíná, že ocelář získal většinu ve správní radě Hutnické už loni v listopadu.

Na ministerstvo už dorazila další žádost, podle níž chtějí sloučení správní rady Hutnické a České národní pojišťovny. Jurásková odmítla mluvit o svém dalším postupu. "Netroufám si říct, jestli žádost stihnu vyřídit. Tady je situace složitější, protože jde o větší subjekty," připomíná, že Hutnická a Česká národní mají několikrát víc pojištěnců, než Agel, který byl navíc ve finančních potížích.

Co zdravotnictví nedokáže

Ministryně, která nastoupila do funkce před necelými dvěma měsíci, chce také odstranit hlavní nedostatek českého zdravotnického systému: "Rozhodně nedokáže nabízet péči pro staré," připomíná.

Dnes neexistuje specializované zařízení, které by převzalo péči o staré lidi, kteří se o sebe nedokážou postarat v důsledku vysokého věku a nemoci.

Dnes jsou nuceni příbuzní nemohoucích starých lidí převážet své rodiče ze zdravotních do sociálních zařízení několikrát za rok. Řada starých lidí zůstává v léčebnách dlouhodobě nemocných, i když je nikdo neléčí, a jiní jsou léčeni v sociálních ústavech. Na péči o staré přitom chybějí peníze, protože není jasné, jestli se má platit z dávek na sociální služby, anebo ze zdravotního pojištění.

Cesta pro starší pacienty

Prvním krokem k řešení má být koncepce geriatrické péče. "V druhém kroku se můžeme podívat do zahraničí. Pro organizaci nového druhu péče může použít příklady z Německa, nebo jiných zemí," předpokládá ministryně.

V Německu existuje sektor takzvaných Rehaklinik, které se snaží vrátit staré občany k aktivnímu životu případně o ně pečují. Jsou placeny ze zvláštního typu pojištění.

Stejně jako její předchůdce Julínek tvrdí i Jurásková, že zdravotnické náklady porostou nejrychleji v péči o staré lidi. Za Julínka si však právě léčebny dlouhodobě nemocných nejvíc stěžovaly na nedostatek financí.

 

Právě se děje

Další zprávy