Co způsobuje, že se lidé za volantem projevují obecně agresivněji než v jiných situacích?

Jakmile máme pocit, že nejsme společensky hlídáni nebo korigováni, tak naše autokorekční mechanismy přestávají fungovat. Někteří lidé se chovají podle pravidel, i když je nikdo nevidí, ale někdo potřebuje dozor společnosti. V bublině auta, kde jsme sami, se můžeme uvolnit a právě to může nastartovat ten nakumulovaný stres, který sice pochází odjinud, ale můžeme ho tam vyventilovat. Ke všemu samozřejmě přispívá časový pres, kterému čelí zejména profesionální řidiči.

V čem je situace jiná?

Kvůli časovému tlaku od zaměstnavatele musí nutně porušovat předpisy, zastavovat tam, kde by neměli. U řidiče se dostaví pocity marnosti, že to nestihne, že jsou lidé nepříjemní, že ho lidé zdržují v provozu. Musí se také často rychle rozhodovat na základě neúplných informací. U nás je mnohdy problém se značením, je sjeté, nedokonalé, mnohdy máme naopak přeznačkováno. 

Někteří řidiči tak kvůli stresu utíkají od profese, někteří to dusí v sobě a může tam vzniknout nějaká civilizační choroba. A někteří začnou mlátit do volantu, troubit na ostatní a jejich agresivní chování se přenáší i na ostatní. Je třeba to korigovat, ale vzhledem k tlaku, kterému čelí, je to vlastně normální projev, jakkoliv hrozně to může znít.

Osvětová kampaň by tedy neměla tak mířit na řidiče, jako spíše na manažery přepravních společností? 

Ano. Čím víc se pohybuji v prostředí profesionálního řidičstva, tak mnohde shledávám, že je to otázkou podmínek práce. Osvícených zaměstnavatelů je velmi málo. Před rokem a půl to začalo vypadat nadějně, o řidiče byl zájem a firmy byly ochotné jim ulehčit podmínky. Ale když přišel covid, tak se lidé začali bát o práci a najednou je to zase zpět. Vedoucí podniku ale musí přijmout zodpovědnost za to, jestli jeho řidiči ohrožují ostatní.

V průzkumu se 70 procent lidí přiznalo k tomu, že za volantem nadávají. Pomáhá si za volantem zanadávat, nebo to naopak vede k další agresi?

To je dlouhá léta předmětem sporů. Jsou kolegové, kteří říkají, že řidič, který nadává za volantem, za ten volant ani nepatří, právě proto, že je tam známka té agresivity. Já se ale domnívám, že trochu té agresivity v sobě máme všichni, je to naše biologická součást.

Obecně nadávání vidím jako jednu z méně škodlivých forem, jak si od stresu ulevit. Je pravda, že některé povahy to může naopak podnítit k dalším agresivním výlevům. A jakmile máme na silnici tendenci někoho trestat, tak už je ta agrese špatně. Dokud to používám opravdu jenom jako úlevu pro sebe, tak tam škodlivost nevidím.

Člověk by se měl také naučit, kdy je třeba ten ventil utěsnit. Pokud má člověk vzadu děti, tak by se měl chovat jako anděl. Ač si to neuvědomujeme, v určitém věku přebírají naše řidičské chování, co se má a co ne.

Související

Třetina řidičů běsní z pomalosti ostatních. Vybržďuje každý desátý, ukázal průzkum

Oběhnout dům, zamést chodník, vyřvat se v lese

Co může člověk dělat pro to, aby se v něm při řízení neprojevila jeho agresivní stránka?

Je důležité si uvědomit, že to škodí, a dělat preventivní kroky, aby k tomu nedošlo. Pokud o sobě člověk ví, že není v nejlepší náladě, a chystá se sednout za volant, měl by ze sebe dostat negativní emoce ještě před jízdou. Pomáhá hlavně pohyb. Můžete oběhnout dvakrát dům, naštípat dřevo. Klidně zamést chodník, popotáhnout lavičku nebo popelnici, která je převržená. Trvalému odbourání stresu pak pomáhá sport. 

A když člověka sklony k agresi přepadnou až za volantem?

Je dobré klidně někde zastavit, zajít si do lesa, klidně si tam zaběhat nebo se tam jít vyřvat. Pokopat si gumy od auta, ale nepokračovat dál, nemlátit do volantu, neopakovat sprosté výlevy.

Ne vždycky je ale možné zastavit.

Na to jsou pak dobrá různá dechová relaxační cvičení. Stačí začít dýchat, a tím si upravíte tepovou frekvenci, dostáváte se do větší pohody. Je třeba si také uvědomit, že vyprovokovat člověka za volantem ovšem nemusí vždy ostatní řidiči. Problém vidím například v telefonování za jízdy, a to jak s mobilem v ruce, tak přes handsfree. Větší problém než samotné držení telefonu je často v tom, co může řidič při hovoru zaslechnout. Když vím, že budu mít konfliktní telefon, tak ho nepřijmu. Na člověka to může dolehnout jako ohromná zátěž. Můžeme se v autě dozvědět velice traumatizující věc a nejsme schopní s tím nic udělat.

Konfliktním konverzacím by se měl řidič vyhnout také se spolujezdci. Často se v autě řeší třeba partnerské problémy. Je ale třeba udělat dohodu s partnerem, s partnerkou, že se to za volantem řešit nebude. 

Proč tolik lidí považuje sebe samotného za lepšího řidiče, než jsou ostatní?

Dle mého názoru jde o pozůstatek z dávných dob. Šlo o ovládnutí zvířete, že jde tam, kam chceme, že nás přenese tam, kam chceme, byla to součást běžné hrdosti. Každý to nezvládal. Auto nám v pohybu dává svobodu, dává nám svými technickými možnostmi schopnost nadlidí, superhrdinů. Ale samozřejmě znám spoustu žen i mužů, kteří to nezvládají, a o to hrdější mohu být, to je přirozené. V české společnosti také není neobvyklé, když lidé na člověka bez řidičského průkazu pohlížejí jako na "duševně méněcenného".

Dá se říct, jestli agresivita u řidičů v posledních letech stoupá?

To se nedá říct, chybí k tomu přesné statistiky. Policie je vede faktograficky, což je pochopitelné. Napíše, že příčinou je nepřizpůsobení rychlosti vozovce a tak podobně. Nedozvíme se ale, že pravým důvodem bylo, že se doma někdo pohádal se ženou a ventiloval si to tím, že měl nohu na plynu.

"Stát musí autoškolám pomoct, hodiny s psychologem si nemohou dovolit"

Dělají autoškoly dost pro to, aby v řidičích potlačili nebo zmírnili agresi?

Mnohé autoškoly pracují nejlépe, jak je jim umožněno. Ty, se kterými spolupracuji, se snaží na žáka v tomto ohledu maximálně působit. Je ale problém, že nejsou zákonem nařízené hodiny, které by se tomu měly věnovat. Žák chce hlavně jezdit, za minimum peněz co nejvíc. Proč by chodil do autoškoly, která ho bude "obtěžovat" tím, jak se má chovat za volantem? Pár lidí tam půjde, ale většina ne. Aby si autoškoly k benzinu a autům platily ještě psychologa, to už je nad limit.

Trestá Česko agresivní jízdu dost přísně?

Dostatečně ne, ale zaplaťpánbůh už ji trestáme. Byla bych pro přitvrzení.

O dost přísnější jsou tresty například v sousedním Německu.

Nejenže jsou tam tresty za agresivitu za volantem o poznání přísnější, lépe se ale pracuje také s rehabilitací agresivních řidičů. Problémovému řidiči jsou nařízeny pohovory s psychologem, které jsou zaměřeny na práci se stresem, a také skupinové terapie. U nás tyto možnosti vůbec nejsou.