Brno - Výjimečný případ, v němž se muž z Arménie snažil získat v Česku azyl, protože je jako homosexuál ve své rodné zemi pronásledován, skončil. Soud zamítl definitivně jeho žádost, stejně jako předtím ministerstvo vnitra.
Úřady a po nich i soudní instance usoudily, že v Arménii není pro homosexuály situace tak vážná, aby měl muž na azyl nárok.
Nejvyšší správní soud, který tento případ zařadil do sbírky svých nejvýznamnějších rozhodnutí, ale zároveň uvedl, že sexuální orientace může být s ohledem na vážnost situace v zemi, odkud žadatel o azyl přichází, považována za znak příslušnosti k určité sociální skupině.
Důležitý návod
Právě příslušnost k pronásledované sociální skupině je stejně jako pronásledování z rasových, náboženských důvodů nebo potírání politických názorů ze zákona jednoznačným důvodem pro udělení azylu.
Muž z Arménie o azyl požádal v roce 2004, v Česku se svými rodiči žil sedm let od roku 1993 do roku 2000.
Pak se ale musel vrátit do Arménie, kde nastoupil na povinnou vojenskou službu. A protože se přiznal k homosexualitě, začalo jeho pronásledování. "Ostatní vojáci vykonávající základní vojenskou službu mu brali jídlo a bili ho," uvedl právní zástupce muže ve stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu.
Aktuálně.cz v Arménii - přečtěte si svědectví našeho reportéra
| Živě z Arménie: Válka odchází, turisté přicházejí | |
| Arménské volby: podle pozorovatelé byly v pořádku | |
| Silná armáda a dobří hoši: Jste v Arménii |
Pronásledování pak pokračovalo i po skončení vojenské služby, v Arménii navíc byly homosexuální vztahy do srpna 2003 trestné. Ani po změně zákona se situace nezměnila.
"Nenávist vůči homosexuálům u většinové společnosti je hluboce zakořeněna," uvedl muž v žalobě s tím, že neměl šanci sehnat práci, přestali se s ním stýkat známí, útokům byli vystaveni i jeho příbuzní.
Psychická újma, ale ne dost vážná
Ministerstvo vnitra i přes zlepšení situace v Arménii přiznalo, že v zemi přetrvává netolerance vůči homosexuálům, azyl ale muži neudělilo.
Armén neuspěl ani u soudů. Jeho žalobu zamítl jak Krajský soud v Praze, tak s definitivní platností Nejvyšší správní soud.
Senát Nejvyššího správního soudu pod vedením Vojtěcha Šimíčka uvedl, že situace v Arménii a chování lidí vůči homosexuálům určitě mohlo muži způsobit psychickou újmu.
Podle soudu ale musí v případě přiznání azylu jít o takovou újmu, která by měla být typově srovnatelná s ohrožením svobody nebo života.
"Musí jít o ústrky, které ve zcela zásadní míře snižují kvalitu prožívání a berou životní perspektivu a vyvolávají silný pocit celkové bezvýchodnosti a beznadějnosti situace. Takovéto intenzity však ústrky v případě stěžovatele nedosáhly," uvedl soud v rozhodnutí.
Azylantů ubývá
Například to, že muž nemohl najít zaměstnání, nejde podle soudu jednoznačně přičítat jeho homosexualitě. "Významně zde nepochybně spolupůsobila i celková vysoká nezaměstnanost a nepříliš dobrá hospodářská situace v Arménii," uvedli soudci. A s šikanou se na vojně musí vyrovnávat i ve vyspělých demokratických státech.
Psychický nátlak na homosexuály v Arménii navíc nejde podle soudu přičítat státním úřadům.
"Z politického a legislativního vývoje však ani v náznacích nevyplývá, že by tam veřejná moc uvedený nátlak prováděla, organizovala, podporovala či jeho provádění tolerovala," uvedl v rozhodnutí soud s tím, že se legislativa v zemi mění ve prospěch homosexuálů.
O azyl v Česku letos v dubnu požádalo 130 cizinců, což je nejméně od roku 1999.
Počet žadatelů o azyl se v posledních letech výrazně snižuje. Za první čtyři letošní měsíce se o získání útočiště v Česku začalo ucházet 594 lidí. Ve stejnou dobu loni jich bylo 978 a v roce 2004 pak 2731.
České úřady letos zatím udělily azyl 81 cizincům.
Neziskové organizace několikrát upozornily na to, že v jiných zemích EU je podíl úspěšných žádostí o azyl vyšší. Pohybuje se kolem deseti procent. V Česku uspějí necelá čtyři procenta žadatelů.
