Jsem jasně proevropský, napsal Babiš americké novinářce. Ta jej označila za "přítele Ruska"

28. 10. 2015 12:51
Ministr financí se ohradil proti článku americké novinářky, která jej označila za proruského politika. Ve svém článku připomněla třeba Babišovu kritiku protiruských sankcí, dále napsala, že jeho firmy závisejí na ruském plynu. Proti tomu se však Babiš ohradil, že plyn odebírá z Německa a jeho politika je jasně prozápadní. Stejně tak mu vadí, že je dáván dohromady s prezidenty Zemanem a Klausem.
Andrej Babiš
Andrej Babiš | Foto: ČTK

Washington - Ministr financí Andrej Babiš se v dopise, který otiskl americký list The Washington Post (WP), ohradil proti článku, v němž je zařazen mezi proruské politiky. Autorka článku Anne Applebaumová takto o Babišovi před několika dny napsala v příspěvku s názvem Nový druh přátel Ruska.

Applebaumová uvedla, že vychází z fóra Dialog civilizací, které se konalo na ostrově Rhodos. Mezi jeho účastníky byl loni prezident Miloš Zeman a letos jeho předchůdce Václav Klaus. Applebaumová účastníky řadí k lidem, kteří souhlasí s protizápadním pohledem na svět ruské elity, a zabývá se důvody, proč se k Rusku obracejí další politici.

Cituje přitom Babiše, slovenského a maďarského premiéra Roberta Fica a Viktora Orbána. V Babišově případě uvádí jeho kritický postoj vůči protiruským sankcím, který Babiš vyjádřil loni, a pak nedávný výrok k uprchlíkům. Uprchlická krize je podle něj větší hrozbou než Rusko.

Kritička píše, že všichni tito politici se vezou na "protiunijní vlně", která se šíří Evropou, ale k podpoře Ruska mají i osobní důvody. Zemanův poradce byl donedávna jednatelem české pobočky ruské společnosti Lukoil, Babiš coby jeden z nejbohatších občanů ČR vlastní firmy, které odebírají velkou část ruského plynu.

Plyn odebírám z Německa

K tomu Babiš ve své reakci napsal: "Byl jsem popsán jako proruský politik s tím, že mou motivací může být závislost mých firem na ruském zemním plynu. Nechť není pochyb: Moje politika, stejně jak politika mé strany, je jasně prozápadní a podporující NATO. Členství v Evropské unii je pro Českou republiku prospěšné a my chceme, aby tomu tak bylo i nadále".

Babiš dál pokračuje, že skepse k účinnosti sankcí proti Rusku a k unijní uprchlické politice spadá do evropského dialogu. Nikdy prý nebude prosazovat proruskou orientaci. Česká republika je a musí zůstat prozápadní, transatlanticky orientovaná, pevná evropská země, píše dál ve své reakci Babiš.

Ministr se pozastavuje nad tím, že je dáván dohromady se Zemanem a Klausem, za jejichž vlád se podle Babiše rozvinula korupce a klientelismus, což ho vedlo k tomu, aby vstoupil do politiky. "Tato korupce a klientelismus jsou v zájmu Ruska. Ti pánové se možná zúčastnili proruských konferencí, ale já ne. Oba se možná účastní akcí na ruském velvyslanectví, ale já ne. Já nejezdím do Ruska Vladimira Putina a nemám tam přátele," píše Babiš. Odmítá i závislost svých podniků na Rusku, ty podle něj odebírají plyn od německých společností.

The Washington Post článek Applebaumové otiskl 16. října a Babiš na něj reagoval o týden později.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 6 minutami

Běloruská běžkyně Cimanouská dorazila do polského azylu

Letadlo s běloruskou atletkou Kryscinou Cimanouskou, která po konfliktu s vedením výpravy své země opustila olympiádu v Tokiu, přistálo ve středu večer na varšavském letišti. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP. Sportovkyně dostala polské humanitární vízum poté, co se z olympijských her odmítla vrátit do vlasti kvůli obavám o svou bezpečnost. Atletka letěla z Tokia pod ochranou polské diplomacie nejprve do Vídně, kde po několika hodinách nastoupila do letadla mířícího do polské metropole.

Původně se předpokládalo, že olympionička poletí z Tokia přímo do Varšavy, na poslední chvíli ale plány změnila a nejprve zamířila do rakouského hlavního města. "Jak jsme opakovaně naznačovali, podrobnosti ohledně jejího letu nebudeme zveřejňovat," řekl ve středu agentuře Reuters náměstek polského ministerstva zahraničí Marcin Przydacz.

Atletka let změnila poté, co se na veřejnost dostal itinerář její cesty, napsal už dříve Reuters s odvoláním na polský vládní zdroj. Podle něj panovaly obavy kvůli květnovému incidentu, kdy běloruské úřady přinutily přistát v Minsku letoun mířící z Atén do Vilniusu, na jehož palubě cestoval běloruský opoziční novinář Raman Pratasevič, jehož pak zatkla běloruská policie. Květnový incident v této souvislosti zmínil v rozhovoru pro televizi TVN24 i šéf exilové organizace Běloruský dům ve Varšavě Ales Zarembjuk.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 21 minutami

V ulicích Bejrútu se rok po výbuchu sešly tisíce Libanonců. Žádají potrestání viníků

Tisíce Libanonců se ve středu shromáždily poblíž bejrútského přístavu, aby si připomněli první výročí mohutné exploze, která si vyžádala životy více než 200 lidí, tisíce dalších zranila a zdevastovala rozsáhlé části města. Mnozí přitom volali po spravedlnosti. V přístavu před rokem vybuchlo velké množství roky špatně uskladněného dusičnanu amonného. Žádní vysoce postavení činitelé ale dosud nebyli postaveni před soud, což vedlo k četným protestům. Demonstrace se uskutečnila také u libanonského parlamentu. Bezpečnostní složky tam dav podle agentury Reuters rozháněly pomocí vodního děla a slzného plynu, zraněno tam bylo osm lidí.

Výbuch v bejrútském přístavu byl jednou z nejsilnějších nejaderných explozí, která byla kdy zaznamenána. Otřesy byly cítit až na více než 240 kilometrů vzdáleném Kypru. Vyšetřování nicméně postupuje pomalu, řada žádostí o odebrání imunity vysoce postaveným politikům a bývalým činitelům byla zamítnuta. Všichni lidé, které chtěli libanonští vyšetřovatelé vyslechnout, jakékoliv pochybení odmítli.

"Nezapomene a nikdy jim neodpustíme. Pokud je nebudou schopni postavit před spravedlnost, uděláme to sami vlastníma rukama," řekla Hijám Bikaíová. Byla oblečená v černém a držela fotografii svého syna Ahmada, který zemřel, když na jeho auto při explozi spadla zeď. Na velkém transparentu na budově u přístavu stálo: "Rukojmí vražedného státu".

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve středu v Paříži na mezinárodní konferenci k prvnímu výročí výbuchu v Bejrútu přislíbil Libanonu finanční i hmotnou pomoc, včetně vakcín proti covidu-19. Řekl také, že libanonští lídři dluží svým občanům pravdu a kritizoval libanonské vládnoucí elity za neschopnost řešit ekonomickou krizi, která je označována za nejhorší od občanské války z let 1975 až 1990. Paříž se zavázala blízkovýchodní zemi poskytnout dalších 100 milionů eur (2,5 miliardy korun), které půjdou přímo "místní populaci", a 500 000 dávek vakcíny proti covidu-19.

Zdroj: ČTK
Další zprávy