reklama
 
 

Jourová: Rovnost žen a mužů v Česku? Výsledky jsou varující

16. 11. 2014 12:07
Česko pohořelo v mezinárodním srovnání. Eurokomisařka pro rovnost pohlaví Jourová plánuje propad své domovské země zastavit.

Praha -  Jen těsně po nástupu Věry Jourové jako eurokomisařky pro rovnost pohlaví přišla nepříjemná zpráva - její domovská země propadla v celosvětovém žebříčku zemí, který porovnává postavení žen ve společnosti.

Horší ze zemí Evropské unie už je jen Malta a Česko se nachází spíše ve společnosti rozvojových zemí. "Je to varující zjištění," domnívá se čerstvá eurokomisařka.

Jako první hodlá v této otázce řešit směrnici připravenou svojí předchůdkyní, která nařídí firmám přijmout do orgánů alespoň 40 % žen. "Pokud jsou 60 % absolventů vysokých škol ženy, které se pak dostanou jen na nižší a střední pozice, pak je to zmařená investice a mrhání talentem a potenciálem žen," dodává Jourová v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

České ženy v číslech

V každoročně zveřejňovaném žebříčku Global Gender Gap Index skončila ČR na 96. místě ze 142 zemí. Z evropských zemí dopadla hůře jen Malta a Turecko.

Rozdíl v odměňování žen a mužů je v Česku 22 %. Do roku 2020 chce vláda tento rozdíl snížit na evropský průměr 16,4 %.

V 60 největších tuzemských společnostech jsou ženy zastoupeny v představenstvech jen ze 4 %. Vláda chce zvednout podíl žen ve vedoucích pozicích na 40 %.

Propad míry zaměstnanosti u žen s dětmi oproti těm bezdětným je až 41 %. Průměr EU je pouhých 12 %.

Aktuálně.cz: Česká republika si opět pohoršila v žebříčku Global Gender Gap, kde skončila na 96. místě ze 142 zemí. Co na výsledky říkáte?

Věra Jourová: Mám v rámci Evropy poněkud jiná čísla příznivější k ČR. Stejně je to ale varující zjištění a je třeba situaci například v odměňování začít napravovat.

A.cz: Je něco, co můžete z pozice eurokomisařky pro rovnost pohlaví udělat pro lepší postavení českých žen?

Budu se snažit působit ve všech státech, kde jsou podobné výsledky dokazující nerovné šance mužů a žen na trhu práce. Mám v zásadě tři nástroje: legislativní opatření, cílené kampaně ovlivňující veřejné mínění a konkrétní projekty řešící problémy v jednotlivých zemích s využitím finančních zdrojů EU. Toto vše musí působit zároveň na podkladu dlouhodobé strategie, na které pracujeme.

A.cz: Reagovali nějak vaši kolegové na výsledky České republiky? Neztěžují vám výsledky situaci ve smyslu, že eurokomisařka pro rovnost pohlaví přichází ze země, která je na tom v EU s rovností pohlaví téměř nejhůře?

Není to nijak diskutované téma, ani mě to při práci nijak neovlivňuje. Musím ale uznat, že mě negativní výsledky České republiky v jakékoli oblasti vždycky budou mrzet.

A.cz: Častým argumentem českých odpůrců opatření pro rovnost pohlaví je, že kdyby ženy chtěly, tak by do politiky či do vedení firem šly. Co si o něm myslíte? Pokud by to byla pravda, jak je možné, že české ženy chtějí do politiky a vedoucích firem nejméně v Evropě?

Musíme rozlišovat dvě věci: zda mají ženy tu objektivní možnost vstoupit do politiky či byznysu, tedy zda nemají vnější bariéry. Druhá věc je, zda nemají vnitřní bariéry, například že si nevěří, že obstojí na tvrdém kolbišti, kde platí mužská pravidla. Od řady žen jsem slyšela, že si nemohou dovolit riskovat a třeba jít do kampaně ve volbách pod hrozbou ztráty místa. Tento argument jsem nikdy neslyšela od mužů a dokazuje to, že ženy jsou ekonomicky zranitelnější, což je ovšem jednoznačně onou vnější bariérou. Musíme pracovat na obou problémech - vnější překážky řešit legislativou a cíleným kampaněmi a ony vnitřní spíše vzděláváním a posílením informovanosti.

A.cz: Studie ukázala velké rozdíly v rovnosti pohlaví mezi jednotlivými státy EU. Neuvažujete o tom, že byste se kromě přípravy obecných opatření ze své pozice zaměřila na nějakou speciální pomoc zemím, které v této otázce nejvíce zaostávají?

Ano, chci se zaměřit i na některé individuální státy a vést s nimi intenzivnější dialog o možnostech řešení. Tady budu mít výhodu, že přicházím z oboru evropských fondů a orientuji se v tom, kolik má která země přiděleno peněz na rovné příležitosti, zaměstnanost, vzdělávání a sociální integraci. Budu se zajímat o to, jaké projekty se budou v členských státech realizovat a jak přispějí k řešení problému s omezenými příležitostmi žen. Kromě členských států chci také spolupracovat s nevládními organizacemi, které podporují ženy.

A.cz: Česká vláda připravila strategii, která by měla pozici žen v příštích šesti letech výrazně zlepšit. Spoléhají se například na chystanou směrnici EU, která chce dosáhnout 40% podílu žen v orgánech firem. Kdy bude směrnice přijata a jak to vypadá s její podporou v europarlamentu?

V europarlamentu má směrnice velmi slušnou podporu, spíše narážíme na nesouhlasné pozice ze strany některých členských států. Právě v příštích několika týdnech mě čeká řada jednání, abych směrnici posunula blíže ke schválení. V prosinci má proběhnout klíčové zasedání Rady, které ukáže reálnost tohoto očekávání.

A.cz: Vy jste byla před svým nástupem do Komise k podobným opatřením skeptická, co změnilo váš názor? Dala jste se slyšet, že vás překvapily některé statistiky...

Ano, právě například schodek v odměňování považuji za věc, která si žádá řešení. Dále nízké zastoupení žen ve vedení firem - pouhá 3 % žen v pozicích vrcholových manažerek (CEO), 18 % zastoupených žen v dozorčích a správních radách obchodních společností - tato čísla vůbec neodpovídají potenciálu žen v Evropě. Pokud jsou 60 % absolventů vysokých škol ženy, které se pak dostanou jen na nižší a střední pozice, pak je to zmařená investice a mrhání talentem a potenciálem žen. Pominu-li aspekt nespravedlnosti, ryze ekonomicky je to velice nevýhodné pro celou společnost.

A.cz: Jaké směrnice kromě té o ženách ve vedeních firem byste v rámci svého funkčního období ráda přijala? 

Budu usilovat o podporu pro směrnici o mateřské a rodičovské (tedy i otcovské) dovolené, která je navržena už od roku 2008. A částečné úvazky budeme probírat s kolegyní eurokomisařkou pro oblast zaměstnanosti. Musíme najít celoevropsky užitečné řešení, aby pro ženy nebylo mateřství neúnosnou brzdou, nebo dokonce stopkou pro další kariéru, nebo dokonce počátkem spirály směřující v mnoha případech k chudobě či nedostatku.

Zároveň musíme najít takové řešení, abychom ve vytváření podmínek pro péči o potomky nediskriminovali muže - myslím, že se čím dál víc bude hovořit o rodičovství, nikoli jen o mateřství. Co se týče školek, je to věc členských států, potažmo obcí - paradoxně jsou na tom, co se týče infrastruktury, lépe bývalé socialistické země, kde chodila většina žen po narození dítěte brzo do práce. Mimochodem: taky jsem kdysi byla "matka údernice", obě děti jsem dala do jeslí a dodnes toho lituji.

A.cz: Neuvažujete o podobné směrnici, která by se týkala zastoupení žen na volebních kandidátkách?

Tady spíš doufám, že politické strany a hnutí pochopí, že je pro volební výsledek dobré mít na kandidátkách ženy, případně to podpoří vnitrostranickými pravidly.

autor: Lucie Stuchlíková | 16. 11. 2014 12:07

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama