Johnovi poslanci mohou zběhnout. Soud by je podržel

Veronika Lehovcová Suchá Veronika Lehovcová Suchá
27. 5. 2010 14:01
Podle právníků by Věci veřejné u soudu s přeběhlíkem neuspěli
Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Smlouva, ve které si strana Věci veřejné pod pokutou vynucuje poslušnost svých poslanců, jde proti smyslu Ústavy.

Shodli se na tom experti na ústavní právo, které oslovila redakce Aktuálně.cz.

Podle některých názorů si navíc strana smlouvou ani nemůže zajistit, že budou její lidé ve sněmovně hlasovat tak, jak se usnese vedení, nebo že poslanci neopustí řady svého poslaneckého klubu. Pokud by například pokutu 7 miliónů korun za přeběhlictví chtěla vymáhat u soudu, neuspěla by, míní mnozí oslovení právníci.

"Smlouva je nevymahatelná, protože zavazuje poslance, aby se vzdal něčeho, co mu garantuje ústava. Mandát patří poslanci," domnívá se například expert na ústavní právo Jan Wintr.

Věci spíše neveřejné

Navíc další z článků Ústavy zakazuje poslance jakkoli postihovat za hlasování ve sněmovně.

Ján Gronský z Katedry ústavního práva pražské právnické fakulty podobné snahy politických stran nazývá z hlediska ústavnosti "vybočením". "Je to evidentně v rozporu s politickou kulturou parlamentní demokracie," tvrdí Gronský.

Co říká Ústava ČR

Článek 26

Poslanci a senátoři vykonávají svůj mandát osobně v souladu se svým slibem a nejsou přitom vázáni žádnými příkazy.

Článek 27

(1) Poslance ani senátora nelze postihnout pro hlasování v Poslanecké sněmovně nebo Senátu nebo jejich orgánech.

"Je varující, že strana, která míří do sněmovy, dává najevo, že je připravena nectít základní demokratické principy," doplňuje Jan Wintr.

Strana Věci veřejné dělá podle něj z politiky věc neveřejnou. "Smlouva mezi kandidáty a stranou zůstává důvěrná a občan nemá právo vědět, jak se jeho poslanec rozhoduje. Z politiky se tak místo věci veřejné stává kšeft," myslí se Wintr.

Obsah smlouvy na veřejnost unikl až poté, co se jedna z kandidátek Věcí veřejných rozhodla smlouvu nepodepsat a strana ji kvůli tomu vyškrtla z kandidátky.

Strana, kterou vede předseda Radek John, není první partají, která se o podobné praktiky pokouší. V devadesátých letech si své poslance chtěli podobně pojistit například Sládkovi republikáni.

První republika, Sládek i Mečiar

"Bohužel u nás v tomto směru existuje už prvorepubliková tradice, kdy poslanci podepisovali takzvané reverzy. Na bianco papíru se vzdávali mandátu pro případ, že by hlasovali proti zájmům nebo názorům strany." Strana pak už jen doplnila vhodné datum a rezignaci za poslance podala.

Stejnou fintu použil v roce 1996 šéf slovenské HZDS Vladimír Mečiar, když ze sněmovny takto vyloučil poslance Františka Gaulidera. Ten rezignoval na svůj mandát, aniž o tom sám tušil. Na jeho místo nastoupil člen HZDS Ján Belan, který se tak vyhnul trestnímu stíhání za ublížení na zdraví.

Věci veřejné ale takový bianco papír po svých poslanců chtít nemohly. "V jednacím řádu české sněmovny je zakotveno, že rezignaci může předat poslanec jen osobně nebo může rezignovat na základě maximálně měsíc starého notářského zápisu," upozorňuje Jan Wintr.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Vesmírná stanice by podle Moskvy měla být v provozu do roku 2028

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude v provozu do roku 2028. Televizní stanici Rossija-24 to dnes podle agentury TASS řekl představitel střediska letového využívaní kosmických aparátů ruské raketové korporace RKK Eněrgija Jurij Gidzenko.

"Přemýšlíme o tom (o prodloužení délky provozu ISS) a na nejvyšších místech bylo rozhodnuto, že stanice bude létat do roku 2028," citoval Gidzenka TASS. Na délku funkčnosti orbitálního komplexu přitom podle něj nebudou mít vliv nyní zalepované trhliny, na čemž pracují ruští členové posádky ISS.

Podle dosavadní dohody účastníků projektu ISS by stanice měla fungovat do roku 2024, nicméně pokračují jednání o tom, že by se komplex využíval dál i po uplynutí tohoto termínu. Šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin loni v listopadu označil jako předčasné úvahy o konci využívání Mezinárodní vesmírné stanice po roce 2025.

Smlouvu o zřízení ISS podepsali ve Washingtonu v lednu 1998 představitelé 14 zemí a agentur pro kosmické lety. Prvním krokem bylo v listopadu téhož roku vynesení ruského modulu Zarja (Úsvit) na oběžnou dráhu. Trvale je stanice obydlená od 2. listopadu 2000. Životnost ISS byla původně do roku 2016, postupně byla ale prodloužena nejprve do roku 2020 a naposledy do roku 2024.

Zdroj: ČTK
Další zprávy