reklama
 
 

Senát zaplní šedé myši, zaznívá o plánu zavést volební systém inspirovaný Austrálií

17. 10. 2018 18:34
Ve čtvrtek se budou senátoři zabývat zavedením australského volebního systému. Vypadá to však, že ze změny má většina z nich obavu.

Praha - Jen zhruba každý šestý oprávněný volič se minulý pátek nebo sobotu vydal k volební urně, aby si ve druhém kole senátních voleb vybral svého zástupce v horní komoře parlamentu. Právě nízká volební účast je hlavní důvod, proč se bude ve čtvrtek v Senátu řešit změna volebního systému.

Skupina v čele s Jiřím Dienstbierem (ČSSD) se pokusí prosadit zavedení takzvaného australského volebního systému, tedy jednokolové volby.

Spočívá v tom, že volič nevybírá jen jednoho kandidáta, ale může z nich sestavit žebříček podle svých preferencí. Pokud by byl jeho první kandidát neúspěšný, jeho hlas by náležel tomu, koho uvedl jako druhého v pořadí. Systém totiž v případě, že nikdo neobdrží nadpoloviční počet hlasů, vyřadí nejprve kandidáta, který získal nejméně hlasů, a hlasy pro něj rozdělí těm kandidátům, které jeho voliči uváděli na druhém místě.

Například v Praze 2 skončil po prvním senátním kole na posledním místě Václav Srb z Koruny České. Vzalo by se tedy všech 234 volebních lístků, které obdržel, a ty by se přerozdělily těm kandidátům, kteří by byli na lístcích uvedeni na druhém místě.

Takto by se pokračovalo až do té doby, dokud by některý z kandidátů nezískal více než 50 procent.

Systém dobrý pro šedé myši

Ve čtvrtek odpoledne budou o tomto systému senátoři diskutovat. Pokud by se změnou souhlasili, musela by ji schválit i sněmovna. Z dosavadních vyjádření politiků to však vypadá, že se australský volební systém většině nezamlouvá.

Lidovci již oznámili, že novelu nepodpoří. "Většinový názor klubu je, že návrh nebudeme podporovat," řekl předseda jejich klubu Petr Šilar. Když se návrh řešil na plénu v srpnu, vypadalo to, že nemá podporu ani u dalších stran. Proti se třeba stavěl i předseda horní komory Milan Štěch (ČSSD) či předseda senátorského klubu ODS Miloš Vystrčil. "Návrh může způsobit, že do Senátu může být zvolena šedá myš, která nikomu nevadí. To by nebylo Senátu ku prospěchu," řekl tehdy Vystrčil.

Ani samotný Dienstbier příliš nevěří, že by zákon mohl projít. "Jsem spíše skeptický, byť zase úplně bez šance to být nemusí. Někteří kolegové se ale začali obávat, jaké změny to přinese, jestli volební systém nebude fungovat ne úplně předvídatelným způsobem. Na druhou stranu teď proběhly senátní volby, které argumentům dávají novou čerstvou váhu," řekl Aktuálně.cz Dienstbier.

Zavedení jednokolového systému v Senátu má ve svém programovém prohlášení i stávající vláda. Není však zřejmé, o který jeho konkrétní typ chce usilovat. Premiér Andrej Babiš se v minulosti klonil k systému, který funguje ve Velké Británii. Podle něho mandát získá ten, kdo obdrží nejvíce hlasů, byť to může představovat třeba jen 10 procent hlasů. "V Senátu jednoznačně není vůle po britském systému," myslí si Dienstbier.

Půl miliardy ročně

Někteří politici kvůli nízké volební účasti navrhují radikálnější řešení. Mezi nejviditelnější zastánce názoru o zbytečnosti Senátu patří prezident Miloš Zeman. Tento týden navrhl, aby Poslanecká sněmovna výrazně ořezala rozpočet Senátu, čímž by se mohlo docílit jeho zrušení i bez souhlasu senátorů. V takovém případě by věc pravděpodobně skončila před Ústavním soudem.

Neočekává se však, že by se poslanci nápadem prezidenta inspirovali. "Předpokládám, že Poslanecká sněmovna bude respektovat ústavní systém. Jak už někdo zmiňoval, někdo by také mohl chtít vyhladovět prezidenta republiky a nedat jemu rozpočet," poznamenal Dienstbier.

Mimochodem, schválený rozpočet pro loňský rok počítal pro Senát s více než 550 miliony, pro prezidentskou kancelář s více než 430 miliony korun.

Změnu volebního systému, nebo dokonce případné zrušení Senátu musí schválit i senátoři, kteří logicky nejsou příznivci takové myšlenky. Před dvěma lety proto navrhoval současný premiér Babiš, že by senátoři za kývnutí na přechod k jednokomorovému parlamentu dostali doživotní rentu. Podobně došlo v roce 1970 ke zrušení švédského senátu.

autor: Radek Dragoun | 17. 10. 2018 18:34

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama