Ani po dvou a půl letech není zřejmé, proč se ministerstvo obrany vedené tehdy Janou Černochovou (ODS) k tomuto nákupu rozhodlo. Bez otevřeného výběrového řízení si přes českého prostředníka chtělo pořídit malé drony pro pyrotechniky za 36 milionů. Doteď však nemá techniku ani peníze. Zda desítky milionů resort získá zpátky, není zřejmé.
Do začátku vánočních prázdnin zbýval pouhý týden, když se na ministerstvu obrany podepisoval značně tajený kontrakt. V Registru smluv není dodnes.
V pátek 15. prosince 2023 resort uzavřel smlouvu, na základě níž chtěl pořídit pro pyrotechniky Vojenské policie malé drony americké výroby za 35,5 milionu korun.
Přestože od uzavření smlouvy uteklo už 32 měsíců a resort vyplatil 17,6 milionu korun za samotný nákup a dalších 300 tisíc za výcvik, policejní specialisté doteď nemají ani jeden bezpilotník. Personál tak prošel školením na techniku, kterou nezískal.
Deník Aktuálně.cz se nyní na základě získaných neveřejných dokumentů a rozhovorů s ministerskými úředníky a vojenskými policisty pokouší rekonstruovat příběh, který českému státu dosud způsobil škodu nejméně 74 milionů korun.
„Mnoho let jsem ho neviděl“
Ministerstvo obrany si jako dodavatele desítky menších amerických dronů s kolmým startem vybralo v roce 2023 společnost Summit advanced systems se sídlem v pražských Košířích.
Stojí za ní izraelský podnikatel Doron Schulz. Dle obchodního rejstříku byl jejím jednatelem od prosince 2016 do března 2022 Tomáš Pojar.
Tedy muž, který v minulé vládě Petra Fialy (ODS) působil jako poradce pro národní bezpečnost či náměstek ministra pro evropské záležitosti. Předtím pracoval i jako konzultant zbrojařské skupiny CSG miliardáře Michala Strnada nebo coby velvyslanec České republiky v Izraeli.
Systém, který chtěla koupit Vojenská policie:
„Dorona Schulze jsem znal jako poctivého člověka, který dronům rozuměl, věnoval se jim celý život - v boji i v byznyse. Mnoho let jsem ho však neviděl. Za mého působení ve firmě jsem nicméně vždy varoval před tím, aby se ucházela o české státní zakázky,“ tvrdí Pojar s tím, že když Schulze opouštěl, šlo o normálně fungující firmu.
Na desítku dronů pro průzkumné účely neproběhla otevřená soutěž, resort se vydal cestou jednacího řízení bez uveřejnění.
Jak ale nyní zjistil deník Aktuálně.cz, kromě velké konkurence mezi soukromými firmami ministerstvo mohlo využít i svůj Vojenský technický ústav (VTÚ).
„Jednání bylo ukončeno“
Rozhovory se státním podnikem skutečně probíhaly.
„Nákup bezpilotních prostředků byl s VTÚ projednán, nicméně, vzhledem k parametrům nabídky VTÚ, bylo související jednání ukončeno. Následně došlo k aktualizaci průzkumu trhu a zahájení nového zadávacího řízení,“ potvrzuje Magdalena Hynčíková, mluvčí ministerstva obrany.
Vojenská policie případ odložila
Při nákupu dronů, které chtělo ministerstvo obrany pořídit pro pyrotechniky Vojenské policie, se nestal trestný čin. K tomuto závěru dospěli vojenští policisté po prověření věci, a proto případ odložili. V úterý 11. srpna 2026 to uvedl Aleš Cimbala, mluvčí pražského městského státního zastupitelství, které k prověření dalo podnět.
Policie zahájila úkony trestního řízení koncem letošního února, a to pro podezření z podvodu. Zvažovala i případné jiné právní kvalifikace trestných činů, které by mohly přicházet v úvahu. O odložení věci rozhodla po čtyřech měsících, podle Cimbaly už je usnesení pravomocné.
„Policejní orgán se zejména zaměřil na ověření úmyslu dodavatele plnit dle uzavřené smlouvy. Sestavil a ověřil časovou linii jednání, která vedla k vzniku situace, která mohla naznačovat, že došlo k spáchání trestného činu. Přihlédl též k vlivu subdodavatelského řetězce, vzájemné komunikaci či dílčímu plnění a zohlednil další objektivně zjištěné skutečnosti, které měly vliv na nedodání objednaného zboží či nevrácení zaplacené zálohy,“ řekl Cimbala.
Zdroj: ČTK
Resort tedy našel jinou cestu. Bezpilotníky vyráběné americkou společností Easy Aerial se rozhodl přímo pořídit přes zprostředkovatelskou firmu Summit advanced systems (SAS).
„K rozhodnutí pořídit bezpilotní systémy dodávané SAS (výhradní zastoupení společnosti Easy Aerial) došlo na základě výsledků průzkumu trhu a splnění parametrů požadovaných uživatelem,“ popisuje Hynčíková.
Faktem ale je, že když se reportér deníku Aktuálně.cz pídil po tom, jakým způsobem si ministerstvo pod vedením Jany Černochové (ODS) ověřilo cenu pořizovaných technologií, narazil.
Obrana si totiž žádný externí posudek – stejně jako třeba v případě nákupu středních dopravních letounů C-390 – nezadala. Vystačila si pouze s vlastním vnitroresortním posouzením, což je dle stávající legislativy možné.
Stejně tak resort po dodavateli nechtěl, aby prokázal technickou či ekonomickou kvalifikaci – tedy i obrat za poslední tři roky. Dnes tvrdí, že nejde o „mandatorní požadavek“ z hlediska zákona o zadávání veřejných zakázek.
Nicméně následný vývoj, kdy SAS na konci roku 2025 spadla do insolvence a po pár dalších měsících do úpadku, naznačuje, že firma zřejmě nebyla v nejlepší finanční kondici.
„V souladu s vnitřními předpisy“
Jak navíc vyplývá z dokumentu, nákup nepodepsal Jan Kolafa, šéf příslušného odboru ministerské vyzbrojovací sekce. Odsouhlasila jej tehdy v zastoupení resortní právnička a zástupkyně ředitele Barbora Krejčí Stoklasa.
Jde o dlouholetou úřednici, která v minulosti například veřejně vysvětlovala, proč se nakupovala kritizovaná pětikontejnerová kuchyně Kalich za 66 milionů korun, kterou navíc armáda získala s velkým zpožděním.
„Smlouva byla podepsána v souladu s vnitřními předpisy ministerstva obrany,“ odpovídá mluvčí Hynčíková na dotaz reportéra deníku Aktuálně.cz, proč nákup signovala právě Krejčí Stoklasa. Podle dostupných informací k tomu došlo ve chvíli, kdy už si Kolafa vybíral vánoční dovolenou.
Detaily obchodu, na který jako první upozornil web Seznam Zprávy, zůstávají dodnes neznámé, protože se nikdy neobjevil v Registru smluv. Obrana v tomto případě využila výjimku ze zveřejnění.
Bez zajímavosti není ani rychlost, s níž peníze z ministerstva na účty společnosti SAS odešly. Trvalo to jen několik desítek hodin. Podpis kontraktu proběhl 15. prosince 2023, hned v pondělí 18. prosince dorazila faktura na zaplacení první části. A obrana zálohu ve výši 17,6 milionu poslala obratem.
„Ministerstvo obrany přikročilo k úhradě zálohové faktury bez zbytečného odkladu, a to vzhledem ke končícímu ročnímu účetnímu období – pozdní prosincové platby jsou pro ministerstvo obrany poměrně problematické,“ vysvětluje mluvčí Hynčíková.
To ale není všechno. Jak zjistil reportér deníku Aktuálně.cz, ještě v roce 2024, kdy už obrana prokazatelně měla informace, že se firma Dorona Schulze dříve spojená i s Tomášem Pojarem dostává do potíží, odeslala další peníze. Tentokrát šlo o 300 tisíc korun, za něž měli pyrotechnici Vojenské policie projít výcvikem s novými drony.
„Provedení školení bylo samostatným dílčím plněním dle smlouvy. V době úhrady za provedené školení bylo sice zřejmé dvouměsíční zpoždění dodávky, nicméně dodavatel řádně komunikoval a nic nenasvědčovalo tomu, že by byla ohrožena samotná existence dodávky,“ vysvětluje mluvčí Hynčíková.
Ministerstvo obrany od problematického kontraktu definitivně ustoupilo až v listopadu 2025. Tedy po sněmovních volbách, v nichž vláda Petra Fialy (ODS) neobhájila své pozice a česká politická mapa se začala překreslovat.
„Ministerstvo obrany jednalo s dodavatelem s cílem zajistit dodání požadovaných systémů až do poslední chvíle. Teprve až po vyčerpání všech potenciálních možností sjednání nápravy bylo přistoupeno k odstoupení od smlouvy,“ objasňuje Magdalena Hynčíková, proč obrana situaci rozsekla až loni na podzim.
Jak vyplývá z dokumentů v insolvenčním rejstříku, resort do řízení přihlásil pohledávky v celkové výši 74 milionů korun. Kromě zaplacených peněz jde i o smluvní pokuty a úroky z prodlení. Nicméně je nereálné, že kompletní sumu český stát někdy získá.
Šlo to mimo mě, hájí se Černochová
„O této zakázce jsem jako ministryně informována nebyla. Šlo o zakázku pod sto milionů korun, která podle platných pravidel neprocházela kolegiem ministryně,“ reaguje dnes Jana Černochová (ODS), šéfka sněmovního výboru pro bezpečnost.
„Nákup vycházel z požadavku Vojenské policie a podle informací pracovníků sekce vyzbrojování a akvizic proběhl standardním postupem, včetně schválení zálohové platby. Dodavatel prý následně nebyl schopen techniku dodat kvůli problémům se svým subdodavatelem a později se dostal do insolvence,“ pokračuje bývalá ministryně obrany.
A na dotaz, jestli – zpětně viděno – nešlo něco provést jinak, odpovídá: „Z dnešního pohledu je samozřejmě výsledek pro ministerstvo velmi nepříjemný. Nevidím ale nic, co bych tehdy mohla jako ministryně udělat jinak. O zakázce jsem nevěděla, nerozhodovala jsem o ní a vzhledem k její hodnotě a nastaveným kompetencím jsem do tohoto procesu ani vstupovat nemohla.“
Podle bývalého vládního zmocněnce Tomáše Pojara se SAS začala o obchod ucházet zhruba rok poté, co se s Doronem Schulzem dohodl, že odejde.
„Věřte nebo ne, za mého působení by se to nestalo, o žádnou podobnou zakázku českého státu bychom se neucházeli. Jsem totiž velmi skeptický k tomu, jak je český stát schopný zavádět nové technologie,“ doplňuje ještě Pojar.
Podívejte se: I čeští výrobci nabízejí bezpilotníky
s kolmým startem, tady jsou některé z nich
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Ta čísla se ODS nebudou líbit. Na soka ztrácí, slabí Motoristé potápí vládní většinu
Volby do Poslanecké sněmovny by v září vyhrálo hnutí ANO, podle průzkumu agentury NMS pro Právo by získalo 31 procent hlasů voličů. Na druhém místě by skončilo hnutí STAN, jehož podpora stoupla na 18,1 procenta. Naopak třetí ODS oslabila na 12,2 procenta, čtvrtí Piráti by měli 8,9 procenta hlasů a hnutí SPD 7,4 procenta.
ŽIVĚ Po ruských útocích na Ukrajině zahynuli tři lidé, po ukrajinských v Rusku čtyři
Při ruských útocích na jihu Ukrajiny v noci na středu podle místních úřadů přišli o život nejméně tři lidé, z toho dva u hraničního přechodu s Moldavskem, který byl kvůli tomu dočasně uzavřen. Informovala o tom ruskojazyčná služba serveru BBC. Ruská armáda v noci opět útočila na Kyjev, podle záchranářů, na něž se odvolává BBC, se tyto útoky ve středu zřejmě obešly bez obětí.
Rusko podle Ukrajiny ve válce přišlo o jeden a půl milionu vojáků
Celkové ruské ztráty ve válce proti Ukrajině, která pokračuje pátým rokem, ve středu překročily 1,5 milionu zabitých a zraněných vojáků, uvedl na sociální síti ukrajinský generální štáb. Ve válečných podmínkách nelze podobná tvrzení znepřátelených stran nezávisle ověřit.
V mládí jsem měl obavu, že mě svět nepřijme, říká spisovatel a režisér Patrik Hartl
Divadelní i filmový režisér a scenárista Patrik Hartl, který ve čtvrtek 10. září oslaví padesátiny, je autorem knižních bestsellerů Malý pražský erotikon, Okamžiky štěstí, Nejlepší víkend či 15 roků lásky. Podle své literární prvotiny Prvok, Šampón, Tečka a Karel natočil celovečerní film, který se stal v roce 2021 nejnavštěvovanějším snímkem v českých kinech.
Trump zpřísňuje cla proti Kanadě. Zakáže dovoz mléčných výrobků a alkoholu
Spojené státy od 29. září zakážou dovoz některých mléčných výrobků, většiny alkoholických nápojů a motocyklů z Kanady. Od poloviny září se také na řadu dalších výrobků bude vztahovat 50procentní clo. V úterý to oznámil Bílý dům. Opatření přichází v době vyhrocené obchodní války mezi oběma sousedními zeměmi.