Reklama
Reklama

„Jen přes mou mrtvolu.“ Exministr Stanjura řekl, jak to bylo s nákupem benzinek

Po prohraných volbách se loni na podzim dnes už bývalý místopředseda ODS Zbyněk Stanjura stáhl z veřejného prostoru. Někdejší ministr financí teď poskytl deníku Aktuálně.cz vyjádření, kde reaguje na nevybíravou kritiku ředitele Hlídače státu a do loňského října také místopředsedy České pirátské strany Michala Bláhy.

Zybněk Stanjura
Zbyněk StanjuraFoto: Petra Jaroměřská
Reklama

Bláha poskytl tento týden rozhovor pro podcast Jedno procento. A hned v úvodu se opřel do Stanjury. Jednak kvůli nákupu benzinek Robin Oil, které stát převzal přede dvěma lety, a jednak kvůli vzniku Digitální a informační agentury (DIA), což měla být klíčová instituce, která rozhýbe digitalizaci státní správy.

Bláha coby uznávaný IT expert stál u zrodu agentury a během rozhovoru vzpomínal schůzku, kde předkládal plán vzniku DIA.

„Ministr Stanjura přišel na tu schůzku zcela nepřipravený. Jediné, co si přečetl, bylo, že navrhujeme založit jeden nový státní podnik. A prohlásil, že nový státní podnik se bude zakládat jenom přes jeho mrtvolu,“ popsal Bláha v rozhovoru.

Vláda Petra Fialy (ODS) měla digitální agenturu ve svém programovém prohlášení. Měla propojit informační systémy veřejné správy a zajistit nadresortní sdílení digitálních služeb.

Reklama
Reklama

„Tři měsíce nás aktivně zdržoval. A to až do té míry, že nám to jeho lidi přiznali – měli za úkol nás tři měsíce zdržovat, tak nás tři měsíce zdržovali. DIA kvůli tomu vznikla o tři měsíce později, než mohla,“ pokračoval Bláha ve své kritice exministra financí.

Nový úřad problém nevyřeší

Stanjura teď vysvětluje svůj postoj tím, že šlo o zcela racionální úvahu. „Je pravda, že jsem byl skeptický ke vzniku DIA a je to můj obecný přístup, nemyslím si, že se problém vyřeší tím, že vznikne nový úřad nebo nová instituce,“ řekl Stanjura deníku Aktuálně.cz.

Připomíná, že byl i proti vzniku Národní sportovní agentury. Plán na vznik digitální agentury předpokládal vznik 167 nových pozic a roční náklady ve výši 300 milionů korun.

„Piráti, kteří vznik digitální agentury tlačili, nebyli podle mě schopni předložit přesvědčivé argumenty, že agentura zlepší stav digitalizace v České republice,“ dodává. Přesto nakonec v Poslanecké sněmovně pro vznik agentury hlasoval.

Reklama
Reklama

Dnes DIA funguje víc než tři roky. „A myslím si, že výsledky jsou diskutabilní nebo skromné. Podle mě se ukazuje, že vznikem té agentury se digitalizace nikam neposunula,“ tvrdí Stanjura.

Největší digitalizační projekty šly podle něj mimo agenturu. „Takže se nepodařilo udělat to klíčové, aby digitalizace byla řízena z jednoho místa,“ míní někdejší pravá ruka premiéra Petra Fialy (ODS).

„Vzpomeňme si na problém s eDoklady u voleb,“ zmiňuje. Naráží na to, že se během voleb do Poslanecké sněmovny minulý podzim někteří lidé nemohli prokazovat eDoklady, ačkoliv legislativa použití elektronických občanských průkazů umožňuje. Voliči se tak museli prokázat klasickým průkazem totožnosti, tedy kartičkou občanského průkazu nebo pasem.

Kvůli komplikacím s aplikací eDoklady nakonec na podzim 2025 rezignoval na svou funkci ředitel Digitální a informační agentury (DIA) Martin Mesršmíd.

Reklama
Reklama

Kritika kvůli benzinkám

Bláha se do Stanjury opřel i kvůli benzinkám. „Já o ministru Stanjurovi nemám dobré mínění, protože jeho odborná úroveň byla velmi nízká. Své kroky velmi často neobhajoval,“ řekl v rozhovoru.

„Bylo to vidět třeba u nákupu benzinových pump, pravicová strana, která má stát zmenšovat, si koupila další benzinky s argumentem, že jde o strategický nákup,“ řekl Bláha a dodal, že všechny nově nakoupené pumpy byly do deseti kilometrů od stávajících státních.

„Žádný strategický záměr tam nebyl. Spíš se zpětně ukázalo, že šlo o to vyjít vstříc někomu, kdo má rád ODS a historicky ji podporoval, a koupit od něj za pár miliard pár benzinek,“ tvrdí Bláha.

Vláda koupila pětasedmdesát benzinek Robin Oil přede dvěma lety. Začlenila je do své sítě čerpaček EuroOil a za maďarskými pumpami Mol a polskými Orlen upevnila pozici trojky na trhu.

Reklama
Reklama

Stanjura tvrdí, že sice není schopen říct, zda ty benzinky jsou blízko nebo daleko, ale připomněl specifický trh benzinových pump v Česku, kdy největší hráče vlastní sousední země. „Hrozilo, že ty benzinky koupí Maďaři nebo Poláci,“ tvrdí Stanjura.

„A v okamžiku, kdy je nějaká krize, je logické, že rozhoduje vlastník. Jenže v tomto případě by nešlo o soukromého majitele, kterému jde o zisk a podíl na trhu, což myslím v dobrém, ale ty státy prostě mohou mít jiné priority,“ vysvětluje. V případě krize by prý také tyto benzinky mohly přestat úplně prodávat.

„Kdyby tady byly jen privátní čerpací stanice, tak bychom se do toho určitě nepouštěli,“ řekl exministr s tím, že na začátku byl proti nákupu benzinek. „Museli mě dlouho přesvědčovat, abych s tím souhlasil,“ dodal.

„Jsem zvyklý, že zejména ti levicovější politici neměli rádi ODS nebo mě osobně,“ uzavírá.


Chcete vídat Aktuálně.cz častěji na Googlu?
Přidat jako preferovaný zdroj
Reklama
Reklama
Reklama