


Po prohraných volbách se loni na podzim dnes už bývalý místopředseda ODS Zbyněk Stanjura stáhl z veřejného prostoru. Někdejší ministr financí teď poskytl deníku Aktuálně.cz vyjádření, kde reaguje na nevybíravou kritiku ředitele Hlídače státu a do loňského října také místopředsedy České pirátské strany Michala Bláhy.

Bláha poskytl tento týden rozhovor pro podcast Jedno procento. A hned v úvodu se opřel do Stanjury. Jednak kvůli nákupu benzinek Robin Oil, které stát převzal přede dvěma lety, a jednak kvůli vzniku Digitální a informační agentury (DIA), což měla být klíčová instituce, která rozhýbe digitalizaci státní správy.
Bláha coby uznávaný IT expert stál u zrodu agentury a během rozhovoru vzpomínal schůzku, kde předkládal plán vzniku DIA.
„Ministr Stanjura přišel na tu schůzku zcela nepřipravený. Jediné, co si přečetl, bylo, že navrhujeme založit jeden nový státní podnik. A prohlásil, že nový státní podnik se bude zakládat jenom přes jeho mrtvolu,“ popsal Bláha v rozhovoru.
Vláda Petra Fialy (ODS) měla digitální agenturu ve svém programovém prohlášení. Měla propojit informační systémy veřejné správy a zajistit nadresortní sdílení digitálních služeb.
„Tři měsíce nás aktivně zdržoval. A to až do té míry, že nám to jeho lidi přiznali – měli za úkol nás tři měsíce zdržovat, tak nás tři měsíce zdržovali. DIA kvůli tomu vznikla o tři měsíce později, než mohla,“ pokračoval Bláha ve své kritice exministra financí.
Stanjura teď vysvětluje svůj postoj tím, že šlo o zcela racionální úvahu. „Je pravda, že jsem byl skeptický ke vzniku DIA a je to můj obecný přístup, nemyslím si, že se problém vyřeší tím, že vznikne nový úřad nebo nová instituce,“ řekl Stanjura deníku Aktuálně.cz.
Připomíná, že byl i proti vzniku Národní sportovní agentury. Plán na vznik digitální agentury předpokládal vznik 167 nových pozic a roční náklady ve výši 300 milionů korun.
„Piráti, kteří vznik digitální agentury tlačili, nebyli podle mě schopni předložit přesvědčivé argumenty, že agentura zlepší stav digitalizace v České republice,“ dodává. Přesto nakonec v Poslanecké sněmovně pro vznik agentury hlasoval.
Dnes DIA funguje víc než tři roky. „A myslím si, že výsledky jsou diskutabilní nebo skromné. Podle mě se ukazuje, že vznikem té agentury se digitalizace nikam neposunula,“ tvrdí Stanjura.
Největší digitalizační projekty šly podle něj mimo agenturu. „Takže se nepodařilo udělat to klíčové, aby digitalizace byla řízena z jednoho místa,“ míní někdejší pravá ruka premiéra Petra Fialy (ODS).
„Vzpomeňme si na problém s eDoklady u voleb,“ zmiňuje. Naráží na to, že se během voleb do Poslanecké sněmovny minulý podzim někteří lidé nemohli prokazovat eDoklady, ačkoliv legislativa použití elektronických občanských průkazů umožňuje. Voliči se tak museli prokázat klasickým průkazem totožnosti, tedy kartičkou občanského průkazu nebo pasem.
Kvůli komplikacím s aplikací eDoklady nakonec na podzim 2025 rezignoval na svou funkci ředitel Digitální a informační agentury (DIA) Martin Mesršmíd.
Bláha se do Stanjury opřel i kvůli benzinkám. „Já o ministru Stanjurovi nemám dobré mínění, protože jeho odborná úroveň byla velmi nízká. Své kroky velmi často neobhajoval,“ řekl v rozhovoru.
„Bylo to vidět třeba u nákupu benzinových pump, pravicová strana, která má stát zmenšovat, si koupila další benzinky s argumentem, že jde o strategický nákup,“ řekl Bláha a dodal, že všechny nově nakoupené pumpy byly do deseti kilometrů od stávajících státních.
„Žádný strategický záměr tam nebyl. Spíš se zpětně ukázalo, že šlo o to vyjít vstříc někomu, kdo má rád ODS a historicky ji podporoval, a koupit od něj za pár miliard pár benzinek,“ tvrdí Bláha.
Vláda koupila pětasedmdesát benzinek Robin Oil přede dvěma lety. Začlenila je do své sítě čerpaček EuroOil a za maďarskými pumpami Mol a polskými Orlen upevnila pozici trojky na trhu.
Stanjura tvrdí, že sice není schopen říct, zda ty benzinky jsou blízko nebo daleko, ale připomněl specifický trh benzinových pump v Česku, kdy největší hráče vlastní sousední země. „Hrozilo, že ty benzinky koupí Maďaři nebo Poláci,“ tvrdí Stanjura.
„A v okamžiku, kdy je nějaká krize, je logické, že rozhoduje vlastník. Jenže v tomto případě by nešlo o soukromého majitele, kterému jde o zisk a podíl na trhu, což myslím v dobrém, ale ty státy prostě mohou mít jiné priority,“ vysvětluje. V případě krize by prý také tyto benzinky mohly přestat úplně prodávat.
„Kdyby tady byly jen privátní čerpací stanice, tak bychom se do toho určitě nepouštěli,“ řekl exministr s tím, že na začátku byl proti nákupu benzinek. „Museli mě dlouho přesvědčovat, abych s tím souhlasil,“ dodal.
„Jsem zvyklý, že zejména ti levicovější politici neměli rádi ODS nebo mě osobně,“ uzavírá.



Izrael v neděli podnikl údery na jižní Libanon, oznámila podle agentury Reuters izraelská armáda. Jednalo se podle ní o odvetu za dva drony vyslané libanonským militantním hnutím Hizballáh na izraelské vojáky rozmístěné v jiholibanonské oblasti, kterou Izrael označuje za bezpečnostní zónu. Izrael území už několik měsíců okupuje.



Dvacetiletá tenistka Nikola Bartůňková prohrála ve 3. kole US Open s nasazenou pětkou Ruskou Mirrou Andrejevovou 2:6, 6:7 a do premiérového grandslamového osmifinále nepostoupila. Utkání s vítězkou letošního Roland Garros ztratila na newyorském betonu za hodinu a 38 minut. Poprvé mezi 16 nejlepších neprošla ani Marie Bouzková. S bývalou světovou jedničkou Polkou Igou Šwiatekovou prohrála 6:7, 6:7.



Ukrajinské protikorupční úřady v noci na sobotu provedly razii na generální prokuratuře, při níž mimo jiné prohledaly kancelář hlavního žalobce Ruslana Kravčenka. Případ se týká možného krytí činnosti nelegálních call center.



Mezinárodní letiště u Jakarty v noci na neděli zastavilo provoz kvůli erupci sopky Anak Krakatau, informovala agentura Reuters. Erupce sopky, která se nachází zhruba 150 kilometrů od metropole Jakarty, začala v pátek pozdě večer. Podle místních úřadů nehrozí riziko vln cunami.



V srdci Bílých Karpat, na hranici mezi Moravou a Slovenskem, leží Moravské Kopanice. Kraj v posledních letech zpopularizoval román Kateřiny Tučkové o žítkovských bohyních. Jenže v Žítkové se už více než dekádu odehrává i příběh muže, který se rozhodl zachránit tradiční dům, který se doslova rozpadal před očima. Za příběhem stojí historik Marek Matějek, který místu dodal nový dech.