reklama
 
 

Jednoúrovňová maturita je paskvil, říká odborník

8. 9. 2012 12:08
Fialova pracovní komise pro maturity je jen politické divadlo, tvrdí Martin Mikuláš

Praha - Jednoúrovňová maturita bude paskvilem, který neumožní správně ohodnotit všechny studenty.

V rozhovoru pro Aktuálně.cz to říká Martin Mikuláš, lektor angličtiny z Matematicko-fyzikální fakulty pražské Univerzity Karlovy.

Mikuláš se věnuje standardizaci mezinárodních zkoušek z cizích jazyků.

Kromě toho, že předsedá zkušební komisi jedné takové zkoušky, má za sebou například i hodnotitelskou zkušenost přímo z Cermatu.

Kromě plánové redukce státních maturit kritizuje také některé kroky ministra Petra Fialy - zejména vznik pracovní komise pro maturity.

"Nevšiml jsem si, že by mezi jejími členy byl někdo, kdo se zabývá testováním cizích jazyků a podobně, je to jen takové divadlo," říká Mikuláš.

Aktuálně.cz: Co říkáte na masivní kritiku, jež se snesla na letošní maturity?

Martin Mikuláš: Mě překvapuje, že se objevuje kritika ohledně externího hodnocení písemných prací, protože pokud chce někdo tu státní zkoušku považovat za standardizovanou a objektivní, tak rozhodně nemůže zůstat na školách.

Například u mezinárodních zkoušek to obvykle bývá tak, že se sestaví nějaký tým externích hodnotitelů, kteří se učí pracovat s danými kritérii, která má třeba Cermat nastavena výborně.

Hodnotící kritéria Cermatu jsou v souladu s mezinárodními standardy. Asi ani nemohli postupovat jinak, protože chtěli jazykové maturity těmto standardům přiblížit. To se jim ale nakonec nepodařilo.

A.cz: Pokud kritéria byla nastavena správně, co tedy nakonec selhalo?

Ta kritéria jsou nastavena správně, ale ty minimální požadavky jsou natolik minimální, že v podstatě ten, kdo maturitu složí, nemusí být na úrovni odpovídající danému mezinárodnímu standardu.

Šlo by to stanovit od určitého procenta, že s jistým výsledkem z maturitní zkoušky by to mohlo být deklarováno jako úroveň odpovídající mezinárodní klasifikaci jazykových zkoušek.

Není ale možné říct - jak si asi ministerstvo přálo - že maturant, který složí státní maturitu, nemusí již skládat mezinárodní nebo státní jazykovou zkoušku.

A.cz: A proč k tomu došlo?

Za tím je politika - jinak by totiž neodmaturovalo požadovaných sedmdesát procent populačního ročníku, takže to není ani tak chyba Cermat jako politiků, kteří na něj tlačili.

A.cz: Zde se bavíme o jaké době?

Myslím, že to mohlo být tak před třemi, čtyřmi lety. Ale politika je v tom pořád.

A.cz: Co očekáváte od pracovní komise k maturitám, kterou nechal ministr Fiala zřídit?

Nevšiml jsem si, že by mezi jejími členy byl třeba někdo, kdo se zabývá testováním cizích jazyků a podobně, je to jen takové divadlo.

Nechápu, proč se k tomu vyjadřuje například pan Václav Klaus mladší, ten není jazykář, vystudoval geografii a matematiku, budiž, ale nerozumí tomu, jakým způsobem se toto hodnotí a že je možné objektivizovat hodnocení jak ústního, tak písemného projevu.

Pokud k tomu má námitky ať už on, nebo ministerstvo, tak by teoreticky měli napadnout hodnocení mezinárodních zkoušek, které se dělají podle stejného scénáře - koneckonců stát již takto realizuje státní jazykové zkoušky, kde písemné práce také hodnotí nějaký externí hodnotitel podle kritérií, která jsou velice podobná.

Je zajímavé, že u těchto věcí si toho nevšímá, ale maturita je pořád politikum samo o sobě.

A.cz: Měly by zůstat zachovány dvě úrovně maturit? Jak se stavíte k návrhu jednoúrovňové zkoušky?

Především bude zasažen smysl toho, proč vlastně vznikly dvě úrovně. Důvodem byla široká paleta uchazečů, kteří se k maturitě přihlašují - například gymnazisté mají znalosti obvykle neporovnatelné se znalostmi žáků přicházejících z učňovských oborů.

Jakmile vznikne ten paskvil, tedy ta jedna úroveň, tak to zasáhne to, čemu se říká senzitivita testu. Znamená to, že test se bude muset buď obsahově upravit tak, aby byl o něco náročnější pro ty slabé a v podstatě k ničemu pro gymnazisty, kteří to mohou naprosto oprávněně kritizovat, anebo bude muset být natolik rozsáhlý, aby pokryl úlohy od jednodušších až po ty složitější.

Potom by teprve mohl být daný student řádně ohodnocen - ale již nyní jsou některé testy dost dlouhé.

A.cz: Takže tímto způsobem by to bylo reálné udělat?

Muselo by tam být velmi mnoho úloh a zabralo by to spoustu času a ve své podstatě i financí. Jednoduché úlohy, které by gymnazisté řešili, pro ně nemají žádný smysl, ale přesto je bude muset u těch zkoušek někdo hlídat a ten čas pokrýt, což se musí také zaplatit - finančně se tedy na tom příliš mnoho neušetří.

Nebo se upraví obsahově, pro gymnazisty budou mít absolutně nulovou hodnotu, stejně tak jako potom pro vysoké školy.

A.cz: Co říkáte na argumentaci proti využití státní maturity v přijímacím řízení, že ta by ve své finální podobě neměla školám diktovat, co by měli po žácích chtít?

Myslím, že u té vyšší úrovně by neměl být problém, jenže se na ni zatím nehlásí dost studentů, protože strategicky volí tu nižší.

A.cz: A jak vyřešit tento problém?

Jednoduché administrativní řešení, kdy by ani ministerstvo nemuselo měnit stávající maturitní model, by bylo takové, že třeba gymnazisté by měli předepsaný určitý počet - neříkám z jakých předmětů - zkoušek, které by museli absolvovat na vyšší úrovni, průmyslové školy by například museli povinně zařadit vyšší úroveň zkoušky z matematiky apod. Tohle se podle mého názoru dá zařídit jednou vyhláškou.

Vyzkoušejte si: Jak byste odmaturovali z češtiny?

A.cz: Byla by potom tato zkouška ještě jednotná?

Jednotná asi nebude nikdy, zejména za podmínky, pokud bude muset odmaturovat sedmdesát procent populačního ročníku, to je iluze - anebo to bude maturita, která v podstatě bude hendikepovat ty lepší, protože nebudou dostatečně motivovaní na to, aby se na ni připravovali.

To bude důsledek změn, které si vzal na svá bedra ministr Fiala. Tam nevidím jiné východisko, než že ten test zjednoduší.

Dalším problémem, ukazujícím proč se to hodnocení musí dělat externě, je, že učitelé na učebních oborech hodnotili písemný a ústní projev velice mírně a naopak na gymnáziích zase velmi přísně. Takže nakonec mohli v ústní zkoušce dosáhnout lepších výsledků paradoxně studenti z učebních oborů.

Proto i v mezinárodní praxi jsou využíváni speciálně školení hodnotitelé, každý rok prochází školením a testováním. Takto se zařídil Cermat, začal si vychovávat své interní hodnotitele, což by teď přišlo vniveč.

autor: Jakub Novák | 8. 9. 2012 12:08

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama